Zamyšlení nad Stanovami
Kdo z vás někdy důkladně pročetl Stanovy ŠSČR? Kdo z vás se nad nimi zamyslel? 🙂 Asi málokdo. Možná nějaký právník, možná nějaký funkcionář, který důkladně studuje předpisy, zákony a normy.
Takových lidí je málo, nejen v Šachovém svazu České republiky.
Poté, co jsem zjistil, že jeden server vesele kopíruje mé texty (a navíc se tam bez mého svolení objevují i mé obrázky) , jsem se dal do zkoumání různých předpisů a nařízení.
„Maličkost“ , jako je nedodržování základních pravidel slušnosti, mě prostě dokáže „vytočit“ a vzhledem k tomu, že můj text byl zkopírován šachisty, dostal jsem se kromě jiného i k prostudování Stanov ŠSČR.
Tam jsem narazil na bod, kterým by se mohla (a měla) zabývat příští konference ŠSČR.
Jde o „Článek 4, „Členství v ŠSČR zaniká:“, bod 4, odstavec d) “ , ale k tomu se dostanu později.
Nejdříve se podívejme na „bod 3, odstavec c)“ tohoto článku, kde se praví:
3. Povinností všech členů ŠSČR je:
…
c) zachovávat v soutěžích i mimo ně zásady fair play a pravidla morálky.
Tento bod se dá vykládat různým způsobem, ale je zřejmé, že by se nemělo tolerovat jakékoli porušování zásad fair play a pravidel morálky, a to i mimo soutěže.
Klidně se můžeme donekonečna dohadovat, zda provozovatelé nějakého serveru porušují zásady fair play a pravidla morálky, názory můžeme mít rozdílné. Podle mě není fér a ani morální vzít si „někde něco“ a vydělávat na tom (vydělávat se dá i skrze prokliky na reklamu).
Na internetu je spousta grafického a mediálního obsahu „zdarma“ . Ale slovo „zdarma“ není v uvozovkách náhodou, protože „zdarma“ znamená zdarma jen pro vlastní použití a nikoli užití za účelem zisku. To znamená třeba to, že si klidně můžete stáhnout obrázek nebo hudbu do svého počítače, ale jakmile to použijete v rozporu s licenčním ujednáním (např. vložíte obrázek do svého videa, které prodáváte), můžete porušovat autorská práva.
——–
(Mimochodem, kdo z vás si četl důkladně Licenční podmínky firmy Microsoft? V bodě 6 například stojí:
Nesmíte:
…
· užívat software pro komerční hostitelské služby.
A zeptejte se právníků, co se myslí pojmem „hostitelské služby“ . Na to, zda můžete software určený pro osobní použití využívat i pro podnikání, asi neexistuje jednoznačná odpověď, ale kdybych podnikal, asi bych se několikrát ujistil, že užívám jen legální software a dodržuji licenční podmínky.)
——–
Porušování autorských práv (nejen mých) mi vysloveně vadí, protože za každým obrázkem, za každým programem nebo třeba znělkou je práce.
Někdo to musel „vyrobit“, někdo to také musel zaplatit a zatímco se já (a jistě i jiní) snažím kontaktovat autory mediálních souborů a požádat o svolení s publikováním (v 99,99 % případů není problém a dostanu souhlas) nebo si přečtu Licenční ujednání, kterým se řídím, jiní si to prostě „vezmou“ bez jakéhokoli souhlasu.
Na místě je otázka:
Je morální (a normální) něco si jen tak vzít?
Ano, je to na internetu a nikdo to nehlídá, ale je to totéž, jako když je někde odemčené a nehlídané kolo. Když si ho „půjčím“, bude to krádež nebo se mohu odvolat na to, že jsem si myslel, že to kolo už nikdo nechce a je „free“ ?
Vadí mi neúcta k práci jiných a vadí mi také nekorektní články.
Je normální obvinit někoho bez jakýchkoliv důkazů z nějakých machinací jen kvůli „výdělku přes reklamní prokliky“?
Nevím, co se na svazu děje, zda „někdo někomu něco dá, či nedá“, ale jedno vím jistě.
Dějí-li se na svazu nějaké nepravosti a někdo o nich ví, pak by měl informovat příslušné orgány, nikoli psát nekorektní články. „Senzační“ články zaštiťující se svobodou slova jsou přinejmenším zavádějící. Možná nejsou právně docela postižitelné, to však neznamená, že se to nedá řešit alespoň v rámci svazu.
