Poslední komentář, poslední vítězství, poslední mat

Život se zdá být někdy dost krutý, ale není to tak docela pravda. Lidé, se rodí, žijí své životy a umírají. Smrt k životu patří, ať se nám to líbí, nebo ne.
Včera v noci mi volal zdrcený Jirka Hurta, že nás navždy opustil mezinárodní mistr, trenér, kamarád, vtipálek a také bohém Lukáš Klíma ( * 4. 10. 1977 –  † 11. 7. 2024 ).

Když jsme se s Lukášem potkali při turnaji Ostravský koník 2024, který komentoval, byl viditelně nemocný. Nechal se vypsat z nemocnice na revers. Chtěl komentovat a komentoval velmi dobře až do osmého kola. Na deváté kolo nepřišel kvůli zdravotním problémům, dostal se do nemocnice, ale neopouštěl ho optimismus a bojoval. Lékaři mu nedávali moc nadějí, ale Luky se nakonec z nemocnice dostal domů.
Jeho stav se mírně zlepšil, avšak nebyl dobrý. I přesto se Lukáš nevzdával. V polovině června ještě dokázal zvítězit v bleskovém turnaji v ostravské Hrabové.
Bohužel, bylo to jeho poslední komentování turnaje a jeho poslední turnajové vítězství .

Ve čtvrtek 11. července Lukáš Klíma zemřel .

Můžeme, a také budeme, truchlit, ale kdo Lukáše znal, tak ví, že tohle by si nepřál . Lukáš byl veselé povahy, měl fantastický smysl pro humor a rozhodně by si nepřál „plačtivý“ nekrolog.

Asi nemá cenu vypisovat Lukášovy šachové úspěchy,
Za sebe mohu říct jen jedno: Lukáš byl asi největším talentem moravskoslezského šachu.
Myslím to upřímně a vážně. Z celé plejády mladých šachistů jeho generace z našeho kraje (a možná nejen z našeho kraje) jsem nejvíce oceňoval právě Lukáše. Nedřel jako ostatní, žil bohémským životem, ale když jste si s ním sedli k šachovnici, bylo jasné, kdo šachu opravdu rozumí a kdo na sobě „jen“ tvrdě pracoval.
Nikdy se nestal velmistrem, protože na rozdíl od svých pracovitějších vrstevníků možná až příliš spoléhal na svůj talent nebo mu až tolik na nějakých titulech nezáleželo.

Díky svému chápání šachu si Lukáš mohl dovolit komentovat online (bez pomoci šachového motoru) a v přímém přenosu i partie mnohem silnějších hráčů, než byl on sám.
Navíc byl pohotový, vtipný a skvělý bavič.
Komentáře Lukáše, to nebyly jen suché varianty prokládané nudným proslovem. Komentáře Lukáše byly gejzírem nápadů a vtipnými hláškami. S Lukášem se člověk nikdy nenudil a jeho komentování partií na Ostravském koníkovi bylo na vysoké úrovni nejen šachově. Klidně jej mohli poslouchat i nešachisté a nezřídka se tak i dělo, protože Lukáš byl showman.

Nezapomenu na jeden ročník Ostravského koníka, kdy Lukáš komentoval partii Davida Navary. David přišel po partii do komentovacího prostoru a Lukáš mu předal mikrofon. Následovala smršť variant, které stíhal sledovat jen málokdo. Lukáš byl asi jeden z mála lidí v sále, kdo stačil sledovat „tok“ Davidových myšlenek.
David skončil, způsobně poděkoval a Lukáš si vzal zpět mikrofon se slovy: „Tak nám tady David řekl, že jsme jeho pozici viděli celkem správně…“
Měl pravdu, to co ukazoval David, ukazoval i on, jen to nebylo v tak rychlém tempu a do takové hloubky .

Lukáš měl rád život, šachy a vše, co k tomu patří. Byl vyhledávaným společníkem a nikdy nezkazil žádnou zábavu. Vzpomínám, jak jsme na jednom rapid turnaji v Rychvaldu seděli v obědové pauze v blízké hospodě u piva a Lukáš dával k dobru zřejmě smyšlenou historku, kterak si prý kdysi hledal ženu přes inzerát .
Tvrdil, že na inzerát přibližného znění: „Profesionální šachista středního věku, kuřák bydlící u maminky a neodmítající alkohol, hledá seznámení,“ se mu zatím nikdo neozval.
Okamžitě se rozjela divoká diskuze .
Jeden tvrdil, že se nikdo neozval, protože z inzerátu není zřejmé, zda hledá ženu, nebo muže. Jiný se domníval, že na vině je zmínka o tom, že jde o kuřáka, další viděl chybu v alkoholu či mamince.
Nakonec jsme se shodli, že se nikdo nepřihlásil, protože inzerent uvedl, že je profesionální šachista .

My šachisté to známe, hraje se partie a najednou se dostanete pod matový útok. Vidíte, že nemůžete zabránit matu, ale stále věříte, že to soupeř neuvidí, že se zmýlí a vy nějakým zázrakem vyklouznete. Hraje-li se taková partie v soutěži družstev, věří i vaši spoluhráči.
Lukáš Klíma čelil neodvratnému „matu“ , ale všichni jeho kamarádi, známí a rodina věřili, že se stane zázrak a Luky vyklouzne a zachrání se.
My lidé, včetně těch nejlepších, chybujeme. Každý dělá chyby, i mistři světa. Ale Smrt nechybuje a mat od ní jednou dostaneme všichni.

Výborný šachista, trenér, kamarád a vtipný společník Lukáš Klíma nás opustil po krátké těžké nemoci. Netruchleme, smrt je součástí života a život, jaký žil Lukáš, byl možná životem bohéma, ale také životem plnohodnotně prožitým.

Luky, drž nám tam nahoře místo (kam jinam by mohl tak dobrý člověk po smrti jít než do nebe?), časem si dáme jeden velký nebeský turnaj 😉 .

Upřímnou soustrast rodině, kamarádům, šachistům a dalším pozůstalým.

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme