Extraligové dvojkolo očima fanouška
Velká sázka o malé pivo aneb Novoborský-Slavoj Poruba…
Ahoj Bolku, především velká gratulace k vítězství v Evropském klubovém poháru!
Paráda.
Ale pozor – v sobotu v prvním kole extraligy hrajete se Slavojem Poruba!
Víš, domluvil jsem se s bossem Poruby Petrem Dostálem, že budu s nimi jezdit na zápasy extraligy a svým způsobem (jakožto zkušený akreditovaný novinář- 
), mapovat a popularizovat Porubu v šachu.
Takže se v sobotu v Praze uvidíme.
A opět na poslední chvíli, pokus o pár „postřehů se zákulisí“, ale neboj, článek napíši až v neděli, takže času dost ( 
) na případné tvé odpovědi k zápasu a k zahájení letošní extraligy.
Napadá mě například:
1) Začíná extraliga. Nový Bor je samozřejmě jednoznačně favoritem na celkové vítězství. Něco jiného by bylo obrovské překvapení – a vlastně šok. Přesto to určitě není jednoduché. Všichni se svým způsobem na zápas s Novým Borem těší a dokáží se vyhecovat .
Bolku, koho vidíš jako potencionálně největšího soupeře?
2) Role kapitána je svým způsobem zlehčována. Dle mých postřehů (a lehkých zkušeností) je to naopak role v konečném úspěchu družstva role podstatná, ba až klíčová. Stačí se v diskuzích probírat názory veřejnosti. V případě neúspěchu za vše může kapitán, který nepostavil toho či onoho, nenominoval toho či tu. Ale v případě úspěchu se role kapitána jaksi přejde mlčením. To je klasika. Myslím, že máš za ty roky spousty zkušeností a zážitků. Nenapadlo tě se podělit se svými zážitky s „kapitánovaním“ a pořádáním šachových turnajů? Jsem přesvědčen že kniha by byla šachový bestseller! Vím, že máš málo času – a možná si to necháváš až na „šachový důchod“. Ale stejně. Co ty na to?
3) Bolku, nedá mi to, ale v duchu naších předchozích soubojů s Labortechem ti opět nabízím sázku ( ). Pořád věřím, že Ostraváci vás mohou někdy porazit (aneb jak zpívá Nohavica, sní, že jednou Baník porazí Barcelonu- ). Šampáňo už tady bylo, ale co říkáš na „velkou sázku o malý pivo“ ?
Za každou výhru Porubáka či remízu (!) mi koupíš malý pivo. A za každou výhru Novoboráka já tobě.
No teoreticky riskuji, že ti koupím osm piv – anebo naopak, že se já opiji osmi pivy ( ).
Co říkáš, přijímáš?
Měj se a v sobotu se těším na mač!
Jirka
Tak takto jsem začal svou „reportáž“ před cestou do Prahy.
Jelikož boss a „kápo“ Poruby Péťa Dostál je na „dovči“ v Peru, nahradil ho Aleš Krajina. Cesta z Ostravy do Prahy, to není důležité. Respektive i to by bylo na menší esej .
Raději k věci – aneb, vlastní mač.
K našemu překvapení sestava Novoborského nebyla zrovna TOP. Ale to je, samo, relativní pojem. Stejně měli na (skoro) na všech šachovnicích obrovskou elovou převahu. Ale bylo to hratelné!
Dokonce mě Bolek překvapil: Hele, sázku přijímám, ale ne ty remízy, jen celé body.
No hele, ale vždyť…
Ne, ne, vidíš, že sestava není zrovna TOP…
Tak jo, vždyť je to jen hec .
Víte, něco jiného je sedět u PC a pozorovat on- line přenos (případně si to házet do stroje, že..) a něco jiného je být přímým aktérem zápasu. „Dýchat“ ten adrenalin v místnosti, mimiku aktérů, nervozitu, „tikot hodin“, nabídky remis- hrát dál či alespoň půlbodík…, jak si stojí mančaft? Je to tutová remis, ale musím dál hrát…nebo ne? Jsem úplně zdechlý, ale alespoň ještě chvíli…
Ukazuje se charakter hráčů. Jít do rizika, ale neuškodím tím mužstvu, nebo si věřím a jdu do „holých králů“? To vše tady je.
Holý výsledek je možná zdrcující- vždyť to byla brnkačka, že? Porážka 5,5: 2,5 – „o co go“ ?
Ale tak to není. Vězte, jsou to nádherné partie. Dívat se poté na analýzy, to je frmol. Vážně už je to jiný level, co ti kluci vidí. Natočil jsem si několik krátkých videí, ani nevím proč, z těchto analýz-snad jen proto, abych svým spoluhráčům v „pralesní lize“ ukazoval, ale bez urážky, jak jsou ty šachy famózní, když se umí…
Partie si můžete stáhnout – no comment, ale znovu opakuji, není to jen o tom hodit to do stroje a ten a ten tah byl lepší atd.
