Konec (PICF)
V neděli 20.6.2021 se odehrálo poslední dějství Pražského mezinárodního šachového festivalu. Bojovalo se až do konce, stále bylo o co hrát-o finanční ceny, prestiž i ELO body.
David Navara, kterému se turnaj nevydařil, měl bílé s druhým „něudačnikem“ Nilsem Grandeliusem. Teoreticky se mohlo hrát o to, kdo obsadí poslední příčku, protože při pohledu na tabulku turnaje na webu chess-results vidím jako první vedlejší kritérium při rovnosti bodů vzájemné utkání. Ale na chess-results také vidím, že poslední sedmé kolo prý mělo začínat v 15:00 
, takže kdo ví, co rozhodovalo při rovnosti bodů. Možná špatně hledám, ale nevidím to ani v propozicích turnaje.
David s Nilsem rozehráli sicilku s 3.Sb5+ a černý brzo po zahájení vyrovnal hru. Pravda, šachový program sice v pozici vidí nějaká možná vylepšení hry za bílého (20.Se3), ale v tomto případě bych mu moc nevěřil.
Ať tak či onak, pozice dospěla do naprosto rovné věžovky, kde si ani jeden ze soupeřů nemohl moc vyskakovat. Remíza.
Ani druhá remíza sedmého kola nebyla nečekaná. Potkali se dva „nováčci“ tohoto turnaje, Nijat Abasov a Thai Dai Van Nguyen. Sympatické bylo, že Nijat zkusil soupeře „překvapit“ Evansovým gambitem, který není až tak častým hostem v partiích velmistrů. Van však byl připraven, vyrovnal hru a věžovka s rovným počtem pěšců na obou stranách dávala tušit, že Van i v sedmé partii remízuje. Van tak obsadil čtvrté místo, Nijat skončil pátý. Na své ratingové konto si Van připsal 11 ELO bodů a přiblížil se metě 2600.
Vynikající výkon, jen bych připomněl, že by to občas chtělo udělat i nějaký celý bodík . Chápu však, že prioritou českého hráče nebylo „drtit“ ratingově silnější hráče.
Zajímavý průběh měla partie Jan Krzysztof Duda – Radoslaw Wojtaszek, v níž se černý dopustil těžké chyby v přibližně rovné pozici.
Předem zamítnu „konspirační teorie“, že by to bylo „schválně“ . To bychom také mohli „konspirovat“, proč nevynutil Van Foreest remízu věčným šachem .
Nepředpokládám, že by se něco podobného dělalo na tak vysoké úrovni.
Ale pro pochybovače uvedu významnější argument. Už jsem tu zmiňoval, že v případě rovnosti bodů by rozhodovalo vzájemné utkání a letmý pohled na tabulku ukazuje, že i kdyby Sam Shankland svou partii jen remízoval, byl by stále první. I když, pravda, pak by zřejmě následoval ještě tiebreakový zápas o první místo.
Nehledejme za vším nějakou levotu, někdy chybují i silní hráči.
Janek v přibližně rovné pozici obětoval figuru (30.Sxh6), což mohlo vést k remíze věčným šachem. Bílý však nic takového neplánoval. Za figuru měl tři pěšce a partie by mohla mít ještě zajímavý průběh. Jenže Radek zřejmě při svém 34. … Jxd4?? neviděl tah 37.Ve8+, po kterém je na šachovnici mat černému králi nejpozději třetím tahem.
Sam Shankland v utkání proti Jordenu Van Foreestovi bojoval o první místo. Dlouho to vypadalo, že partie skončí nerozhodně. V některých okamžicích mohl Van Foreest vynutit remízu věčným šachem (38. … Dd1+ , 40. … Dg4+), ale zřejmě se mu zdálo postavení bílého krále dost slabé (a také pěšce na f2), takže soupeře zkoušel. Pak ovšem přepjal strunu (43. … Dg2+??) a byl to bílý, kdo se „dral“ k soupeřovu králi. Po výměnách se ukázalo, že černý v předchozím průběhu aktivizoval bílému krále takovým způsobem, že vyhrát vzniklou věžovku by už dokázal nejeden klubový hráč .
O vítězi turnaje tak bylo rozhodnuto. Sam Shankland vyhrál zaslouženě. V turnaji „nahrabal“ 18 ELO bodů do ratingu a přehoupne se tak přes magickou hranici 2700.
Tabulka Masters:
V turnaji mladých nadějí Futures zvítězil Jakub Vojta s pěti body ze sedmi partií. Stejný počet bodů získal i Kamil Warchol, ale rozhodlo vedlejší hodnocení (vzájemná partie).
Tabulka Futures
V souběžně hraném openu zvítězila se shodným ziskem sedmi bodů dvojice GM Marcin Krzyzanowski a IM Felix Blohberger. Oba měli naprosto shodné i vedlejší hodnocení a z propozic nevyplývá, zda se v takovém případě konal nějaký rozstřel, popř.jaké bylo další vedlejší hodnocení. V tabulce je na prvním místě uveden Marcin Krzyzanowski.
Vítěz „někam“ postupuje . Obvykle postupoval vítěz openu do turnaje Challengers, který se však letos neuskutečnil. Nebudu tedy spekulovat, kam postoupil vítěz (dva vítězové?) a nechám se překvapit v příštím ročníku. (* dovětek: v propozicích open turnaje je psáno, že vítěz openu postupuje do turnaje Challengers).
Špička tabulky openu:
Nejlepším českým hráčem v openu, který si svým umístěním (údajně) vybojoval účast v uzavřeném MČR mužů, byl předseda ŠSČR GM Martin Petr. Ten šel v posledním roce hodně nahoru a nejenže se dobře umístil na Czech Open v Pardubicích, ale loni vyhrál i turnaj Open Praha.
(Už klepu na dveře svazu s nataženou rukou pro odměnu za to, že jsem tentokrát nezapomněl zmínit loňské pražské vítězství předsedy svazu 
).
Kompletní výsledky, fotografie a další věci naleznete na oficiálním turnajovém webu a na chess-results.
