Štěstí?

V životě i v šachu se občas člověku přihodí, že se na něj usměje štěstí. Na některé se usmívá pořád 🙂 , ale většinou to bývá tak, že po „šťastném úsměvu“ přijde „drsná facka“ .  Alespoň u mě to tak funguje-něco získám, něco ztratím.

 

V předvánočním čase se mi moc nechce „hrabat“ se v množství partií, které se v poslední době hrály. Jednodušší je „vzít“ něco, co znám , takže uvedu jednu zajímavou koncovku z mé partie, v níž jsem měl více štěstí než rozumu.
Nebylo to však nijak jednoduché ani za mě, ani za soupeře.

V zahájení partie jsem díky myšlenkovému pochodu „získám pěšce a vyhraju …  -> … dobře, tak ztratím kvalitu, ale budu mít kompenzaci … ->  … sakra, jsem bez věže!“ dostal do prohrané pozice. Jedinou šancí černého byl zatoulaný jezdec na poli a8, kde sebral černou věž, ale díky nepřesné hře bílého se najednou objevily i jiné možnosti.
Z „výhody věže“ se stala „výhoda figury“ , přičemž jezdec stále zůstával v zajetí na poli a8.

 

 

Ve složité pozici se objevil možný plán záchrany-vyměnit všechny pěšce na královském křídle a pak figura navíc nehraje obvykle žádnou roli.

 

 

Černý se v „plnění plánu“ značně posunul. Stále drží jezdce na a8, král se přiblížil k pěšcům na královském křídle a k tomu má černý dva volné pěšce. Pozice je však i přes redukovaný materiál dostatečně složitá na to, aby se obě strany mohly dopustit chyb .

 

 

Po 36. h4 má bílý podle stroje výhodu, která by měla rozhodnout. Bílý by se měl dostat k postupu svých pěšců nebo pěšce.
Takový plán však není lehké realizovat. K postupu pěšců je nutná podpora bílého krále, čehož může černý využít k pochodu vlastních pěšců. Bílý střelec pěšce sice zadrží, ale je otázkou, zda se pak bílému podaří prosadit postup vlastního pěšce.
Ve složité pozici se bílý rozhodl jinak a vzal si na mušku černého pěšce na g6. To však hraje do karet černému.
Jeden pěšec je vyměněn, ale to je málo. Na zbývající dva pěšce černý nedosáhne.

 

 

U partie jsem byl přesvěcčen, že černý dosáhl cíle a pozice je remízová. V analýze po partii mi dává za pravdu i Stockfish, jen mě o něco později „malinko“ opravuje“ .

 

 

Postup bílého pěšce na g5 jsem u partie viděl, ale domníval jsem se, že černý král ve spolupráci se střelcem dokáží pěšce držet díky možnosti postupu černých pěšců. Stockfish a databáze koncovek jsou jiného mínění, pozice je za černého prohraná. Tedy teoreticky prohraná, protože při nejlepší obraně potřebuje bílý na výhru v pozici, která by vznikla po možném 50. g5 , 42. tahů (mat střelcem a jezdcem).

 

 

Nebylo by tedy nijak snadné takovou pozici vyhrát, ale na druhou stranu je jisté, že ani černý by nehrál nejlepší tahy.

 

 

Prohranou partii jsem nakonec zachránil, ale, jak jsem psal už na začátku, platí „systém rovnováhy“ a hned v následujícím kole KP jsem vyhranou partii prohrál.
Z prohrané partie jsem získal půlbod, z vyhrané nula bodů. V konečném součtu mi tak bohyně Caissa dluží ještě půlbod, takže doufám, že na mě nezapomene .

 

 

 

Odkazy:

Web soutěže

---

 

Není to poprvé, co hostuji za Baník (Havířov).
Zajímavé je, že jsem nikdy nehrál za karvinský Baník . V Karviné kdysi bylo více klubů, ale postupně se slučovaly právě s Baníkem, až nakonec zůstaly jen dva kluby: Baník a Jäkl (dříve NHKG, pak ještě Nová huť ) Karviná, které se také později sloučily.

Šachové zápasy často končívají v hospodách.
Nejinak tomu bylo a je i v Karviné. Trochu paradoxně však „hutníci“ chodili na pivo do restaurace, které se sice přezdívalo „skleník“ , ale jmenovala se „Baník„. Naopak „baníci“ (baníkovci) se scházeli na pozápasové analýzy v restauraci „Hutník“ .

Z tohoto úhlu pohledu mi přijde celkem logické, že po spojení Baníku a Jäklu do jednoho klubu, se scházíme v restauraci „Centrum“ a to i přesto, že obě restaurace, které jsme kdysi navštěvovali, stále ještě fungují.

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme