První svatý
Předposlední kola Pražského mezinárodního šachového festivalu se nijak výrazně nelišila od jiných kol 🙂 .
V turnaji Masters převaha remíz, v turnaji Challengers málo remíz a hodně originality v podání, nyní už blahořečeného 😀 , Jerguše Pecháče.
V turnaji Karel Janeček Open zabojují v posledním kole o první „fleky“ i čeští hráči.
Turnaje se blíží k závěru a daly se tedy čekat tvrdé boje. Bojovalo se tvrdě, ale když soupeř nechybuje, těžko se vyhrává 
.
V turnaji Masters skončily tři partie remízou.
Moc? Málo? Tak akorát.
Vincent Keymer vyhrál v prvním kole a pak remizoval až do kola sedmého, v němž prohrál s Rayem Robsonem. Ne, že bych tady chtěl vypisovat výsledky všech hráčů , jen jsem chtěl naznačit, jak málo stačí k úspěchu, či neúspěchu, protože kdyby Keymer s Robsonem vyhrál, byl by před osmým kolem na špici tabulky. Nestalo se, ale Keymer se mohl pokusit svůj výsledek vylepšit, protože v osmém kole měl bílé figury s Borisem Gelfandem, který sice v turnaji hraje dobře, ale nevyhrává.
Boris nevyhrál ani proti Keymerovi a asi by to od něj nikdo ani nečekal, protože Keymer patří mezi velké talenty světového šachu. V partii Keymer-Gelfand tak byl pro většinu „znalců“ favoritem mladý Němec. V partii se mu však nepodařilo Gelfanda nijak překvapit a Boris téměř bezchybnou hrou udržel remízu.
Z trochu jiného soudku byla remíza v partii Shankland-Martirosyan. Shankland stál po celou partii o něco lépe, ale bylo mu to „houby platné“ .
Tedy, abych byl přesný… Shankland získal kvalitu (či spíše Martirosyan ji obětoval) a Stockfish, a jistě i jiné šachové motory, to vidí jako „výhodu“.
Ano, jistá výhoda to je, ale v některých pozicích k ničemu nevede.
David Navara před turnajem avizoval, že chce hrát dobré a zajímavé šachy. O tom, že hraje dobré šachy, není pochyb.
Ale hraje i zajímavé šachy?
Hraje, ale jeho soupeři je s ním „odmítají“ hrát 
.
V partii s Robsonem David zahrál ve čtrnáctém tahu po zhruba devítiminutovém přemýšlení provokativní 14. g4.
Jistě, mohl zahrát „tupé“ 14. Sb1 a čekat, zda se soupeř někde „nekopne“. Táhnout g-pěšcem z rošádového postavení kupředu je vždy riskantní, tady to však byla ještě větší provokace, protože prakticky všechny černé figury (kromě věží) už byly zaměřeny na královské křídlo.
Robson mohl obětovat figuru (14. … Sxe3) a podle Stockfishe by to bylo korektní. Černý by měl za figuru tři pěšce a bílý král by byl holý.
Po třičtvrtěhodinovém přemýšlení do toho Robson nešel, zahrál skromné 14. … Sg6 a po výměnách skončila partie remízou v rovné koncovce.
Těžko říct, zda udělal Ray dobře. Stockfish preferuje černého, ale při pohledu na některé varianty, které se mohly na šachovnici objevit, Robsona chápu. Bílý král by byl sice holý, ale v živé figurové hře by se musel i černý obávat o svého krále.
Loňské prvenství obhajuje Pentala Harikrishna. V každé partii dřel a snažil se vyhrát, ale zatím měl na kontě jen samé remízy. V partii s Hao Wangem však své „prokletí“ zlomil. Po zahájení se zdálo, že je to spíše černý (Wang), kdo by mohl pomýšlet na zisk nějaké hmatatelné výhody, ale stačily dvě nepřesnosti (20. … g6; 21. … Sf5) a situace se obrátila. Tentokrát se Hari konečně dočkal .
„Neprůstřelný“ Thai Dai Van Nguyen byl podruhé „prostřelen“. Postaral se o to Bogdan Deac, ale Van mu v tom „aktivně“ pomáhal .
Po zahájení, ve kterém obětoval pěšce, měl Van dobrou, a snad i o něco lepší, pozici. Pak však zaváhal (23. Ve1) a pozice se vyrovnala.
Rovná pozice s nerovným materiálem, černý měl stále o pěšce víc. Van se rozhodl pro „vyrovnaný rozpočet“ a dobral si pěšce zpět.
Chyba, měl se spokojit s materiálním deficitem, ale dobrými vyhlídkami do budoucna. Po tahu 28. Sxc7 se rozeskákali černí jezdci a k tomu bílý opět přišel o pěšce (a pak ještě o jednoho), což už Van „nerozdýchal“ .
Výsledky a los posledního kola turnaje Masters:
Maďarský velmistr Benjamin Gledura byl po většinu turnaje Challengers v jeho čele. Po partii s Pultineviciusem se to změnilo.
V málo hrané variantě Caro Kannu se Gledurovi povedlo vylepšit hru svého krajana Saxe. Tah 10. Ve1 je hodně jedovatý a černému se dost těžko hledá správná odpověď (pokud vůbec existuje ).