Všechny tři partie, které vyhráli Novoboráci, jsou nádherné (bohužel jsem přišel o tři malá piva, ale beru to ). Partie, které stojí za to si x-krát přehrát a proanalyzovat.
A strašně se mi líbily, byť jsem nebyl z výsledku nadšen, jelikož jsem samozřejmě fandil Porubě, (a nešlo mi jen o ta malá piva ). Jak rád bych viděl jednou Novoborský „na kolenou“, poražený kluky ze severní Moravy… Jednou se to málem povedlo, Labortech vedl 4:3, k výhře byl krůček, ale Vláďa Talla prohrál s Tadeášem Kriebelem, takže 4:4… o fous).
No nic, zítra musíme zabrat.
Po zápase jdeme do knajpy na jídlo a zde přenos ze zápasu Sparta-Baník (pro nás Ostraváky není ve fotbalu větší soupeř než Sparta). A náš Baníček vítězí 3:1!!! Alespoň menší náplast na dnešní porážku.
(PS : nejvíce se mi líbila partie na třetí desce – tak to fakt bylo něco! A Van, perfektní „profesorský“ výkon. Je vidět, že je „v laufu“ . A po dnešním vítězství převzal na liveratingu roli české jedničky!).
A odpovědi Bolka na mé otázky- moc díky!
1) Něco jiného než naše vítězství v novém ročníku extraligy bych šokem nenazýval. Vpředu se situace hodně vyrovnává a myslím, že hned několik týmů může směle pomýšlet (a pomýšlí) na titul. Mezi naše největší soupeře jasně řadím Slavii Brno, Lysou, Pardubice. Myslím, že nás čeká velmi zajímavý ročník.
2) Myslím, že jsi roli kapitána viděnou pohledem fanoušků (a to myslím platí i pro ostatní sporty) vystihl pěkně. Nikdy jsem si nedělal ambice nebo očekávání, že po úspěchu bych měl být jako kapitán vynášen do nebes. Jsou to hráči, kteří to musí vždy odmakat na bojišti!
Již jsem několikrát řekl (napsal), že na sebe beru hlavně roli manažera, jehož úkolem je zajistit všechen možný servis kolem, aby hráči se hráči cítili v pohodě a mohli podávat optimální výkony. Za to když jsem po nějakém úspěchu pochválen, tak mám samozřejmě radost.
3) Historek a zážitků mám za ty roky opravdu hodně, na knihu by to určitě vydalo . Musel bych to ale asi někomu diktovat, psaním moc nevládnu. Uvidíme. Věřím, že můj šachový důchod bude dlouhý a třeba zbude na něco takového chuť.
Lehce utajená hrací místnost, ŠS Vávra a Černoušek Unichess—ŠK Slavoj Poruba, 2.kolo extraligy 2024-2025
V dvojkole v Praze má Slavoj Poruba v neděli určitě „přijatelnějšího“ soupeře než v sobotu s Novoborským.
Ale bacha, není to v žádném případě o moc slabší soupeř! Ostatně kdo v extralize je slabší soupeř?
Jsme plni optimismu, nálada bojová. Po krásné výhře Baníku se Spartou na Letné, si věříme! Z Prahy si musíme odvézt tři body! Boss Petr Dostál, sledující nás bedlivě z Peru, by nám to po návratu vytmavil!
(Lehká polemika s Lubošem Zimniokem, kdy komentoval v článku ze dne 3.11. , že Nový Bor si bez větších problémů poradil se Slavojem Poruba: No Luboši, ani náhodou „bez problému“. To je právě pohled „zpoza počítače“ v teple domova a hlášky +2,5 atd. Při analýzách po partiích, kterých jsem byl svědkem, by ses divil!).
Aby se zápas vyhrál je třeba triviální věc: sejít se v plném počtu v hrací místnosti a to tak, aby kapitán mohl dle pravidel nahlásit sestavu 15 minut před zahájením zápasu.
Brnkačka?
V sobotu to Aleš, coby kapitán, stihl minutu před limitem ! A to navíc nevěděl, zda Poláci přijdou včas a Péťa Velička uvízl v zácpě…(no horor, je fakt super dělat kapitána !).
Aleš se svým poctivým přístupem má vytištěné spojení s hotelem Don Giovanni, kde je větší část našich hráčů ubytována, a vyhlásí, abychom to stihli, sraz v 8.45 na recepci.
Jasně!
Ovšem je 8.45 a kromě mě a Aleše tady není nikdo. Klasika. Aleš zoufale volá, ale abych to zkrátil, do metra dobíháme „o prsa vietnamské dívky“. Ale to není vše. Když konečně po jízdě přes půlku Prahy vystoupíme z metra a zde máme přestup na bus, tak zjišťujeme, že „indiáni vytrhali koleje“!
Resp. pokládají se nové pro tramvaje, vše je rozkopáno a o zastávce busu nemáme ponětí. Naštěstí jedna místní holčina vytahuje mobil a docela přesně ukazuje směr, kde má být přeložena zastávka. Jenže to už vidíme, že bus je na křižovatce a i s bágly běžíme, co to dá (další zpoždění by bylo fatální!)!
