Patnáct minut

9. 12. 20239. 12. 2023 Luboš Zimniok Žádný komentář London Chess Classic

Kvapem se blíží Vánoce, kvapem se blíží i konec turnaje London Chess Classic.

London Chess Classic možná není nejvýznamnější akcí tohoto roku, ale rozhodně je to zajímavý a hlavně bojovný turnaj.

V dosavadních sedmi kolech skončilo výhrou bílých, nebo černých figur 20 partií a jen 15 partií skončilo remízou.

V sedmém kole skončila korektní remízou partie doposud vedoucího hráče Michaela Adamse s Andrejem Volokitinem. Celkem krátká partie (29 tahů), ale průběh až tak nezajímavý nebyl.

Druhou bezproblémovou remízou byla partie Luka McShana s Julem Moussardem. Bílý stál v jedné chvíli možná o kousíček lépe, ale McShaneovi se v turnaji zatím moc nedaří, takže vzal zavděk remízou.

Shreyas Royal má nejnižší rating v turnaji, ale na jeho hře to není až tak vidět. Na začátku turnaje jsem psal, že je schopen potrápit kteréhokoli hráče, což se potvrdilo i v partii s favorizovaným Gukeshem. Gukesh stál po zahájení o chlup lépe, ale pak přepjal strunu a dovolil oslabení svého krále.
Kdyby se ve 29. tahu zamyslel trochu déle, možná by zahrál tah 29. h6, kterým by vytvořil matovou síť kolem černého krále. Při správné hře by se mat nekonal, ale bílý by dostal lepší věžovou koncovku. Royal plán s postupem pěšce na h6 viděl, zahrál jej později a spokojil se se ziskem figury, za níž však měl černý hromadu pěšců.

U partie šestého kola mezi Bartelem a Tabatabaeiem jsem psal něco ve smyslu, že oba hráči hrají ostré šachy. Oba to potvrdili v sedmém kole.

Amin Tabatabaei hrál s Nikitou Vitiugovem, kterému se v turnaji moc nedaří. Amin v devátém tahu nastoupil g-pěšcem (9. g4) a vytvořil na šachovnici působivý chaos .
Oba králové uvízli v centru, černý získal pěšce, ale zaostal ve vývinu. I takové chaotické pozice mohou být rovné, ale obě strany musí hrát velmi přesně. Zvlášť strana, která nemá vyvinuté figury musí dávat pozor, kam „šlape“ , protože všude kolem jsou nastražené pasti a miny.
Na minu „šlápl“ Vitiugov v 18. tahu (18. … Jc5). Tah nevypadá špatně, ale bílý má k dispozici silný dvojí úder. Po 19. Jg5 je napadená černá dáma a slabé pole f7, které černý nemá čím pokrýt.
Že po braní na f7 bílý obětuje figuru? Ano, klidně si to může dovolit, protože jeho figury jsou připraveny útočit. Zbytek partie je stále náročný pro oba hráče, ale černý už bojuje za ztracenou věc.
Hezká partie.

Zmínil jsem Mateusze Bartela. Líbí se mi jeho ostrý styl. V sedmém kole hrál s Hansem Niemannem.
Niemann si zaslouží kritiku, ale nikoli za partii s Bartelem . Zaslouží si kritiku za turnaj v Záhřebu, kde v devíti partiích „vyrobil“ jen čtyři(!) drobné nepřesnosti.
V Londýně konečně hraje lidské šachy a můžeme si o tom myslet, co chceme.
Já se domnívám, že patnáctiminutové zpoždění online přenosu a hra bez diváků vrací Niemanna na zem mezi normální smrtelníky .

Z „Fischera“ se tak rázem stává „FUŠER“ , jak vtipně poznamenal u Niemannovy prohry s Volokitinem David Navara (vztaženo k partii Volokitin-Niemann).
V partii s Mateuszem Bartelem si Niemann vybral relativně klidnou Italskou hru. Bartel však i v takových variantách umí pořádně přiostřit.
Těžko říct, do jaké míry měl Mateusz proanalyzovánu variantu, která se hrála v partii. Tah 11. … Kh8 vypadá jako domácí příprava, ale klidně mohl černého napadnout i u partie, protože je celkem logický. Uvolňuje sloupec pro věž, odchází ze šachu (po braní na f7) a je to vlastně úvodník k útoku na postavení bílého krále.
Plán černého je podle mého gusta . Za pěšce, kterého obětoval, má černý kompenzaci v souhře figur a prostoru, ale důležitější je, že bílý má skladiště figur.
Ve 32. tahu obětoval Bartel figuru (32. … Jh4), což je „objektivně“ (=dle Stockfishe) špatně, ale v praxi je to tah s vykřičníkem, protože i po jiných tazích má bílý velkou výhodu, ale černý by zůstal bez protihry.
Po časové kontrole měl bílý tři pěšce navíc, ale jeho král stál v poněkud podivném obklíčení vlastních i soupeřových figur.
Po braní 43. … Vcxc2 přišla rozhodující chyba bílého. Trochu překvapivě, protože i já, aniž bych kdykoli v nějakém turnaji dosáhl performance 2900 , jsem viděl tři vcelku logické možnosti bílého, z nichž se minimálně jedna (ta moje ) dala lehce spočítat.
Niemann vzal na c2 (44. Dxc2), mohl si dát také šach na h6 (44. Dh6+), což doporučuje Stockfish jako nejlepší a což jsem já při sledování a propočtu zavrhl, protože jsem neviděl, jak hrát dál po šachu věží na d2 (45. e7 Vgd2+), ale možný byl i tah 44. e7, který by zahrál asi každý lenoch, kterému se nechce moc počítat . Tento tah totiž ani není třeba moc počítat, protože černý pak musí vzít na c1 dámu, nemá žádné nepříjemné šachy a na první pohled je vidět, že za e-pěšce odevzdá věž.
Po Niemannově 44. Dxc2 ještě není nic jasné. Možná má černý nějakou převahu, ale bílý má dostatek materiálu, aby černého, když už nic jiného, alespoň znepokojoval.
Niemann však v Londýně hraje konečně lidské šachy a nedokázal hrát nejpřesnější tahy. Bartel hrál naopak velmi dobře a i po těžkém průběhu ukázal, že mu není cizí ani uplatňování výhody v koncovkách.