3-0.5-1
Osmé kolo turnaje Superbet Chess Classic Romania 2024 v Bukurešti je kolem předposledním. Superbet je super turnaj, v němž hráči předvádějí super přesnou hru 🙂 .
V sérii turnajů Grand Chess Tour (GCT), do níž patří i turnaj turnaje Superbet Chess Classic Romania 2024, je zakázáno nabízet a přijímat remízy. Remíza je možná jen podle pravidel o opakování pozice a to ji ještě musí schválit rozhodčí.
Na první pohled je „zákaz remíz“ dobré pravidlo, jenže nefunguje. V osmém kole turnaje turnaje Superbet Chess Classic Romania 2024 opět skončilo remízou všech pět partií. Hráči zatím sehráli čtyřicet partií, z nichž 34 skončilo remízou, pět partií vyhráli bílí, jednu černý. Celkové procento remíz v osmi kolech je poměrně vysoké, 85 %.
Víme, proč se tolik remizuje 
.
Možná mě dnes ráno napadlo řešení „remízového problému“ , možná je můj nápad hloupý. Zkoušejí se různé věci, ale zatím neúspěšně. Nápad hrát v případě remízy další partie zrychleným tempem mi nepřijde dobrý, protože mnozí pak berou takový turnaj jako turnaj zrychleným tempem, v němž rozhodující partii předchází „nutné zlo“, tedy partie klasickým tempem .
Známe turnaje, kde se za vítězství dávají tři body, za remízu jeden bod. To funguje o něco lépe, ale neřeší to vše.
Co kdyby se změnilo bodování za partii ještě trochu jiným způsobem?
Výhoda bílých figur sice není extra velká, ale přece jen bílý zahajuje hru a tím vlastně do jisté míry určuje její směr. Všichni víme, že pokud se v partii vyrovnaných hráčů zaměří bílý na remízu, jen těžko s tím může černý něco dělat.
Řešení vidím v „dokopání“ bílého k větší bojovnosti . Vím, že ani za bílého není jednoduché vyhrávat, ale jako bílý má o něco větší šanci snažit se o výhru.
Bral bych remízu jako malé vítězství černého. Tím jsem se dostal k titulku článku.
Proč ještě nikdo nezkusil (nebo o tom jen nevím?) bodování: tři body za výhru v partii, při remíze dostane bílý půlbod, černý, jako „malý vítěz“ jeden bod?
Jistě se najde někdo, kdo mi bude oponovat, že to není spravedlivé, že by se pak vyplatilo mít v turnaji vícekrát černé. Nebo že černý získá díky riskantní hře bílého malou výhodu a bude to on, kdo nebude usilovat o výhru .
Souhlasím, ale ani současný systém není spravedlivý. Teď je (malou) výhodou mít v turnaji vícekrát bílé.
V předposledním kole turnaje Superbet Chess Classic Romania 2024 předvedli hráči bezchybné výkony. Když se dívám na serveru lichess.org na přesnost jejich hry (= zjednodušeně: do jaké míry se shodují jejich tahy s tahy šachového motoru), tak ve čtyřech partiích mají obě strany přesnost 99 % , jen v partii Gukesh – Giri se hráči nevýrazně odchýlili od „normy“. Gukesh udělal jeden nepřesný tah (přesnost „jen“ 97 %), Giri se liší od stroje o dvě procenta (98 %).
V partii Vachier-Lagrave – So se moc nedělo. Byl to spíše černý, kdo se pokoušel hrát na zisk nějaké výhody, ale když se vyměnily dámy, bylo jasné, že partie skončí remízou.
Partie Firouzja-Nepomňašči měla trochu jiný náboj. Černé figury byly ve střední hře aktivnější a bílý musel vynaložit veškeré úsilí, aby vyřešil problémy se slabými pěšci na královském křídle. Firouzja vše zvládl na jedničku.
Gukesh v partii s Girim obětoval pěšce za dvojici střelců a lépe postavené figury s nadějí na aktivitu na královském křídle. Černý jezdec se „zatoulal“ na pole h4, kde sice nestál ideálně, ale bránil bílému v rozvinutí případných aktivit na tomto úseku. Možná se Giri mohl pokusit převést jezdce na lepší pole, ale tím by „riskoval“ , že i bílý se dostane k nějaké protihře. Giri riskovat nechtěl, opakovala se pozice.
Caruana měl s Praggnanandhou o chloupek lepší pozici. Po malé zápletce s výměnou většiny lehkých figur se vyjasnilo a bílý mohl zkoušet „olizovat“ pěšce na dámském křídle. Caruana místo toho zvolil výměnu svého d-pěšce za soupeřova c-pěšce a remíza na sebe nedala dlouho čekat.
Domácí hráč Bogdan Daniel Deac má jako jediný účastník turnaje rating pod 2700. Dalo se čekat, že se jej budou všichni pokoušet porazit . Povedlo se to Caruanovi a Gukeshovi, ale jinak si rumunský hráč vede velmi dobře. Všichni s ním hrají do vyčerpání všech možností, takže Deac musí dřít v každé partii.
Nodirbek Abdusattorov jej přes čtyřicet tahů zkoušel zlomit v rovné koncovce, marně.
Výsledky osmého a los posledního kola:
Odkazy:
Web GCT
Pravidla turnajů GCT
Pravidla Grand Chess Tour
Výsledky na chess-results
Online partie na chess.com
Online partie na lichess.org
Komentované přenosy na YT kanálu Saint Louis Chess Club
Když už bojovat s remízami, proč vymýšlet nová komplikovaná řešení, a nepodívat se raději dále do historie, co už vymyšleno bylo? Problém remízy řešili už průkopníci šachu v době, kdy turnaje teprve vznikaly. V Paříži 1867 vymysleli hrát každý s každým oběma barvami se započítáváním remíz jako proher pro oba hráče. Jak jednoduché a elegantní, nic nedonutí hráče k bojovnosti více, než když remízou prohrají oba a nikdo nebude zvýhodněn. Můžeš Luboši šachu prospět a vyzkoušet pařížský systém v Karviné.
pro mě dosud neznámá kapitola z historie, ovšem skutečnost, že šlo o pravděpodobně jediný silný turnaj, kde byl tento systém zkoušen, dokazuje, že je slepou uličkou, stejně jako třeba při remíze odehrát novou partii, v témže roce bylo v Dundee použito klasické bodování, tedy půlka za remízu, které je i dnes tím nejobvyklejším.
Ano, remíza se dá brát i jako prohra obou
, ale není remíza jako remíza, proto mi to přijde „trochu“ nefér.
Představ si třeba, že dva hráči hrají od začátku agresivně na výhru, oba útočí proti soupeřovu králi a pak v jedné chvíli jednomu z nich „dojdou náboje“ a zjistí, že pokud nevynutí věčným šachem remízu, prohraje.
V takovém případě by mělo platit známé: Lepší půlka nežli nulka 😉
A proto měli v té Paříži 1867 odvetu, hráli na 2 partie 
Jasně, v dnešní době už asi nereálné, bo není čas 
Ten 3-0.5-1 zní taky moc zajímavě a mohl by se ujmout, ale to by chtělo pak mít sudý počet kol, není na to software, je otázka, jestli se by ten turnaj šel poslat na hodnocení FIDE a samozřejmě pořešit i další technikálie, v kterých se ani nevyznám 
Ale pošli ten systém bodování Luboši na FIDE, aby se jednou v budoucnu nazýval po tobě a to myslím vážně.
Sudý počet kol by byl ideální, ale i dnes se hraje na lichý počet kol a někteří mají vícekrát bílé.Na rating by se to počítalo stejně jako teď, tedy výhra, prohra, remíza. Ale mohlo by být zajímavé upravit i výpočet ratingu a i tam přidávat plusy za remízu černými 🙂
Taky pravda. 
Ale abychom byli pregnantní 
, byl by tu jeden zásadní rozdíl. Pokud by skončily v turnaji všechny partie remízou, tak u klasiky je jedno, jestli je lichý nebo sudý počet kol, všichni budou mít stejně bodů. Zatímco u systému Zimniok 
by u lichého počtu kol byli na tom lépe ti, kteří by měli vícekrát černé. 
Když máme ten pohodovější letní a prázdninový čas, ještě mě jako variace napadl systém 3-1-1.5, což sice taky neřeší lichý a sudý počet kol, ale lépe by se možná mohla dohánět případná ztráta 
Právě kvůli těm remízám to navrhuji
. Nestačilo by: „Dejme si to všichni za remízu a vyhraje ten, kdo porazí nejslabšího.“
) třikrát stejné barvy. Je výhodou, když máš v sedmém až devátém kole třikrát bílé?
A aby byl sudý počet kol, bohatě by v uzavřeném turnaji stačilo vzít lichý počet hráčů.
V openech je to něco trochu jiného, tam se obvykle bojuje i tak, ale ani tam by to asi nijak nevadilo. Teď může mít v posledních kolech hráč (nejen ten, který bojuje o cenu
Je a podle mě je to pořád větší výhoda, než by byla výhoda mít při bodování 3-0.5-1 třikrát černé.
Nepárny počet hráčov na uzavretom turnaji je nevýhodný z viacerých dôvodov:
Počet kôl je rovnaký, ako keby tam bolo o jedného hráča viac.
Jedno kolo by vždy jeden hráč nehral.
No z hľadiska tejto pauzy by boli niektorí hráči znevýhodnení, je rozdiel pauzovať uprostred turnaja a v prvom alebo poslednom kole.
Priebežné poradie by bolo ovplyvnené tým, že by nemali všetci hráči odohraný rovnaký počet kôl.
Ještě zajímavější by bylo zavést 3-0.5-1 v soutěžích družstev
.
.
Neodstranilo by to sice domluvené remízy (osm remíz, dnes 4-4, pak by to bylo 8-8), ale kapitáni týmů by si jistě rozmysleli, jestli by dovolili hráči, který má bílé figury, dát partii někdy kolem desátého tahu za remis
Ak uvažujeme švajčiarsky systém, ten sa môže hrať aj na párny aj na nepárny počet kôl.
Pri párnom počte kôl, napr. 8, má veľa hráčov 5 krát biele či 5 krát čierne.
Pri nepárnom počte, napr. 9, majú skoro všetci hráči na konci „rozdiel farieb“ len 1, no hráč bojujúci o ceny má výnimku a môže mať rozdiel až 3, teda 6 krát biele alebo 6 krát čierne.
A tiež je rozdiel mať čierne v prvom kole, keď majú silnejší hráči „povinnú výhru“ a v neskorších kolách.
To sice může, ale právě problém s rozložením barvy figur je dobrým důvodem, proč se drtivá většina „švýcarů“ hraje na lichý počet kol.
Práve tie problémy s farbami som sa snažil popísať.
Niektorí si chybne myslia, že pri 8 kolách švajčiarskeho systému budú mať na konci všetci odohrané 4 partie bielymi a 4 čiernymi.
No nie je to tak, veľa hrácov môže mať aj 5+3 a 3+5.
A aj nejde aplikovať výnimku na posledné kolo, kde môže mať hráč hrajúci o ceny rozdiel vo farbe ±3.