Buď – anebo
Dnes byl zahájen další z online turnajů Champions Chess Tour s názvem Chessable Masters.
Dohrály se openy na festivalu Czech Open v Pardubicích a ve švýcarském Bielu se hraje GM Triatlon (Biel International Chess Festival; 24.07. – 04.08.2021).
Klasický formát Magnusova Champions Chess Tour asi není třeba zvlášť představovat. Šestnáct hráčů hraje jednokolový turnaj v rapid partiích, osm nejlepších postupuje do vyřazovací fáze.
Tentokrát na startu z pochopitelných důvodů chybí někteří stálí účastníci (souběh se Světovým pohárem), a tak máme možnost vidět i „nové“ hráče.
Není mi jasné, kdo a jakým způsobem vybírá účastníky, ale uměl bych si v takovém turnaji představit i lepší hráče než ty, kteří se sešli na Chessable Masters.
Posuďte sami: Mameďarov, Aronjan, So, Firúzdža, Nakamura, Harikrishna, Quang Liem Le, Artemiev, J. Van Foreest, David Anton, Adhiban, Tari.
Tucet hráčů, kteří jsou „přijatelní“ (pro mě 
), je doplněn o čtyřnásobného mistra Venezuely Eduarda Iturrizagu Bonelliho, dvě ženy – Humpy Koneru a úřadující mistryni světa Ťü Wen-ťün (Ju Wenjun) a čerstvého „nejmladšího velmistra“ Mishru Abhimanyua.
Při pohledu na tabulku a výsledky včerejších pěti rapid partií, začínám mít pocit, že posledně jmenovaného mladíka vzali do turnaje jen proto, aby mu ukázali, jak daleko má ještě ke špičkové velmistrovské úrovni . Jinak si jeho účast v dobře honorovaném turnaji neumím vysvětlit.
Mladý Američan sice hraje dlouhé partie, ale občas hraje i pozice, které bych už vzdal i já . Na druhé straně, možná tak udělá i nějaké body, protože pozornost jeho soupeřů se může otupit.
Takhle třeba zkoušel Aronjana.
Tabulka po prvním hracím dnu a pěti kolech (screenshot z TWICu).
V Bielu se hraje triatlon (Czech Open si nechám na závěr ).
Osm velmistrů se utkává ve třech disciplínách-klasické tempo hry, rapid a bleskovky. Aby to nebylo tak jednoduché, každý turnaj se boduje jinak:
-v blickách je „normální“ 1 bod za výhru a 0.5 bodu za remízu
-v rapidu jsou 2 body za vítězství, bod za remízu
-v klasice jsou 4 body za výhru a 1.5 bodu za remízu.
Výsledky se sčítají do konečného pořadí. Skoro všechno to bodování chápu, nevadí mi ani čtyři body za výhru v klasickém tempu, ale kde vzali pořadatelé 1.5 bodu za remízu v klasice, to je mi záhadou 
.
V rapid šachu zvítězil Gata Kamsky, v dvojkolovém bleskovém turnaji se nejvíce dařilo Nihalu Sarinovi a v „klasice“ je v čele opět Kamsky. Asi nikoho nepřekvapí, že Kamsky je průběžně i v čele celkového pořadí.
V našlapaném openu hraje sice jen 73 hráčů, ale z toho 57 s mezinárodním titulem („CM“ nepočítám jako titul). Po pěti kolech je v čele indický GM Murali Karthikeyan (neznám 
).
Dohrál se Czech Open v Pardubicích.
Závěr „A“ skupiny byl napínavý až do samotného konce. Před posledním kolem měli nejlepší pozici 6.5 bodoví GM Babula a FM Czerw. V těsném závěsu však byla skupina 6 bodových hráčů, kteří čekali na zaváhání (=případnou remízu) vedoucí dvojice. Z této skupiny měl nejlepší vedlejší hodnocení Vojta Zwardoń, ale kdo zná openy a Bucholz, ví, že v posledních kolech už spousta hráčů nehraje (buď doslovně nebo jen ledabyle odtahá partii). Z toho důvodu se mně osobně Bucholz (jakýkoli, střední zkrácený atp.) moc nezamlouvá.
Vedoucí dvojice remízovala (Dawid Czerw podal opět vynikající výkon a uhrál již druhou normu IM) a to byla šance pro Vojtu Zwardoně, jenž hrál s řeckým GM Pavlidisem. Vojta nezaváhal a sehrál technicky velmi solidní partii. Stačilo, aby černý na chvíli polevil v pozornosti v rovné věžové koncovce (35. … Vd7?) a bylo „vymalováno“.
Vojta Zwardoń zvítězil na lepší vedlejší hodnocení, protože stejně jako on získali sedm bodů ještě další tři hráči (podle konečného pořadí): Vlastimil Babula, Richard Mládek a Dawid Czerw. Vzhledem k tomu, že podle propozic se v případě rovnosti bodů ceny dělí podle Hortova systému, nemusí být nespokojeni ani hráči na druhém až čtvrtém místě .
V openu „B“ zvítězil Kozlowski Pawel (POL) před Jezberou (CZE) a Rudnikem (POL).
Open „C“ suverénně ovládl Vladimir Zelkin (ISR) se stoprocentním bodovým ziskem. Druhý skončil Jakub Morávek (CZE) a třetí byl Lorenz Beyer (GER).
Pozoruhodný byl v openu výsledek Richarda Mládka, který doskočil mezi první čtyřku výhrou s Vojtou Plátem v posledním kole. Stejně jako Vojta Zwardoń, ani Richard Mládek asi neví, co je to remíza .
Oba hráči sice dvakrát prohráli, ale sedmkrát zvítězili.
U Vojty Zwardoně je to pochopitelné.
Jeho krédo, že „remíza je porážka, za níž dostanou oba hráči jako cenu útěchy půl bodu„, mluví za vše .
Vojta patří k hráčům kteří hrají stylem „buď-anebo“ (proto mě dnes svou velmi solidní hrou překvapil ).
Dovolím si zde uvést jeho starší partii z Ostravského koníka (tehdy ještě MČR) z 1.kola proti FM Jaroslavu Sobkovi. Věříte-li na „korektní“ šachy podle počítačové šablony, partii si raději nepžehrávejte .
Partii nekomentuji, ale „prohnal“ jsem ji rychlou analýzou Stockfishe 14 a úmyslně jsem ponechal i jeho hodnocení kritických pozic (první číslo znamená změnu po tahu, druhé [za lomítkem] hodnocení před tahem, tj.např. +0.00 / +6.15 => změna z 6.15 na 0.00).
Povšimněte si, prosím, že černý v materiální nevýhodě několikrát „minul“ možnost remízovat .
Pokud by se někomu zdálo, že je v partii až moc chyb, zkuste nad pozicemi přemýšlet bez PC 
a představte si, jak vám ubíhá čas.
Není to tak jednoduché.
Vojtův přístup k partiím je mi velice sympatický, a proto jsem rád, že se mu podařilo vyhrát Czech Open.
Gratuluji! 