Jenže pak nehrál bílý dobře a nechal černého rozvinout aktivitu na královském křídle (24. f5). Ani pak se ještě nic hrozného nedělo, ale přece jen začínaly být figury černého „otravné“ . Rozhodující chyba přišla v 39. tahu (39. Vee2), když si bílý nalezl do matu.
Gleduru vystřídal na prvním místě Mateusz Bartel, který hrál v osmém kole s „otloukánkem“ turnaje Akashem. Akash nehrál tak špatně, ale stačila jedna chyba (23. … h6) a už „se vezl“. Bartel neváhal obětovat figuru (28. Jxg5) za neodrazitelný útok.
Pěkná výhra.
Vašek Finěk si připsal cenné vítězství s Erwinem L’Amim.
Když jsem minule psal, že Vaškovy partie jsou o „jedné chybě“ , tak tahle partie byla výjimka. Chyb bylo požehnaně a na obou stranách.
Do časové tísně byla hra celkem vyrovnaná, ale ve čtyřicátém tahu Vašek udělal hrubku (40. Vb2) a dostal se do prohrané pozice. Naštěstí ani jeho soupeř neměl moc času a nenašel, nebo spíš neměl čas hledat, cestu k výhře.
Čas ubýval a hrálo už se do spadnutí praporku, když Vašek ztratil zhruba šest minut na to, aby vymyslel prohrávající tah (49. Sf1). Soupeř však znovu „minul“.
Sympatické je, že L’Ami až do konce partie hledal cestu k výhře, král je v koncovce silná figura a aktivní král je ještě silnější.
Erwin se rozhodl aktivovat krále (51. … Ke5) a nalezl si do matu .
Moji pozornost upoutal souboj mladých českých hráčů.
Richard Stalmach měl bílé figury proti Honzovi Vykoukovi, který měl šanci uhrát normu GM.
K tomu potřeboval získat 5.5 bodu. Tedy pokud jsem se dobře díval .
Nevím, zda tam ta šance byla, nevím, jestli to Honza věděl a nevím ani, jestli to neovlivnilo průběh partie, ale tohle byl jednoznačně (zatím, ještě se hraje jedno kolo ) nejhorší Honzův výkon v turnaji.
Když jsem viděl tah 10. … De5, ani jsem se nemusel dívat, jak pozici hodnotí šachový motor. Bylo jasné, že kromě ztráty tempa nemá dáma na e-sloupci s nedokončeným vývinem žádnou budoucnost.
Vlastně ani nechápu smysl toho tahu.
Měl snad zabránit bílému zahrát Jf5? Možná.
Prostě jsem si říkal, že tahle partie brzy skončí. Pak se však „zamotal“ i bílý, který jistě věděl, že pozice je skoro vyhraná, ale když máte spoustu dobrých tahů, určitě se mezi nimi objeví minimálně jeden špatný .
Přesně takový byl tah 20. Jb5. Tah, po kterém bílý neprohraje, ale jen těžko bude vyhrávat. To byl okamžik, kdy černý promarnil svou šanci na záchranu partie. Po oběti kvality (20. … Sxb5!) by stál sice stále o něco hůře, ale měl by solidní šance pozici udržet.
Hrálo se 20. … Ja6?? a černý tak asi (bez záruky) pohřbil naději na zisk normy GM 
.
Jerguš Pecháč nezklamal a opět zahrál originálně už v prvním tahu (1. Jh3!?), čímž jen potvrdil má slova (a nejen má), že bílý si v prvním tahu může dovolit hrát cokoli. Ani zkušený Motylev s tím nic nenadělal a partie skončila remízou.
Snad teď promluvím za všechny šachanisty … Myslím, že jsme našli našeho prvního svatého .
Svatý Jerguš zní hezky .
V turnaji Karel Janeček Open se derou dopředu naši hráči Polák a Plát.
V čele tabulky je momentálně trojice hráčů se sedmi body, Tomáš Polák, Jakub Fus a Deep Sengupta.
Vojta Plát si v sedmém kole sice zkomplikoval situaci „zubařskou“ porážkou, ale stále má ještě šanci na dobré umístění a v případě „do ruky hrajících“ výsledků i na první místo.
V osmém kole doslova „smáznul“ Američana Aarona Grabinského.
Dobře zahrál i Tomáš Polák, který turnaj hraje zřejmě proto, aby si procvičil věžovky . V osmém kole udolal v remízové věžovce Turka Ozenira a „pomstil“ tak Vojtu Pláta .
Vojta mu tuto „službičku“ bude moci vrátit v posledním kole, protože hraje bílými s jedním ze sedmibodových hráčů (Deep Sengupta).
Tomáš Polák bude mít černé s Jakubem Fusem.
Odkazy:
Web PICF
Výsledky a tabulky na chess-results
Online na chess24.com (Masters)
Online na lichess.org (Masters)
Online na chess24.com (Challengers)
Online na lichess.org (Challengers)
Online na chess24.com (open)
Online na lichess.org (open)
Online na chess24.com (Futures)
Online na lichess.org (Futures)
