Reklama ZDARMA!

Po volném dni pokračovalo ME družstev šestým kolem. Úspěšní byli nejen naši muži, ale tentokrát  i ženy 🙂 .

 

Muži hráli s mladým celkem (je tam nějaký „starý“ celek?) Itálie. Naši hráči byli ratingovým favoritem, ale rozdíly v ratingu nebyly až tak velké.

David Navara hrál na první desce s nejstarším hráčem italského týmu Danielem Vocaturem (Vocaturou?). V klidné variantě Italské hry (Giuoco Piano nebo také Giuoco Pianissimo) David černými barvami bez problémů vyrovnal hru a v závěru to byl David, kdo zkoušel protivníka, zda se někde „nekopne“ (26. … c4) , ale soupeř byl pozorný a partie tak skončila korektní remízou.

 

 

V podobném duchu jako partie na první šachovnici se hrála i partie na druhé desce.
Bílé měl náš Thai Dai Van Nguyen, černé Luca Moroni junior.
Ne, že by se hrálo stejné zahájení jako na první desce , ale také se hrálo celkem klidně s čekáním na chybu soupeře. V klasické variantě Caro Kannu má bílý od zahájení minimální převahu (prostor, centrum), ale pokud si černý (ne)dobrovolně nevytvoří slabiny, prosadí se bílý jen stěží.
Jednu slabinku se Vanovi v pozici černého vytvořit podařilo (pěšec b7), ale černý na to byl připraven a rozestavěl své figury tak, aby se bílý na pěšce b7 nemohl dostat.
Dokonce si mohl dovolit pěšce b7, resp. c6, odevzdat, protože ani pozice bílého nebyla bez slabin. Po braní pěšce by se černý jezdec dostal na blokádové pole e6, odkud by „olizoval“ pěšce na d4 a f4.
Remíza v partii byla spravedlivým výsledkem.

 

 

Na třetí desce exceloval Štěpán Žilka. Jeho soupeř Francesco Sonis neprohrál do šestého kola ani jednu partii z pěti, ve kterých hrál. Jedna výhra a čtyři remízy sice nejsou špatným výsledkem, ale není to ani nic světoborného.
Štěpán se musel mít na pozoru, protože mladý Ital mohl překvapit, ale náš hráč byl skvěle připraven (pokud vše nenašel přímo u partie ).
Mimochodem, možná jste si u minulého článku všimli, že Štěpán hrál proti Gruzii s rouškou „přes pysk“ . Doufejme, že to bylo jen preventivní opatření, aby snad nenakazil smrtelnou mužskou chorobou (rýmička!) svého soupeře a že jinak je Štěpán v dobré fyzické (i psychické) kondici.

Ke Štěpánově roušce jedna malá kuriozitka .
Štěpánovy roušky si na našem webu všimli i „pracovníci“ z nekonkurenčního webu, kteří nás nikdy, ale opravdu nikdy nečtou a vlastně ani neexistujeme .
Jako obvykle místo, aby si dali práci a sami si obrázek vyhledali nebo požádali o spolupráci zainteresované osoby (autora Marka Livshitze), jednoduše si jej, jako mnoho jiných mediálních souborů, které jsou možná zdarma, ale nejsou určeny k využití ke komerčním účelům (=zisku skrze videa a jiná média), „vypůjčili“ .

Nedalo mi to a alespoň na deset minut („sdílejte, než to smažou!!!“) jsem hlouposti autora komentáře na onom webu využil a linkovaný obrázek autora Marka Livshitze jsem na našem serveru mírně upravil (už nehledejte, „půjčovatelští“ nevděčníci to smazali).
Reklama zdarma, byť jen desetiminutová,vždycky potěší a nás zvlášť těší, že jsme nejčtenějším webem údajně „nejčtenějšího“ webu .

 

 

Zpět k partii na třetí šachovnici.
Nevím, do jaké míry šlo o Štěpánovu přípravu nebo o vynikající propočet při partii , ale mladý Ital projevil trestuhodnou neznalost teorie zahájení, které hrál.
Ve třináctém tahu (divné, to není poprvé, co se rozhodující chyba, o níž píši, stala právě ve třináctém tahu ) je nutné 13. d5, jiné tahy vedou k horší nebo přímo prohrané pozici bílého.
Tah 13. De4 je z té druhé kategorie, černý má figuru za dva pěšce a i když zatím nemá vyvinuté všechny figury, bílý je „v loji“ , protože samotná dáma černému králi neublíží.
Štěpán si za partii zaslouží jedničku s hvězdičkou   (jako ve škole, být to ve školce, dostane razítko prasátka nebo jiného zvířátka ).

