Černý pátek nejen pro Carlsena
Možná by vás mohlo zajímat, jak vznikají tyto reportáže. V podstatě, vracíme se pozdě večer po celodenním putování Budapeští, což je fakt docela záhul. Poté se s Alešem přemístíme coby novináři na hrací plochu (kde nás stejně po půl hodině vyženou..) a pak večer, dosti unavení, mám napsat NĚCO, což je strašně těžké.
Kluci analyzují partie, ale fakt fest, padají dost silná slova na umění onoho nebo oné…Jako škoda, že Bolek nepovolal do repre naši skvadru- to by jsme asi hráli o medaili 
. No, a do těchto analýz musím něco napsat a vlastně ani nevím co…
Luboš se mě mi dneska v telefonu se smíchem ptal: „Tak jaké to je napsat každý den článek?“ (no masakr…).
Tak jo, Jirko, jsi „profík“ 
.
Tedy dneska dopolední program „na papíře“ oproti včerejší „horské etapě“, jakože pohoda. Nádherná Bazilika sv. Štěpána, fakt bomba. Pak Parlament (jak píšou, druhý nej na světě, asi jo). A pak, že si zajdeme na metro a v pohodě odjedeme na olympiádu.
Fajn, jenže Budapešť je nyní něco jako pevnost, čekající na povodeň. Je pravda že zítra by hladina Dunaje měla kulminovat- a skutečně je to na hraně . Takže zavřeli zastávku metra.
Bingo!
Na další zastávku je to zhruba 2 km…Nasazujeme s Alešem doslova ďábelské tempo, abychom stihli být v hrací místnosti včas a pokecat s účastníky…
Podařilo se!
U vchodu potkáváme Michala Konopku. Hned hodíme řeč. Dělá kapitána mužského mužstva Guernesey, druhého největšího z Normanských ostrovů. Lehce nám popisuje, jak to chodí…(cca 65 tisíc obyvatel!).
Stíháme rovněž setkání nejen s ženskou reprezentací, s Tomášem Polákem, Bolkem a Davidem Navarou. Přátelské setkání a rozhovor před těžkým zápasem s Polskem.
Kolo začíná. Nemáme, i coby press, moc času, v podstatě 25 minut.
To je jako co!?
Aleš pobíhá a fotí co vidí.
A já…koukám.
Na rozdíl od včerejška se soustředil na první desky – na chlapy. (Open a Women, jak se dnes musí říkat…no comment).
A hlavně na Carlsena.
Je to zajímavá studie osobnosti. Zírám na něj, nespouštím z něj oči. Jak se chová?
Moje „poznámky“. Přichází v elegantním bílomodré kombinaci… Už od pátého tahu je to taková show. Sedí, jakoby kouká na další hráče svého mužstva, pak přehodí nohu přes nohu- a nic.
Kouká.
Má zvláštní rituál, něco jako „křižování“ , prstem si přejede přes rty, pak od nosu po bradu. A zírá. Hlavu do dlaní, vrásky na čele…a zase nic. Táhnout jsem jej neviděl, jelikož už nás vyhánějí .
(a to byl snad pátý tah).
Carlsen partii prohrál, bylo evidentní, že není ve své kůži (pozn.redakce: já vím proč , hodím to do svého článku).
K výsledkům našich…
Asi tak, potkávám Honzu Krejčího a ptám se: „Tak jak?“
Odpověď: „Jsem …“ (no comment).
O moc lépe nedopadly ani holky, to je velká škoda.
Prostě černý pátek…