Tím se dostávám k Článku 4, bodu 4 a odstavci d), kde se píše:
4. Členství v ŠSČR zaniká:
…
d) vyloučením ze ŠSČR pro hrubé porušení Stanov ŠSČR nebo poškození zájmů ŠSČR.
O vyloučení rozhoduje VV ŠSČR. Proti rozhodnutí o vyloučení ze ŠSČR se lze
odvolat ke Konferenci ŠSČR.
Šachový svaz České republiky je dobrovolná organizace, sdružuje subjekty a členy, kteří se mohou svobodně vyjadřovat k veškerému dění ve svazu. Svobodné vyjadřování však neznamená veřejné svévolné osočování kohokoliv z čehokoli bez jakéhokoli důkazu. Zdůrazňuji „bez důkazu“ a většinou jen na základě neověřitelných dat.
Je to nemorální, svaz by se tím měl zabývat a vedení svazu by mělo zvážit vyloučení všech zainteresovaných osob (pisatel, šéfredaktor, redaktor atd.), které jsou za to zodpovědné, v souladu s Článkem 4, bodem 4 a odstavcem d).
Zdá se vám to drsné?
Mně ani ne.
Členové by měli mít právo rozhodovat o tom, zda chtějí mít mezi sebou lidi, kteří se snaží jakýmkoli způsobem škodit ostatním. Navíc když se někdo vyjadřuje ve smyslu, že ŠSČR není jeho svaz, měl by být vyslyšen. Mělo by se mu vyjít vstříc, nebránit mu v odchodu a zrušit jeho členství.
Tady však narážím na jeden problém.
Problém vidím ve Stanovách a především v tom, že o vyloučení člena by měl podle Stanov rozhodovat Výkonný výbor , což je podle mě špatně. I kdyby měl VV stoprocentní jistotu a vyloučil by někoho oprávněně za porušování bodu 3 odstavce c) (… zachovávat v soutěžích i mimo ně zásady fair play a pravidla morálky) nebo za poškozování zájmů ŠSČR, nepůsobilo by to dobře, protože by vznikl dojem, že se jedná o pomstu VV kritikovi a VV by tak teoreticky mohl (a aktuálně může) vyloučit kteréhokoli svého kritika .
O vyloučení člena by měla rozhodovat členská základna (=konference), nikoli několik členů výboru.
Proto, pokud se někdo z našich čtenářů zúčastní další konference svazu, byl bych vděčný, kdyby inicioval změnu Stanov v Článku 4. bodě 4 a odstavci d) na :
„O vyloučení rozhoduje Konference ŠSČR.“ …
A tečka, žádné odvolávání.
Nějaké odvolávání už snad jen u soudu .
Kopírování části článků nemůže řešit svaz, ale v případě žaloby pouze soud. Šachy cz a nss jsou samostatné subjekty a chtít reseni po svazu je nesmysl. Takže první upozornění a pokud se to bude opakovat jediné řešení je soud.
Šachový zväz môže riešiť „čo len chce“ v zmysle svojich vlastných predpisov.
No prípadné tresty pre svojich členov zodpovedajú len tomu, že ide o dobrovoľný spolok.
Teda najprísnejší trest je vylúčenie, nemôže samozrejme rozhodnúť o napr. treste väzenia a iných trestoch vyhradených pre štátne inštitúcie.
Myslím si, že je tak dobře stanoveno stanovami.
Případný dotčený, o kterém bylo rozhodnuto vyloučením na VV, se může odvolat ke konferenci ŠSČR.
Delegáti tak mají předem v materiálech stanoviska a zdůvodnění od VV i od vyloučeného (domnívám se, že v tu chvíli) nepravomocně, podali-li odvolání.
Když se s takto závažnou věcí přijde rovnou na konferenci, bez rozhodnutí na VV, pak, aby každý jeden delegát hlasoval kvalifikovaně či dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, v tu chvíli by zabralo projednávání možná celý den.
A do té doby co? Je členem? Není členem?
Kdyby rozhodovala konference, delegáti by byli předem seznámeni. Např. kdybych měl být vyloučen třeba já a teď, tak do doby konference bych byl stále členem a až konference by rozhodla. Je červen, konference bývají v únoru. To je více než dostatek času, aby se s případem seznámili všichni, nejen delegáti (protože se neví, kdo bude delegován).
Ale budiž, nepřu se,
Jen jsem chtěl upozornit na to, že bych si třeba mohl myslet, že si na mě členové VV zasedli , v případě rozhodování konferencí by mě něco takového asi stěží napadlo.
