Hrát či nehrát…,

…to je oč tu běží!
Honza Jílek (JJ) zaslal několik dotazů předsedovi ŠSČR Martinu Petrovi (MP) a obratem obdržel odpovědi. Předem prozradím, že dotazy byly spíše „technického“ rázu, protože jsme vycházeli z předpokladu, že hrát se bude.

JJ: Chodí nám na zprávy dotazy ohledně Covidu a šachových soutěží. Je mi jasné, že na řadu věcí je těžké odpovídat, asi se dost čeká, jak se vyspí „plukovník“, ale přeci jen si dovolím na několik věcí zeptat.

—

1) JJ:  Má ŠSČR plán pro případ nouze a přerušení soutěží? Stačí odpověď ANO/NE, když napíšeš víc, zlobit se nebudu.

     MP: Ano, pokud nebude možné soutěže vůbec hrát z důvodu opatření vlády nebo ministerstva, tak kola, kterých se to bude týkat, budou odložena na později. Podobně jako jsme minulou sezónu přerušili soutěže v březnu a dohráli je v červnu, i letos je v plánu dohrát soutěže, jak to situace umožní.

2) JJ: Jak se bude postupovat v případě, že se nějaký tým dostane do karantény? Odloží se zápas nebo se bude kontumovat?

     MP: Pokud se bavíme o celém týmu a jednotlivých zápasech soutěží dospělých, tak dává smysl, aby se zápas odložil. Pokud je nějaký celý tým v karanténě už teď (přičemž o žádném nevím), řeší se to stejně, jako kdykoli jindy, když je potřeba zápas odložit – třeba kvůli repre povinnostem hráčů nebo vysoké nemocnosti při chřipkové epidemii. Oddíl kontaktuje vedoucího soutěže a tým soupeře a požádá o přeložení zápasu. Záleží na počtu lidí v karanténě a dalších okolnostech, například domluvě s týmem soupeře, pak podle nich v případě nějakého sporu STK určí další postup.

3) JJ: Budou se pokutovat neobsazené šachovnice, nemá-li na zápas tým dostatek hráčů (karantény, Covid apod.)?

     MP: To záleží na konkrétní situaci. Opět, oddíl by měl kontaktovat vedoucího soutěže a následně rozhoduje řídící orgán – pro ligy STK. Loni jsme pokuty výrazně snižovali, ale nebyly nulové. Vhodný kompromis je podle mě na místě.

4) JJ: Jak bude STK postupovat v případě, že jeden z týmu z obav před koronavirem odmítne nastoupit k zápasu?

     MP: Viz bod 2 a 3, nicméně obavy podle mého názoru nejsou dostatečným důvodem k odložení zápasu, a ten by tedy byl kontumován. Pokud by se v oddílu bála nákazy většina hráčů, bylo by to trochu překvapivé, protože v době přihlášek do soutěží tady epidemie byla taky. Lze doporučit použít při hře respirátor, pokud má člověk obavu. Primárně bychom měli hledat cesty, jak soutěže hrát, než jak je odpískat.

—

MP: Situace ohledně epidemie se mění rychle, přičemž zatím ji šachisté v ČR zvládají skvěle, za což moc děkuji organizátorům, týmům i hráčům. Nějaké spory ohledně minulé sezóny byly, ale ve srovnání s jinými sporty jich bylo velmi málo. Věřím, že nám to vydrží.

Rád bych také všechny poprosil o to, aby k epidemii přistupovali s rozvahou a zdravým rozumem. Pokud se necítíte dobře, například máte teplotu, raději šachové akce vynechejte. Pokud je to možné, dodržujte rozestupy. Věnujte se hygieně. Situaci není potřeba ani bagatelizovat, ani přeceňovat.

JJ: Děkuji za Tvé odpovědi na mé zvídavé otázky .

Dovolím si k „rozhovoru“ obou pánů přidat i své vyjádření.

K této situaci mám „schizofrenní“ postoj. Jako hráč chci hrát, nějaký virus mi nevadí . Nakonec…stejně si na něj jednou zvykneme a kdybychom se měli stále „schovávat“ před virem, asi bychom nemohli ani chodit do práce.

Jako funkcionář (kapitán a předseda) mám obavy pramenící z toho, že budu mít problémy se sestavou (teď není řeč o cizincích a případně zavřených hranicích).
Souhlasím s tím, co bylo řečeno výše, tedy že rouška nebo respirátor jsou ochranou proti nákaze, ale nic není stoprocentní a je mi nějak proti mysli, že budu muset apelovat na hráče, aby hráli, protože je „klub potřebuje“, tedy pokud se najde někdo, kdo bude mít obavy nastoupit. Připočtu-li k tomu nějaká nachlazení a „běžné“ chřipečky a rýmičky, tak mě to trochu děsí.
A také se tak trochu bojím, že by se to vůbec nemuselo dohrát, což by mě mrzelo, protože když už klub něco do soutěže investuje, pak je hloupé ji nedohrát.

Jediná věc, ve které budu Martinu Petrovi oponovat je jeho věta:

„Pokud by se v oddílu bála nákazy většina hráčů, bylo by to trochu překvapivé, protože v době přihlášek do soutěží tady epidemie byla taky.“

Samozřejmě, epidemie tady byla už v době podávání přihlášek, ale přihlášky jdou tak nějak „mimo“ běžné členy. Tím chci říct, že ani v „normální“ době se členů obvykle na přihlášky funkcionáři neptají a i kdyby tak letos chtěli učinit, nebylo na to moc času.  Navíc v době podávání přihlášek nás spousta lidí skrze média ujišťovala, že „druhá vlna“ nebude a že jsme „vyhráli“ .
A také tady nevládla taková hysterie jako nyní.

Naopak ale musím souhlasit s jinou jeho větou:

„Primárně bychom měli hledat cesty, jak soutěže hrát, než jak je odpískat.“

Souhlasím s tím, že než hledat důvody, proč něco nejde udělat, je lepší hledat důvody, proč to udělat a jak to udělat .

Děkuji oběma pánům za malé informativní interview.

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme