Mistrovství světa juniorů a juniorek
Dnes trochu (opravdu jen trochu 🙂 ) detailnější pohled na MSJ v Indii a pár tabulek z probíhajících turnajů.
Skončilo Mistrovství světa juniorů a juniorek v indickém městě Gándhínagar.
Česká republika měla zastoupení jak v open sekci (=turnaj mužů), tak v turnaji žen. Těžko říct, jak budou svá vystoupení hodnotit Michal Jareš a Daniela Nagyová. Určitě to pro ně byla zajímavá zkušenost a je otázkou, zda příjemná, či nepříjemná.
Oba naši zástupci ztrácejí na svém ratingu. Michal Jareš ztrácí 100 ELO bodů, Daniela Nagyová dokonce 116 bodů. Z tohoto úhlu pohledu tipuji, že nebudou moc spokojeni.
Michal Jareš se nedávno vyšplhal se svým ratingem k hranici 2400 (jeho maximum 2390 v dubnu 2024), což je jedna z podmínek pro udělení titulu IM. Nevím, kolik norem už stačil Michal nasbírat 
, ale zcela jistě vím o té loňské z turnaje v Teplicích. Je celkem nepříjemné být blízko splnění jedné z podmínek a najednou se vzdálit o sto ratingových bodů.
Taková mistrovství světa jsou hodně ošidná. Hraje v nich řada ratingově dobrých hráčů, ale také řada hráčů s podhodnoceným ratingem.
Neznám správnou strategii pro takový turnaj . Vypadá to tak, že pokud v prvním kole ztratíte body, můžete turnaj „zabalit“ 
, protože pak dostáváte hráče s nízkým ratingem, což však neznamená, že jsou slabí.
Doplatil na to třeba i Abhimanyu Mishra, který v prvním kole prohrál s Harshitem Pawarem (Indie, rating 2132, v turnaji uhrál normu IM) a pak se musel „prokousávat“ nahoru hrou s hráči, jejichž rating odpovídá našim okresním přeborům . Mishra s ratingem 2627 uhrál ze sedmi partií jen čtyři body a poté z turnaje vystoupil. Ztratil „jen“ 24 ELO bodů a kdyby pokračoval, asi by jen těžko doháněl ratingovou ztrátu. Spíše je pravděpodobné, že by se ještě prohlubovala, protože by Mishra musel v dalších kolech vítězit.
Michal Jareš v turnaji nedostal hráče s ratingem přes 2100. Jeho ratingově nejsilnějším soupeřem byl Ahmet Gubataev (2055) z Turkmenistánu a s ním Michal prohrál. Vlastně až na Afričana Rafaela Sharona (Zambie) hrál náš hráč „přebor Asie“ . Sedmkrát Indie, jednou Turkmenistán, jednou Japonsko a jednou Kazachstán. Není to však nic překvapivého, protože jenom Indů hrálo v open turnaji šedesát dva.
K tomu měl opravdu smůlu na los, protože třeba v předposledním kole hrál s Nandishem, který byl s ratingem 1981 po pátém kole v první desítce. Mladý Ind sice nestačil na hráče s titulem GM, ale řadu mezinárodních mistrů porazil a uhrál si IM normu. Paradoxně právě s Michalem Jarešem nepředvedl zrovna dobrý výkon. Náš hráč stál jasně lépe a mohl (měl!) Inda porazit. Jenže v časové tísni nenašel cestu k výhře a nakonec sám prohrál.
Michal Jareš obsadil s pěti body 83. místo.
Mistrem světa juniorů se stal mezinárodní mistr Kazybek Nogerbek z Kazachstánu (v turnaji uhrál GM normu), který se o první až druhé místo dělil s Arménem Eminem Ohanyanem, který měl také 8.5 bodů, ale horší vedlejší hodnocení. Také o bronzové medaili rozhodlo vedlejší hodnocení. To měl z tří osmibodových hráčů nejlepší Srb Luka Budisavljević.
Zatímco Michal Jareš skončil ze 125 účastníku na 83. místě, když byl nasazený jako 33. hráč, Daniela Nagyová dopadla v turnaji dívek „lépe“ . Nasazena jako číslo 35, uhrála padesát procent bodů a skončila na 57. místě ze 101 hráček, tedy skoro v polovině startovního pole.
Vypadá to lépe, ale není to lepší .
U Daniely sice ztráta 116 ELO bodů asi nebude bolet tolik jako u Michala Jareše, ale přece jen je to ztráta citelná.
Na onlinu jsem viděl pět jejich partií. Tři remízy a ve dvou partiích dostala naše hráčka mat . Když se dívám na její profil na chess-results, má u svého jména „zadaných“ (zatím) deset pgn souborů, ale dovolím si pochybovat, že je vše zadáno správně, proto si netroufám hodnotit její výkon.
Daniela Nagyová hrála z jedenácti kol s devíti indickými hráčkami, jednu partii sehrála s Chorvatkou a jednu s účastnicí z Turkmenistánu. Žádná z jejich soupeřek neměla vyšší rating, ale v tomto případě si nejsem tak docela jistý, že všechny její soupeřky měly podhodnocený rating.
Daniela dost často chybovala a spíše bych se klonil k tomu, že její rating byl nadhodnocený, ale to je jen můj pocit, protože z několika partiových ukázek se podobné závěry dělat nedají.
V turnaji dívek dominovala Divya Desmukh. Deset bodů z jedenácti kol je v takovém turnai úctyhodný výkon. Divya soupeřkám povolila jen dvě remízy (Hryzlova a Mkrtchyan) a její herní projev byl mnohem výš než u většiny ostatních účastnic. Zaslouženě se tak stala mistryní světa juniorek.
Na druhé místě se umístila Mariam Mkrtchyan. Také ona předváděla dobré šachy, neprohrála ani jednu partii a v konečném součtu měla jen o jednu remízu víc než vítězka. Na třetím místě skončila Ayan Allahverdiyeva z Ázerbájdžánu. Možná trochu překvapivě, ale zaslouženě.
Větším překvapením je Subhi Gupta z Indie na čtvrtém místě, která se se svým ratingem 1943 postarala o malou senzaci. Teprve čtrnáctiletá hráčka asi ale nebude žádnou začátečnicí , protože je nositelkou titulu WFM, i tak je to však pěkný výsledek.
Při pohledu na tabulku žen by se dalo říct, že v turnaji nebylo tolik překvapení jako v open sekci, ale z tabulky se dá vyčíst ještě jedna celkem zajímavá věc.
Nepočítám-li státy jako Arménie, či Ázerbájdžán mezi evropské země (zeměpisně patří do Asie), tak až na jednu výjimku (Ksenia Norman hrající pod hlavičkou FIDE) všechny evropské hráčky ztratily rating. Dokonce i Sofiia Hryzlova (Švýcarsko) , která byla nasazena jako číslo osm, remizovala s vítězkou a skončila se sedmi body na devátém místě, čili zhruba „na svém“ , ztrácí 14 bodů .
Výsledky našich:
Odkazy:
Výsledky na chess-results
Partie na lichess.org
Ostatní turnaje, které sleduji, „odfláknu“ jen tabulkami . Snad jen u jednoho turnaje si dovolím poznámku.
V Las Vegas je na turnaji „1000GM Las Vegas Norm“ odehráno šest kol. V šestém kole Vojtěch Plát remizoval s Pancevskim, Martin Červený porazil černými Iinuma (USA). Partie Stevens – Wongso skončila kontumační výhrou černého.
Proč kontumace?
Nevím, neřeším, nechávám to koňovi, má větší hlavu .
1000GM Las Vegas Norm
6. kolo ve Vegas:
Tabulka:
Odkazy:
Web turnaje
Výsledky na chess-results
Partie na lichess.org
Stepan Avagyan Memorial 2024
Tabulka po 4. kole:
Odkazy:
Výsledky na chess-results
Partie na lichess.org
UzChess
Masters:
Challengers:
Futures:
Odkazy:
Výsledky na chess-results
Partie na lichess.org
Kdo nezažil zkušenost na MS, tak neví o čem to je. Náš Tomáš nechal v Egyptě 161 Elo, které nabral za 3. měsíce zpět, ale zkušenost to byla. Michalovi i Danče přeji,ať se jim rating vrátí rychle zpět.Osobně největší problém vidím v podhodnocení hráčů z Asie nebo nadhodnocení Evropy. U nás byl navíc problém, že na 8 z 11 hráčů se nedala najít jediná partie. Oni neplatí poplatky FIDE, tak o nich nic nevíte, ale oni o nás věděli úplně všechno. ŠSČR bohužel také žádnou databázi partií hráčů z Asie nemá. Z našeho pohledu to tedy nebylo férové MS. Navíc poslouchat ty řeči, proč neporazil hráče z Číny, který měl sotva 1500 Elo. Myslíte si, že tam z Číny pošlou nějakého saláta, když mají 1,4 mld lidí?
U nás je problém hlavně v tom, že se rating bere jako „modla“ . Pro mnohé rodiče, a tím pádem i pro trenéry jejich dětí, je to jediné hodnotící kritérium.
Špatně je, že na to někteří trenéři přistupují.
Je to pochopitelné, těžko rodiči vysvětlíte, že syn (nebo dcera) udělal obrovský pokrok třeba ve hře proti izolovanému pěšci, ale snadno rodiči ukážete, že dítko šlo v ratingu nahoru o sto bodů 🙂 .
Přitom se dítě vůbec nemuselo zlepšit, jen mu třeba trenér vybíral turnaje, na nichž mohlo jen získat.
Druhý problém pak je v tom, že se tvoří různé žebříčky, které mají celkem podstatný vliv na dotování mladého hráče nebo jeho zařazení do prestižních turnajů…
Bylo by zajímavé vědět, jak to dělají v Číně nebo v Indii, když prakticky hráči nemají rating.
A ja jsem si myslel, ze Koutneho sverenci a kamaradi tento server nectou a maji zde zakazano cokoliv komentovat 😀
Tak bacha, aby neprisel “pozdrav” od dementa P. K. 😀
Vojto, není potřeba urážet P.K.
Já si ho vážím za to, co udělal a dělá pro Tomáše.
Jen jsem chtěl napsat naše zkušenosti z MS.
Bohuzel ho posledni dobou potreba urazet je(a to je to nejmensi). Ja mam zkusenost z MS jinou. Vetsina tech, co jsme valcili vepredu, tak jsou z nich velmistri(nekteri jako Giri, Vidit, Robson atd. az velice silni velmistri). Malokdy se na MS prosadil nekdo neznamy a s malym elem. Tudiz bych chybu hledal u treneru a obecne u vas a pristupu k sachu. Kdyz to jde jinde, proc to nejde u nas?
Nutit domácí turnaje počítat na FIDE asi nejde, ale co byste říkali například podmínce, že hráč, který chce hrát na MS kategorie 12+ musí mít ve veřejně přístupné databázi alespoň 30 vážných partií odehraných za poslední 2 roky? (S případnou výjimkou hráčů z vyloženě zaostalých zemí)
Napadlo mě ráno něco podobného. ale x započtených partií na ELO. Asi by se to nemohlo týkat té nejmladší kategorie. Jsou-li partie započítávány na ELO, měly by někde být partie. Je to ovšem samozřejmě neprůchodné.
Proč neprůchodné? Já myslím, že FIDE by se toho hned chytila, protože by to pro ni byly další peníze
.
) seděl nějaký brigádník-funkcionář a pro každého účastníka MS mládeže by vymyslel x-partií 
.
Jinou věcí je, zda by se tam objevovaly skutečné partie oněch hráčů. Umím si představit, že by někde v Číně (nebo klidně jinde
No jo, také pravda. Jako se u nás občas vytváří partie dohodnutých remíz. Třeba ta slavná partie Boukal-Pták, jak o ní psal Veselý, že v pozici, kdy byla podepsána remíza, byl dvoutahový mat. Jednou se mě pan Boukal svěřil, že to dali za remízu a protože potřebovali odevzdat zápis partie, opsali to z té knížky Boleslavského o Caro-Kannu a Sicilské. Když jsem se svého času bavil vytvářením počítačových knihoven zahájení, i kvůli tomu jsem vyhazoval partie kratší, než 20, či dokonce 25 tahů.
Dotyční hráči tou remízou nikoho nepoškodili a tehdy byly podobné partie běžnější než dnes. (Alespoň v našich krajích. Sofijská pravidla přišla až daleko později.) Tím se samozřejmě nepřimlouvám za dohodnuté remízy, jen uvádím věc do širšího kontextu.
Jinak profesor Pták je nejen kandidát mistra v šachu, ale také otcův kolega z práce. Nasměroval mne do oddílu, který byl velmi úspěšný v práci s mládeží (TJ Bohemians Praha), půjčil mi nějaké šachové knížky a časopisy, párkrát jsme hráli bleskovky. Pan profesor ještě před nástupem silných šachových programů dosáhl vlastními silami významných úspěchů v korespondenčním šachu.
Začínal jsem v šachovém kroužku, kde nás bylo snad osm. Dnes je jeden z nás velmistr a dva (Jiří Jirka a Jan Sodoma) mezinárodní mistři. Takže rada profesora Ptáka se mimořádně osvědčila! (A byla o to cennější, že pocházím z nešachové rodiny.) Na závěr dodám, že pan profesor je velmi slušný člověk. Dlouho jsme se neviděli, ale na naše setkání mám dobré vzpomínky.
A o panu Boukalovi by se dalo napsat přibližně totéž, také on byl silný korespondenční i praktický hráč. (Osobně jsem ho znal spíše od vidění, ale pokud je mi známo, byl oblíbenou a respektovanou postavou šachové scény.)
Znám, resp. znal jsem je oba. Pan Boukal byl velice úspěšný korespondenční hráč, hrál finále MS. Skončil tam 3. (!), bohužel in memoriam. Já to také nepsal kvůli tomu, že bych se domníval, že někoho poškodili. Takovou remízu občas dal asi skoro každý, pokud již v turnaji ztratil ambice. Tahle je zábavná tou variantou, kterou si k tomu vybrali. Jen se mi již nepodařilo zjistit, zda o tom matu věděli, což by byla vtipná recese, nebo to skutečně jen opsali.
O matu nevěděli. Zhruba před 25 lety jsem se na to ptal.