Dvakrát těsně

14. 11. 202314. 11. 2023 Luboš Zimniok Žádný komentář ME družstev

Třetím kolem pokračovalo ME družstev v černohorské Budvě. Muži narazili na druhý nasazený tým Rumunska, ženy se dostaly dost nízko a hrály s Islandem.

Zatímco ženy se po třetím kole konečně odlepily ode dna tabulky, muži mírně klesli.

Rumunsko posílené o Richarda Rapporta a Kirilla Ševčenka je týmem, který si oprávněně může dělat zálusk na některou z medailí. Ale šachy jsou sport (kromě jiného ) a ve sportu není nikdy nic jisté.

David Navara měl na první šachovnici bílé s Rapportem. Vnímavější čtenáři si jistě už dávno všimli, že David střídá zahajovací tahy. Někdy hraje e4, jindy d4 a také Jf3. S Richardem Rapportem si vybral 1. d4 a brzy se na šachovnici objevila klasická varianta Královské indické hry, v níž je v poslední době hodně populární plán s vývinem jezdce na a6, odkud se může dostat buď na pole c5, nebo na pole c7 a plnit útočné či obranné role.

Rapport se rozhodl nikam s jezdcem nechodit a rovnou zahájil akci v centru. Prosadil tah d5 (12. … d5), ale stálo jej to pěšce. Bílý měl pěšce navíc, ale byl to pěšec osiřelý a odtržený od svých jednotek. Dalo se předpokládat, že dříve nebo později padne.
Pěšec nakonec opravdu padl, ale bílému zůstal jiný pěšec.
Několikrát se tady probíraly věžové koncovky s krajním pěšcem navíc. David Navara v kterémsi komentáři přímo napsal, jaké jsou plány obou stran a uvedl také to, že při správné hře obvykle tato koncovka končí smírem. Samozřejmě ne každá taková koncovka , protože vždy záleží na postavení kamenů na šachovnici.
Tato koncovka však byla remízová a věděl to jak David, tak Rapport. Přesto David chvíli svého soupeře zkoušel, ale marně. Rapport nikde nepochybil.

Bogdan Deac rozehrál s Vanem Italskou hru. Thai Dai Van Nguyen musel sice dávat trochu pozor, ale při jeho obranářských kvalitách bylo jen málo pravděpodobné, že by se Deacovi podařilo „vytlouct“ nějaký kapitál z mírně rozhozených černých figur.
Bílý dvojpěšec v centru možná vypadá nevzhledně, ale hráči, kteří hrávají Philidorovu obranu, vědí, že takový centrální dvojpěšec může být celkem užitečný, protože protistrana se na něj jen tak nedostane a dva pěšci za sebou kontrolují více centrálních polí než jeden . To však platí hlavně ve střední hře, v koncovce je taková pěšcová slabina až na výjimky spíše nevýhodou.
Možná obsazený centrální sloupec je důvodem, proč se šachovému motoru líbí více pozice bílého, ale jeden sloupec není žádné terno. K zisku výraznější převahy potřebujete alespoň dva takové sloupce, nebo mít možnost zaútočit na slabiny v soupeřově táboře.
Výše napsané potvrzuje i tato partie. Bílý držel volný sloupec až do remízového konce, ale černému stačilo pokrýt slabinu na b7.

