Staffordův gambit

Po delší době a pravidelné sobotní prezentaci naší skvělé „interviewistky“ Kamči „Kamenové“ (do sbírky jí chybí ještě Honza Jílek 🙂 ) se na chvíli podíváme i na šachovnici.
Nic vážného, jen Staffordův gambit.

 

Předem upozorňuji na to, že náhledový obrázek je zvolen účelově, abychom k šachu přitáhli i milovníky zvířat, a nemá nic společného s následujícím textem . Znáte to, dáte nadpis např.: „Svině u koryta“ a pak zklamete dychtivé čtenáře snímkem divočáků u krmítka (ale čtenost je zaručena! ).

V roce 1950 se hrála korespondenční partie Lowens vs. Stafford, kde černý použil zajímavou oběť pěšce (hrálo se tak ovšem už i mnohem dříve) a rychle zvítězil.
Po vítězi této partie se oběť pěšce za černého v Ruské hře nazývá Staffordův gambit.

 

 

Pro ty z vás, kteří znají Boden-Kieseritzkého gambit , jistě není Staffordův gambit žádné překvapení.
Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že následující mírně teoretické pojednání bude jen pro znalce.
Nikoliv.
Bude to pro každého, kdo nechce spadnout v zahájení do léčky po zcela logických (!) tazích. Nejdříve si jen „připomeňme“ Boden-Kieseritzkého gambit, aby si osvěžili paměť i ti, co to dobře znají.
Boden-Kieseritzkého gambit vzniká buď ze Střelcovy hry, nebo z Ruské obrany a jeho vtip spočívá v tom, že po přijetí oběti pěšce se musí (měl by) černý odhodlat v pátém tahu k celkem nevzhlednému tahu 5. …f6 a ještě to pak dál hrát přesně.

 

Boden-Kieseritzkého gambit:

 

 

Ze stejné myšlenky vychází i Staffordův gambit, avšak je hraný za černého.
Samozřejmě, je to nekorektní zahájení, ale kupodivu si bílý nemůže dovolit hrát „samozřejmé“ tahy. Účelem příspěvku tedy není nabádání k hraní nekorektních variant (nebo ano?), jako spíše varování před ležérním přístupem k podobným pochybným zahájením.

Staffordův gambit

Vzniká po tazích 1.e4 e5 2.Jf3 Jf6 3.Jxe5 (co jiného, že? ) 3. … Jc6!?

Bílý může gambit odmítnout, třeba stejným způsobem, jako to udělala Hou Jifan v partii proti Dubovovi v jednom z turnajů loňské série Meltwater Champions Chess Tour.
Ale stejně jako u jiných gambitů, není důvod bát se následků přijetí oběti pěšce. Chce to jen maličkost: nehrát „samozřejmé“ tahy a trochu přemýšlet .
Na co si dát pozor? Na spoustu taktických úderů .

 

 

Máme před sebou základní pozici Staffordova gambitu a hned nás jistě napadnou logické tahy 5.d3, 5.Jc3 nebo 5.e5. Všechny tyto tahy jsou zdravé a dobré, ale přece jen musí bílý hrát opatrně.

Po tazích 5.e5 Jd5 má bílý o pěšce víc, ale nebezpečí může představovat „špatné“ pokračování černého
(5.e5) 5. … Je4, po kterém má bílý k dispozici několik dobrých tahů, jen nesmí zahrát 6.d3??.
Po tomto „samozřejmém“ tahu totiž stojí bílý rázem před porážkou (viz výše partie Lowens-Stafford).

 

 

Stejně dobrý a logický je v pátém tahu za bílého tah 5.Jc3. I zde musí bílý dávat pozor na „logické“ tahy, zabránit černému v tahu Jg4 tahem 6.h3!  a nesmí se bát jít „králem do útoku“ (8.Ke3 a 9.Kxe4!) .
Vypadá to divně, ale je to prý (Stockfish 14) za bílého dobré (ale v blicce bych to za bílého hrát nechtěl ).

 

 

Jednou z logických možností bílého v pátém tahu je i upevnění centra tahem 5.d3. Podobně, jako u tahu 5.Jc3 je pro bílého důležité nepustit černého k tahu Jg4 a zahrát 6.Se2 (6.Sg5??; 6. e5??). Stačí malá nepřesnost a bílý má těžké problémy.

 

 

Jak je vidět, ani v zahájení se nevyplácí hrát automaticky a je třeba se zamýšlet nad plány soupeře. Na druhé straně, Staffordův gambit je nekorektní zahájení, ale v partiích hraných zrychleným tempem se dá docela dobře vyzkoušet.
Chce to jen znát několik triků, mít pevné nervy a dostatek odvahy.

---

 

Pohanští barbaři a vznešení šachanisté!
Nezapomeňte zítra „pomladit“ ženské pohlaví pomlázkou .

Veselé ŠACHONOCE!!!

 

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme