Naruby
„Tady je svět ještě v pořádku, “ tvrdila a možná stále tvrdí reklama jednoho obchodní řetězce 🙂 . V pořádku je svět (šachový) i v Saint Louis, kde se hraje Sinquefield Cup 2023 a všechny velmistrovské partie skončily remízami 🙂 , což je jeden z důvodů, proč se zatím tomuto skvěle obsazenému turnaji moc nevěnuji.
Občas se však může stát, že se vám obrátí naruby vaše myšlení. Zní to divně, ale nedávno jsem to sám zažil.
Než se dostanu k mému „převrácení“ , jen pro pořádek zmíním Sinquefield Cup v Saint Louis.
Z turnaje vystoupil kvůli nemoci Duda, takže se hraje jen v devíti hráčích. Včera ve 20:30 (čas online vysílání) našeho času začalo čtvrté kolo turnaje a pokud se nic zvláštního nestane, skončí všechny partie stejně jako doposud, tedy remízami 
.
Nejsou to nudné remízy, bojuje se a v některých partiích se bojuje opravdu dlouho, ale bez rizika může člověk vyhrát jedině když soupeř udělá chybu. Chcete-li vyhrát na této úrovni, musíte zahrát objektivně slabší tah nebo se musí „kopnout“ soupeř.
Problém je v tom, že hráči téhle extratřídy moc nevynucených chyb nedělají, takže se mohutně remizuje 
. Cesta k jiným výsledkům existuje, ale člověk by přitom musí přitáhnout soupeře na kraj propasti, přičemž riskuje, že do ní sám spadne.
A když se nechce nikomu riskovat, vypadá tabulka asi takto:
Odkazy:
Web turnaje
Online na chess24.com (od 20:30)
Hledáte-li nějaké zajímavější partie, kde není nouze ani o nějaké chyby, musíte se při studiu partií „ponořit“ v šachové hierarchii hlouběji a hledat na nižší úrovni.
V poslední době jsem prošel (přehrál si, občas i analyzoval) spoustu partií. Nedávno se hrál třeba FIDE Grand Swiss a týden po něm ME družstev. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem viděl všechny partie, ale viděl jsem jich opravdu hodně.
Stejně tak jsem viděl i hodně partií z našich soutěží družstev, ať už „naživo“ , či „naneživo“ . Našel jsem mezi nimi nějaké „favority“ , tedy partie, které mě zaujaly a na které se jistě ještě podívám.
Je to trochu únavné, takže někdy je pro mě jednodušší „odhalovat“ vlastní myšlenky .
„Pochlubím se“ svou výhrou, na kterou jsem u partie skoro až do poslední chvíle ani nepomyslel .
Vsadil bych se, že každý z vás už to někdy zažil. Hrajete partii a máte pocit, že jste sehráli skvělou hru. Pak přijdete domů, hodíte partii do počítače a nestačíte se divit, co všechno „vidí“ šachový motor a co vám uniklo. Takových partií jsem sehrál spoustu.
Ale stalo se vám už někdy, že to bylo přesně naopak?
U partie máte pocit, že vaše tahy nejsou nic moc, ale při analýze s motorem zjišťujete, že jste hráli dobře?
Přesně toto se přihodilo minulou neděli mně .
V neděli 19. listopadu jsem si opět zahrál zápas II. ligy v Hošťálkové. Karviná zápas prohrála, já svoji partii vyhrál.
Bílými jsem se dostal přes Francouzskou obranu do Sicilského gambitu. Za pěšce jsem měl nějakou kompenzaci, ale stále jsem měl i pocit, že jsem „mimo“ a že ta kompenzace není dostatečná . Až doma se ukázalo, že „mimo“ jsem byl spíše při partii.
Z Francouzské obrany přešla hra do pozice Sicilského gambitu. Nehodlám tu „prozrazovat“ všechny detaily, které jsem ve své praxi v tomto zahájení nashromáždil , ale k osmému tahu černého (8. … Se7) podotknu, že je mnohem bezpečnější než 8. … Sa5. Stockfish sice neshledává na tahu 8. … Sa5 nic závadného, ale v praxi to často vypadá jinak, protože černý pak má malý problém se schováním krále.
Po malé rošádě se často ukazuje, že figury černého se nedostanou včas k obraně svého krále. Nezřídka tu po rošádě černého vychází známý motiv s obětí střelce na h7 s dalším Jg5+ a prudkým (většinou matovým) útokem.
Po tahu 8. … Se7 má však černý jiný „problém“ : jak naložit s jezdcem na g8?
Je možné zahrát Jh6 a nechat si pošramotit pěšcovou strukturu na královském křídle? Ano, možné to je a nechám na vašem uvážení, zda je to dobré . Soupeř zvolil jinou cestu, zahrál nejdříve tah h7-h5, aby mohl po případné výměně střelce za jezdce dobrat na h6 věží.
Braní na h6 (11. Sxh6) je možná sporné. Běžně se hrává 11. Sa3, Stockfish doporučuje 11. Ve1 nebo i 11. h4, ale nemám rád pozice s jezdcem na f5 a u partie jsem byl přesvědčen, že věž na h6 bude na delší dobu mimo hru.
Zajímavý je tah 12. … b5, po němž se dá říci, že bílý má za pěšce už dostatečnou kompenzaci. V některých mých partiích volili soupeři „bezpečnější“ 12. … b6 nebo agresivnější 12. … a5. Stockfish nezavrhuje ani 12. … g5!?, což je tah, který je podle mě bílému asi (mně ano ) nejnepříjemnější.
Tah 13. … b4 je logickým (ne však jediným) pokračováním černého. O odpovědi 14. c4 jsem ani moc neuvažoval, z praxe vím, že pokud se hra dostane do koncovky, černí pěšci „a“ a „b“ jsou skoro nechytatelní.
Patnáctý tah černého jsem nečekal . Už při tahu 12. Jbd2 jsem plánoval převod jezdce na b3 (a dál na c5 nebo a5). V průběhu partie jsem pomáhal (tahal tahy) na „normální“ šachovnici našemu nevidomému hráči, takže jsem byl trochu roztěkaný a jen zběžně jsem se podíval na svou šachovnici a zahrál automaticky plánovaný tah jezdcem na b3 (16. Jb3).
Ihned po provedení tahu mi došlo, že jsem měl k dispozici asi silnější tah 16. Va6. Po své „chybě“ jsem jen zpětně spočítal variantu s braním dámou na c6, ale počítač „vidí“ lepší obranu. Po ústupech dámy na d8 nebo b7 má sice bílý podle Stockfishe výhodu a zřejmě má pravdu, ale když se dívám na volného černého a-pěšce, nemám pocit, že výhoda bílého je až tak zřejmá. Snad jen černá věž na h6, která je (alespoň v tomto okamžiku) ze hry, dává bílému naději.
Když „přestřelíte ze dvou metrů prázdnou bránu“ , může to mít nepříjemný psychologický dopad na další hru. Přiznávám, že jsem byl v té chvíli trochu rozladěn, ale i tak jsem svůj plán s převodem jezdce přes b3 na c5 nepovažoval za chybný. Nezdálo se mi, že by měl bílý nějakou výhodu, pozici jsem považoval za zhruba vyrovnanou , ale Stockfish hodnotí pozici jako mírně lepší za bílého.
Retrospektivně se mi více líbí tah 16. Jb3 než 16. Va6 a Stockfish si může „myslet“ , co chce. Tah věží na a6 možná zajistí bílému větší výhodu, ale černý není bez šancí (postup a-pěšce). Po převodu jezdce na c5 možná není výhoda bílého nijak velká, ale černý bude jen těžko hledat dobrá pole pro své figury.
Tah 18. De3 jsem ani moc nepočítal. Prostě jsem pokryl pěšce na d4, odešel jsem dámou z pole e2, které mohlo být napadeno jezdcem po případném braní Jxd4 a dáma je také připravena k přesunu na královské křídlo (De3 -> g5 -> g7).
Bílý dokončil přesun jezdce na c5 (19. Jc5). Co má za pěšce?
Zdánlivě nic, ale přesto…
Bílý nemá žádné konkrétní hrozby, ale černý musí počítat s případným braním na e6, dáma na b-sloupci nestojí zrovna ideálně a věž na h6 je ze hry. Další „hrozbou“ je převod bílé dámy na královské křídlo. Po tahu 20. … Vc7 se ukazuje, že ani černý král a střelec nestojí dobře.
Po šachu na h7 (21. Jh7+) už černý neměl na vybranou. Nutností bylo odevzdat kvalitu (21. … Vxh7), po čemž by měl bílý převahu, ale do výhry (pokud lze v dané pozici o něčem podobném vůbec mluvit) by bylo hodně daleko.
Tah 21. … Kg8 prohrává partii.
Nebyla to žádná bezchybná partie, ale snad poprvé v (šachovém) životě se mi stalo, že jsem své tahy v partii „podhodnocoval“ . Obvykle to bývá naopak.
Partie ke stažení zde.
V pondělí se chystá poměrně rozsáhlá stávka. Těžko předvídat, jak vše dopadne, ale bude zajímavé sledovat, jak budou v následujících dnech prezentovat výsledky pondělní akce její organizátoři a jak vláda.
Možná vše skončí smírem, ale i v takovém případě se může jedna strana cítit jako vítěz, protože vítězství se dá vykládat různě, třeba úplně opačně, naruby .