Zápas se rozhodoval na posledních dvou šachovnicích.
Štěpán Žilka rozehrál s Kirillem Ševčenkem Francouzskou hru a rozehrál ji velmi dobře. Přesnější by možná bylo napsat, že Ševčenko to rozehrál špatně . Bezelstně měnil figury zřejmě v domnění, že nestejní střelci a pěšcové slabiny na obou stranách postačí k rovné hře.
Stačily by, kdyby neměl černý hodně slabého krále, kterého ponechal v centru. I přes redukovaný materiál mohl bílý černého monarchu ohrozit.
Stačilo zahrát 24. Sxb6 a pozice černého by se rozsypala, ale Štěpán na to šel jinak . Nemohu vědět, zda Štěpán tah 24. Sxb6 neviděl, nebo jej špatně spočítal, či se mu zdál být silnější tah 24. a5.
Vzhledem k tomu, že následujících několik tahů odblical, zdá se, že si spočítal variantu a na konci propočtu se možná spokojil s konstatováním, že je to za bílého vyhrané .
Nebylo to tak jednoduché. Oběť kvality 28. … Vxb6 je velmi silný tah, ale také prakticky jediný, pokud se chce černý udržet.
Koncovka s kvalitou navíc je zřejmě za bílého vyhraná, ale v praxi to díky volnému a-pěšci nebylo vůbec jednoduché prokázat. Štěpán však dostal ještě jednu „šanci“. Slovo „šanci“ píši v uvozovkách, protože po 45. … Kh7 má bílý solidní šance na výhru, ale vymyslet a spočítat vše při partii s omezeným časem je celkem dost obtížné.
Štěpánovi nakonec výhra o vlásek unikla. O vlásek, ale přece jen …

Richard Stalmach prošel bez ztráty kytičky zahájením v partii s Constantinem Lupulescem. Pak začal rumunského soupeře přehrávat a zdálo se, že je na nejlepší cestě k zisku výhody. Jenže potom náš hráč špatně vyhodnotil situaci. Až příliš dlouho nechal bez povšimnutí soupeřovo pěšcové centrum a hra se srovnala. Ještě se nic strašného nedělo, protože figury bílého na královském křídle neměly potřebnou souhru, ale od černého už se čekala přesná hra.
Richard místo toho stáhl střelce do obrany (?) a zaútočil na pěšcové centrum bílého. Pozdě, protože bílý byl již připraven. Ani Lupulescu však nebyl zrovna „na výši“ a spokojil se se ziskem pěšce, ale není se čemu divit, oba hráči už byli v časové tísni.
Po časovce se hra trochu uklidnila, ale oba soupeři chybovali dál.
Poslední šanci poskytl Lupulescu Richardovi ve 46. tahu (46. Dh6), ale náš hráč nezachoval chladnou hlavu a po 46. … Vg7 bylo jasné, že útok bílého prorazí.

Zápas našich žen s Islandem měl být jednoznačnou záležitostí. Měl, ale nebyl.

Na první šachovnici „zapomněla“ islandská Olga Prudnykova krále uprostřed šachovnice. Zdálo se, že Julia Movsesian svou soupeřku smete ze šachovnice, leč nestalo se.
Julia vedla útok hodně špatně a nakonec měla štěstí, že se její soupeřka spokojila s remízou opakováním pozice .

Výborně zahrála na druhé desce Natálie Kaňáková. „Islanďance“ Lence Ptáčnikové nedala žádnou šanci.

Nataša Richterová získala proti Johaně Borg Johannsdottir výbornou pozici a kvalitu k tomu, ale opět ji to stálo dost času. V časovce nebývá nouze o chyby a po 36. … Ve4 přišla Nataša o „dřevo“ .

Ve třetím kole odpočívala Anička Lhotská. Olga Sikorová tak dostala šanci napravit prohru ze druhého kola. Její soupeřka Lisseth Acevedo Mendez má sice titul WIM, ale její rating napovídá, že moc nehraje (nebo hraje špatně ). Ani tentokrát to nebyla z naší strany ideální partie, naštěstí se Mendez „rozhodla“ Olině pomoci (33. … Vf3) .

Šachy jsou sport a víme, jak to ve sportu chodí .
Když se daří a vyhráváme (hokej, fotbal, tenis…atd.), „dřeváci“, kteří se neudrží na bruslích a o fotbalový míč si zlomí nohu, oslavují a vykřikují „JSME mistři! MISTŘI!!!“
Ale stačí, aby fotbalista překopl ze dvou metrů bránu, hokejistovi sklouzl puk po hokejce nebo tenista udělá dvojchybu a rázem už to nejsme „MY“ , ale ONI. Packalové, kteří se nehodí k ničemu .
Nebylo by lepší ty packaly rovnou věšet? A bez soudu …

Ale to by také mohlo znamenat, že pak už si nikdy nezakřičíme „JSME MISTŘI!!!“ , protože by to za nás nikdo nevybojoval .