První „časovku“ jsme přežili, uf, uf. Následuje cca půlkilometrový pochod – a další rozpaky. Nakonec v časovém limitu skutečně hrací místnost nacházíme, ale je to fakt „bludiště“.
Úleva a žertujeme. Třeba Víťa Rašík mi vrací zapůjčený dres Slavoje Poruba s tím, že je pověrčivý a dneska si ho neoblíkne. Samozřejmě, že má i jinou prupisku pro zapisování partie…Nahrál nám na smeč! Tak to jsme zvědaví, v jakém tričku budeš hrát v 10. kole a zda máš tolik prupisek! … .
K vlastnímu zápasu.
Opět není mým cílem rozebírat jednotlivé partie, na to ostatně nemám (a ani kluci, jak jsem to dělal kdysi s Labortechem, kdy jsem je uprosil, aby si našli čas a okomentovali mi svoje partie) čas.
Jde mi spíše o „zákulisí“ aneb, co ze zápisu partie a časomíry nevyčtete.
Na první fošně celkem rychlá remis. Druhá šachovnice a asi nejkrásnější partie zápasu. Docela se bojíme, že Peter Michalík Gregorze Nasutu „přejede“. Je to ale taková partie jako kdysi partie Jirky Kočiščáka s Lukášem Klímou- bordel na šachovnici a nikdo neví jak to vlastně stojí. Partie pro rozbory na dlouhé podzimní večery . Když se pak Michalíka ptám, jak to viděl, usmál se:
„Hodili jsme to pak při analýze do stroje. A měl jsem tam nějaké šance na výhru. Stroj mi říkal, že se mám vydat králem dopředu a měl bych vyhrát. Ale upřímně, na tohle fakt nemám.“ Hořký úsměv…
Navíc se hrálo dost, hlavně ze strany Nasuty, v časovce.
Robert Cvek- Černoušek. Asi rozhodující pro vítězství v zápase. Asi tak, Robert s černými šel do zápasu s tím, že bude spokojen s rychlou remízou, jenže… Paradoxně ji nechtěl nabídnout a Černoušek se jaksi už pak v horší pozici (kdy by to udělal, asi by to Robert vzal!) „styděl“ ji nabídnout. Na chvíli se jdeme s Alešem „potulovat“ po okolí, ostatně je spousta času, partie se lámou až později. Přicházíme do hrací místnosti a koukáme, že na čtvrté už nikdo nehraje…Aha remis. A obrovské překvapení, vedeme 1:0! Bingo!
Víťa Rašík- Kourousis. Víťa je evidentně poněkud rozhozen ze sobotní prohry s Tadeášem (znovu Luboši, ano T.K. to hrál moc dobře, ale Víťa tam měl určité možnosti, byť popravdě se muselo hrát hodně přesně, Víťa tu možnost viděl, ale dal přednost jinému plánu, kde bohužel neviděl zdrcující kombinaci, kterou jsem mimochodem viděl i já !). Caro-Cann, jak se poté ukázalo při analýze, oba tu variantu moc dobře znají.
„Optický defekt“, že bílý má čtyři floky proti třem na dámském křídle, je naprosto vyvážen souhrou černých figur a problémy s vývinem bílého dámského křídla. Remis byla férová. Ríša Biolek, který „vytáhl“ Čigorina, má problémy. Ale celkem v „suchém tričku“ to ustojí. Robert Kempinsky na třetí desce velice svižně rozebere černou pozici. Paráda, vedeme o dva body, výhra je na dosah!
Hm…Péťa Hába s Bernáškem hraje hodně dobře, alespoň to tak s Alešem hodnotíme. Doufáme v další, rozhodující bod. (On totiž „Včelda“ stojí poněkud podezřele…).
No jo, stačí jedna nepozornost a najednou jde bílému o „život“.
Místo, abychom se přesunuli na oběd a slavili tři body, nastává těžký a dlouhý boj.
Jak Rýdl, tak Bernášek vědí, že jen jejich vítězství má šanci vybojovat „již ztracený zápas“. A fakt bojují. Ale i oba Péťové. Docela nervy, ale je to tam, tři body se vezeme do Ostravy- Poruby!
Co dodat?
Byl to krásný šachový víkend. Opět jsem žasnul, jak jsou šachy krásné, ale neuvěřitelně náročné. Co všechno ti kluci vidí, to my „šachanisté“ z pralesní ligy žasneme! Spousta nejen šachových zážitků.
Už se těším na další kola, hraje se tentokrát v Porubě. A lidi, Porubáci, Ostraváci, přijďte se podívat. Je fakt škoda, že na takové zápasy chodí tak málo fanoušků. Vlastně to moc nechápu. Možná v neděli, to se hrají i jiné soutěže, ale v sobotu?
(No jo, když manželka chce aby se jelo na chatu nebo makalo doma, že? ).
Šachu zdar!
Jirka