 

 

Na čtvrté šachovnici nastoupil za český tým Richard Stalmach. Nepřející fanoušci (není řeč o Italech, ale o českých škodolibých „fandech“) se možná těšili, jak to Richard týmu pokazí .
Nic takového se nestalo.
Richard v partii s Lorenzem Lodicim hrané Nimcovičovou indickou držel rovnou pozici. Zkušeně odevzdal kvalitu, za níž měl nějakého pěšce navíc a zdálo se, že partie směřuje k remíze. Jeho soupeř však chtěl víc.
„Když chceš víc, nemáš nic.“
Otřepaná fráze se mohla stát skutečností. Ital přecenil svou pozici a v 53. tahu se vydal na lup pěšce (53. … Vh3?), kterého o dva tahy později dokonce dobyl. Jeho věž se tak dostala do „outu“ a náš hráč toho mohl využít. Bohužel mu už na hodinách nezbývalo moc času a nenašel silný tah 57. Se3! .
Já ho tedy našel, ale neměl jsem při tom „nervy“ z ubývajícího času na hodinách, ani z výsledku zápasu .
I braní na g5 (57. Sxg5) vypadá zdravě a logicky, má však jednu nevýhodu-černý stačí vrátit věž a jezdce do hry. Prostě tah 57. Sxg5 je ztrátou tempa, ale v časové tísni to není hned patrné. Klobouk dolů před Italem, který byl také v časové tísni, ale našel 57. … Ve2 a partii zachránil.

 

 

Výhra s Italy potěšila skoro všechny fanoušky . Nepřející čeští „fandové“ si budou muset na kiks českého týmu počkat.
Snad se nedočkají.

 

 

Podruhé vyhrály konečně i naše ženy.
Není divu, náš tým se dostal skoro na samé dno tabulky a to by v tom byl čert, abychom nevyhráli aspoň s nějakým slabším týmem .
Nemístně žertuji, našim dívkám se doposud moc nedařilo, ale výhra s Norkami by je mohla trochu „nakopnout“ .

Na první šachovnici vyhrála stylem „start-cíl“ Julia Movsesian s Monikou Machlik. Julia Moniku jasně přehrála a partii zakončila matovým útokem.

 

 

Celkem dobře se držela Norka Ingrid Skaslien proti naší Natálii Kaňákové. Natálka ji postupně přehrála, ale kdyby Ingrid neudělala v oboustranné časové tísni hrubku (39. b3??), mohlo se hrát ještě dlouho. I když…, výsledek by byl asi stejný.

 

 

Nataša Richterová si tentokrát proti Hanně Kyrkjebo pohlídala spotřebu času.
Vyplatilo se. Nataša svou soupeřku přehrála a před čtyřicátým tahem to byla bílá, kdo měl na hodinách dost času . Nataša ukazuje, že šachy umí, jen nesmí za šachovnicí „usínat“ .

 

 

Jediný úspěch norské reprezentace zaznamenalo dvojče Hanny Kyrkjebo, Marte Kyrkjebo (viz starší foto dvojčat na flickru).
Anna Lhotská se dostala do těžké pozice v Sicilské hře, ale nebylo to nic neřešitelného. Anička se však rozhodla hrát aktivně (19. … c4; 21. … cxb3) a měla za to být potrestána. Naštěstí tah 24. e5 není úplně snadné najít a propočítat (já ho nenašel   a hrál bych také Se3), takže norská hráčka zahrála „přirozené“ 24. Se3, po čemž se hra postupně vyrovnala a zbytek partie už Anička odehrála velmi dobře.

 

 

 

Děvčata zvítězila a dnes je čeká Belgie. Měl by to být „šancovní“ tým pro naše barvy, ale když se nedaří, nic není jisté.
Muži se dnes utkají se silnou Francií. Francie je bezesporu favoritem, hlavně jejich poslední desky mohutně bodují, ale to neznamená, že by český tým neměl šanci. Zatím hrají naši velmi dobře a pokud vydrží až do konce, mohou se umístit hodně vysoko.

 

Známé rčení, že „i mistr tesař se někdy utne“ se naplno potvrdilo v partii Theodorou-Radžabov. Domnívám se, že Radžabov buď variantu Ruské hry vůbec neznal, nebo se někde „přehmátl“ a k tomu neměl svůj den. Spoluhráči jej za tuhle miniaturku asi nepochválí .

 

 

Odkazy:

Web pořadatelů
Výsledky na chess-results
Online na chess24.com (muži)
Online na chess24.com (ženy)
Online na lichess.org

---

 

 

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme