Od a4 až k h4

Tak zvané anti systémy jsou v poslední době populární. Podíváme se na vývoj jednoho, který má název anti Grünfeldova metoda. Je samozřejmě namířena proti Grünfeldově indické obraně.

V podstatě nechává na soupeři, aby si zvolil to, co chce hrát. Po tazích 1.d4 Jf6 2.c4 g6 3.f3!?

má černý na výběr několik zahájení. Může zvolit okrajovou variantu Grünfeldky (3…d5) a nebo přejít do královské indické (po 3…d6) a hrát po 4.e4 mnohdy nepříjemnou Sämischovu variantu. Dá se přeběhnout i do systému Ben-Oni po 3…c5.

3.f3 hrál poprvé u nás Salo Flohr v partii s Choděrou v Praze 1929/30, a ve světovém měřítku měl tah premiéru v Karlových Varech 1929 v partii posledního kola Nimcoviče s Tartakowerem. Ale v těchto dvou partiích odpověděli černí 3…g6 s přechodem do pozic Sämischovy varianty královské indické. Premiéru tedy měla anti Grünfeldovská metoda až v 17. partii zápasu Aljechin – Bogoljubov, Berlín 1929 (zde se hrálo 1.d4 Jf6 2.c4 g6 3.f3 Sg7 4.e4 0–0 5.Jc3 c6 6.Se3 d5). Teprve v další partii, kterou hrál Aljechin bílými se hrálo základní Grünfeldovo 3…d5. Výstavba s f3 má pak na rozdíl od výstavby 3.Jc3 d5 4.cxd5 Jxd5 5.e4 Jxc3 6.bxc3 tu přednost, že černý nemůže měnit na c3 a musí ustoupit na b6. Ale tah f pěšcem má nevýhodu, že není vyvíjena figura a dočasně je pole f3 pro Jg1 obsazeno, ten si musí hledat jiný post.

Nový systém se ujal (pokud ho hrával mistr světa, tak to musí být dobré) a od té doby byl zaznamenán v mnoha tisících partií.

Proberme nejprve na stručný přehled teorie:

Přehled [D70]

Ve 30. letech se experimentovalo v mnoha zahájeních. V naší variantě zkusil tehdy perspektivní americký mistr Reuben Fine postup a4 na dámském křídle. Zjevně ho znepokojoval Jb6, který koukal na pěšce d5. Cílem tedy možná bylo zahnat jezdce na nevýhodné pole. Ovšem to byl omyl, po výměně na d5 může Jb6 skočit na ještě výhodnější pole c4! Na výpad nacházíme jen celkem 5 partií.

Fine – Dake [D70]
Detroit, 1933

Samozřejmě se obrátila pozornost na pěšce d5. Nabízí se jeho postup d5-d6 buď ihned a nebo po přípravách tahy 0-0-0 a nebo jen Va1-d1. Celkem na tyto tahu je v databance přes 100 příkladů. Poprvé byla sehrána velká rošáda v následující partii.

Liublinsky – Zhivtsov [D70]
Moskva, 1945

Daleko častější je ale jen vývin dámské věže na d1 a je doporučován i teoretiky. Pro bílého pak je nutná malá rošáda, ale musí před tím ještě vyřešit nám už známý vývin královského jezdce. V boji dvou hráčů světové špičky byla po krátkém boji zapsána remíza.

Aronian – Vachier Lagrave [D70]
Londýn, 2017

Postup d6 byl vyzkoušen až koncem 80. let minulého století. V úvodní partii této varianty byla podepsána rychlá remíza, když černý v konečném postavení stojí o něco lépe. I v druhém souboji se hra vyvíjela ve prospěch černého, který v závěrečném postavení zvolil věčný šach.

Ballon (2300) – Haslinger [D70]
Guernsey, 1989

Melkumyan – Firat [D70]
Zlaté pobřeží, 2012

V posledních letech získal v naší variantě na popularitě drzý výpad bílého na královském křídle h2-h4. Premiérově byl sehrán v následující partii, která také po krkolomných zápletkách skončila remízou.

Karasev – Zdrojewski [D70]
Leningrad, 1990

Závěr: Jako překvapení tah 3.f3 už působit nemůže. Tento tah je nyní velmi populární (myšlenkou je vyhnout se mnohdy nepříjemným variantám v hlavních systémech Gruenfeldky). Černý musí znát správné reakce ale měl by být v této variantě velmi opatrný. Kromě odbočení do královské indické (Sämischova varianta) si může připravit i zajímavé a ošidné alternativy 3…Jc6 a nebo 3…e5!? a vlákat soupeře na méně známé území. Každopádně zahájení vede k oživení těchto systémů a ke hře na všechny tři výsledky.

Partie ke stažení.

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme