Skončily dvě akce
- V německém Düsseldorfu skončilo Mistrovství světa družstev v rapid šachu. První takové mistrovství, dlužno dodat 🙂 , a snad ne poslední.
- Soudní „remízou“ skončil dlouhý zápas mezi dvěma(?) zdánlivě nesmiřitelnými rivaly.
První Mistrovství světa v rapid šachu družstev „máme“ úspěšně za sebou. Skončilo v pondělí 28. srpna a přední příčky obsadila favorizovaná družstva. Žádné velké překvapení.
Vlastně se žádné překvapení nekonalo ani na zadních pozicích, protože poslední místa turnaje obsadily týmy, které by se daly bez uzardění nazvat „amatérskými“ , přesto si však myslím, že ani ti, co skončili na posledních místech nebyli zklamáni, protože měli možnost nahlédnout do zákulisí profesionálního šachu a pro mnohé hráče ze spodních pater tabulky to byl možná šachový svátek.
Zlatou medaili a a 100 000 Euro si vybojoval hvězdný tým WR Chess. Stačí se podívat na složení týmu a je jasné, že tihle borci jen těžko hledali vážnou konkurenci. Nejde jen o to, že WR Chess měl v sestavě hráče světové špičky, ale WR Chess měl v sestavě hlavně špičkové hráče rapid šachu.
Wesley So, Nodirbek Abdusattorov, Jan Nepomňašči, Jan Krzysztof Duda, Praggnanandhaa Rameshbabu, Vincent Keymer, Jifan Hou, Alexandra Kosteniuk a jako rekreační šachista Wadim Rosenstein.
Aź na posledního jmenovaného by se dalo říct: co jméno, to pojem.
Tahouny týmu byli Praggnanandhaa, Duda a obě exmistryně světa. Jifan Hou uhrála ze šesti partií 5.5 bodu, Alexandra Kosteniuk měla na svém kontě o dvě remízy více, přesto i její výsledek (4.5 ze 6) je obdivuhodný.
Podobného výsledku dosáhl i Praggnanandhaa, který ze sedmi partií šestkrát vyhrál a remízu s ním „urval“ jen Kramnik. Také Duda zahrál na výbornou. Z osmi partií jen dvakrát remizoval, šestkrát vyhrál.
Ostatní v týmu tyto „hvězdy“ skvěle doplňovali, a tak nepřekvapí, že družstvo ze dvanácti kol desetkrát vyhrálo a jen dva zápasy remizovalo (s Arménií a s v posledním kole s Berlin Chess Federation).
Druhá příčka připadla dalšímu favorizovanému týmu.
Tým Freedom měl na špici Ananda. Je zajímavé, že z tohoto týmu nikdo nějak extra „nevyčuhoval“, ale mančaftu se v jednotlivých zápasech vše celkem dobře „scházelo“. Stejně jako WR Chess i Freedom měl na svém kontě jen dvě remízy, oproti vítěznému týmu však jednou prohrál. A prohrál právě s pozdějšími vítězi.
Ani třetí místo není překvapením. Team MGD1 měl na soupisce většinou indické hráče. Harikrishna, Nihal, Erigaisi a na ženské šachovnici Harika Dronavalli. Členové týmu hráli velmi dobře, ale nejlepší výsledek měl Raunak Sadhwani, který na čtvrté desce uhrál 8.5 bodů z jedenácti partií.
Z ostatních týmů bych vypíchl výkon Alberta Atoyana, který hrál za tým Arménie (čtvrté místo). Mladý hráč (ročník 2009) uhrál fantastických 10.5 bodů ze dvanácti partií a na FIDE ratingu si ke svým 1824 bodům připočte dalších 170 ratingových bodů.
Nejlepším týmem s průměrným ratingem (braly se v potaz všechny ratingy: klasika, rapid a blesk) pod 2400 se stalo polské družstvo s Gruzínem Jobavou na první šachovnici Columbus Energy KingsOfChess Kraków.
Cenový fond:
V turnaji, kde se potkávají hráči různé úrovně, není nouze o miniaturky. Něco jiného však je, když skončí do 25. tahu partie dvou renomovaných velmistrů.
Jan Nepomňašči hrává Královský gambit dost často a má ho „v ruce“. Tentokrát mu padl za oběť Peter Svidler.
Odkazy:
Web turnaje
Výsledky na chess-results.
Spor mezi Hansem Niemannem na jedné straně a společností chess.com, Magnusem Carlsenem a Hikaru Nakamurou na straně druhé skončil.
Informuje o tom server chess.com a zprávu převzaly nejen světové agentury, ale také naše zpravodajské servery, například idnes.cz nebo seznam.cz.
Předpokládám, že každý, kdo umí číst (a kliknout na odkazy výše ), si obrázek udělá sám.
Nehodlám tu kopírovat ani zprávy ze Seznamu.cz, ani z idnes.cz, jistě se toho někdo s radostí ujme.
K celému „případu“ řeknu jen jedno.
Hans Niemann žaloval společnost chess.com, Carlsena a Nakamuru pro poškozování dobrého jména (Niemannova) a pro „pomluvu“.
Spor tedy nebyl veden přímo o to, zda Niemann podváděl, či nikoliv.
Koneckonců, Niemann podváděl při online hraní, což sám přiznal. Ve sporu však šlo především o to, zda se někdy Niemann dopustil podvádění i za šachovnicí, resp. zda se žalovaná strana dopustila poškození Niemannova dobrého jména.
Obě strany se nakonec „nějak“ dohodly, takže my, šachová veřejnost jsme nakonec tam, kde jsme byli na začátku . Nevíme nic, protože z nedávné české soudní praxe víme, že taková dohoda neznamená, že je někdo nevinen.
Výsledkem dohody je zastavení soudního sporu a Niemann opět může hrát na serveru chess.com. Carlsen přiznal, že nemá (ani chess.com) v rukách žádné důkazy o případném Niemannově podvádění za šachovnicí, a také se vyjádřil, že bude-li někdy proti Niemannovi nasazen, bude hrát.
To je asi tak vše, co momentálně víme.
Víme, že spor byl zastaven. víme, že nejsou důkazy, víme, že žalovaná strana a žalobce se dohodli.
Nevíme, na čem se dohodli, nevíme, jak se dohodli, nevíme ani to, zda někdy Niemann za šachovnicí podváděl, či nikoli, a nevíme, zda žalovaní poškodili dobré jméno žalobce, nebo ne.
Z vyjádření Carlsena a ostatních žalovaných můžeme pouze usuzovat, že svá tvrzení „přehnali“ (=nemají v rukách nic, čím by je mohli doložit) a že na Niemanna budou pohlížet jako na nevinného hráče (= obnovení účtu na chess.com atd.).
Takže jsme nakonec tam, kde jsme byli na začátku .
Nevíme vůbec nic.
Dá se však předpokládat, že časem „vyplave“ na povrch i znění oné dohody a i když ani z toho asi nepůjde nic konkrétního vyvozovat, přece jen by se z toho asi dalo usuzovat víc.
Je dobře, že obě strany sporu dospěly k názoru, že možná „špatná“ dohoda je lepší pro obě strany než vleklý soudní spor s nejasným výsledkem. Pro šachy jako takové to bezesporu lepší je. Mohlo by to totiž strhnout lavinu podobných soudních sporů, a to by pro šachy rozhodně nic dobrého nepřineslo. Myslet si může kdokoliv cokoliv, ale u soudů obstojí pouze nevývratné důkazy, a těmi čísi dojmy a pocity, případně pochybné matematické či statistické studie rozhodně nejsou.