Béďa Pastorek – odešla legenda, ostravský šachový bard
Béďa – pro mě nekorunovaný šachový král, velká osobnost ostravského šachu.
Říkáte si možná – kdo to je, jaké měl Elo, kolik turnajů vyhrál?
Jako by vášeň pro šachy byla měřena počtem vítězství …
Poznal jsem ho osobně hodně pozdě, tedy když jsem se vrátil po mnoha letech šachové odmlky do „tajemného světa černobílých polí“.
Hned mě zaujal. Jednak svým smyslem pro suchý humor, jednak skutečně nadšením, které do šachů dával.
Z „historie“ znám jen málo. Vlastně jen to, co mi řekl Aleš Krajina.
Byl (Béďa) spoluzakladatel oddílu TJ Hutní montáže – a pokud vím, tak se také snažil získat sponzory, aby bylo možné se dostat co nejvýše. Po neuvěřitelných třicet let byl hlavním organizátorem víkendových turnajů seriálu UNICHEM, který financovaly odbory a BorsodChem. Turnajů, kde se setkávala doslova celá šachová špička nejen z naší republiky, Slovenska ale také Polska
.
Když jsem se zapojil do šachového oddílu Labortech Ostrava, kde Béďa dělal ve 2. lize zástupce kapitána Standovi Fiřtovi, už byl přece jen touto (nevděčnou) funkcí unaven. Nabídl mi, ať to vezmu za něj. No skončilo to tak, že i Standa Fiřt byl nadšen, ať jdu raději dělat Kápa já a on mi bude dělat zástupce – a já souhlasil. Samozřejmě jsem netušil, jak jsem si „naběhl“ (kdo nedělal kapitána asi nepochopí…).
Ale kluci mi pomáhali.
Béďa vždy na domácí zápas přišel, pozoroval a fandil. Ale – chudák musel i sem tam hrát. Když jsem zkrátka nebyl schopen dát dohromady osm lidí, tak zbývalo už jen oslovit Béďu. (Jistě, mohli jsme napsat na soupisku fiktivní jméno, abyste nemuseli platit pokutu…).
Béďa nikdy neodmítnul, byť si byl vědom, že prohraje. Ono ve 2. lize s mladými vlčáky, byť na osmičce, to není vůbec lehké. Věděli jsme to všichni – měl vlastně jediný úkol. Vždy jsem mu říkal, tahej pomalu, jdi se projít, dej si kávu, v klidu, hraj hlavně co nejdéle, znervózňuj soupeře, kluci to dají, budou bojovat.
Měl už navíc zdravotní problémy, ale hrdinně to překousl.
Nejen pro to si ho moc vážím.
Snažil jsem se mu často volat, když už byl odkázaný na vozík, a informovat ho, co se v ostravském šachu děje. No – byl dost smutný, z rozpadu Labortechu, alias TJ HM Ostrava. Doslova mi řekl: „My jsme to budovali holýma rukama a tak to skončilo…“ No Béďo, mě to také mrzelo, ale takový je už běh života.
Béďo, budeš nám moc chybět. Ty nekorunovaný ostravský šachový barde. Ale věřím, že až přijde i můj čas, tak se tam nahoře sejdeme – a dáme zase dohromady šachové družstvo!
Béďo, díky za vše.
Jirka Hurta