VV rozhodne a napíše poučení, že možnost odvolání.
Při odvolání je stav nepravomocný.
Konferenci se předloží již rozhodnutí se zdůvodněním a odvolání, kde může popsat detailně, proč se VV mýlí. Vše podrobně popsáno.
V okamžiku, kdy se dá návrh ke konferenci, tak to vyjádření obou stran nemusí být dostatečné. Dotčený nemá povinnost ani nic psát předem, vystoupí na místě a budou se tam akorát přikřikovat, když si každý bude kroutit pravdu na svou stranu.
A delegáti kteří nejsou v obraze, proč Jožina z Bažin maj vyloučit, tak se namaj pořádně o co opřít.
Nejsou k návrhu konferenci rovnou: termíny, stylistika, povinosti. To v případě odvolání jsou.
A Jožin z Bažin by se nemohl už odvolat.
Proto je stav, si myslím, správný. VV a odvolej se konferenci.
Konference je shit, tam jsou vzdy stejni dementi, co zvednou ruku pro cokoliv, hlavne ale aby byli za jedno s VV. To ma svaz vymysleny chytre. Konference neni nezavisla a nejedna jako soud, coz se mi dost nelibi, proto se ani nema smysl k nejake Konferenci odvolavat…
Vojto, Vojto, já byl na konferenci po revulci 33x z 35 konferencí a Ty? 🙂
Mozna prave proto, ze ty jsi tam byl tolikrat, tak to momentalne vypada, jak to vypada…
Jako velký problém vidím hlavně to, že se nejedná o nějakou nahodilou, zřídkavou záležitost, ale o modus operndi, kdy si prostě čas od času něco vezmou.
Mě např. vzali grafiku. Oficiálně je náš e-shop sice dobrý jen ke kritice, ale neoficiálně slouží jako „inspirace“.
„Slavná“ je např. jedna produktová fotka, kde se do kót, které jsem dodělával snad u všech šachových souprav u nás jenom přidělá zelený puntík a voilà, šup s tím na web – aneb proč bych se s tím crcal, Jílek to udělá my si to vezmeme
Podívat se můžete na https://ibb.co/5YDjw7r – čtenáře upozorním ještě na jednu perličku, podívejte, jak ten vocas zlodějská v obrázku nechal i tu šipku doleva která je samozřejmě součástí carouselu na našem webu.
Tak to je fakt sila…Oba ale vime, jak neschopny Koutny je co se tyce grafiky, nastaveni prenosu, atd…
Myslím si, že stávající formulace odvolání je správná. Pokud se dotyčný odvolá, pak odvolání je neplatné a rozhoduje o něm právě konference.
Nedá mi to volně citovat z přednášky Prof. Petra Slavíčka – Vědecké podvody…
Nelegální kopírování článků šachům neškodí, ba naopak jim prospívá – více lidí se o tématu dozví. Berme to stále s humorem.
Právním tématům nerozumím, ale předpokládám, že ze svazu by se nemělo vylučovat za přebírání článků, ale za podstatně závažnější přestupky. (Mám pocit, že ŠSČR této možnosti využil v kauze Rausis.)
Přebírání článků nebo jejich částí bez souhlasu autora je jednoznačně nemorální a mělo by podléhat sankcím. Také si myslím, že okamžité vyloučení ze svazu asi není adekvátní reakce, ale svaz by se takovým jednáním měl zaobírat a vyslat varování! Jaké? Toť otázka a ještě těžší odpověď.
Souhlasím, nějaké přebírání článků je nepříjemná věc pro autora, nikoli pro svaz 🙂 . Na druhou stranu, máme v paměti soudní spor, který nakonec skončil smírem (a je jedno, kdo jej považuje za své vítězství 🙂 ) . K onomu sporu možná (a možná se pletu a viděli bychom jiný spor, třeba o oprávněnost zrušení clenstvi) nemuselo dojít, možná stačilo vyřešit vše podle článku 4, bodů 4 odstavce d) 🙂 .
Ale známe to, po bitvě je každý generálem 😀 .
Disciplinární řád ŠSČR umožňuje hned několik trestů, kdy ten nejvyšší (vyloučení) byl udělen zatím jen ve 2 zcela výjimečných případech, v nichž se jednalo o hrubé porušení etických zásad, kdy měl svaz přímo zájem se od těchto lidí distancovat (1. velmistr podvodník 2. hrající rozhodčí který si navyšoval rating posíláním turnajů na zápočet, které se ve skutečnosti nehrály a obsahovaly partie zesnulého hráče).