Jako stroje

30. 11. 2024 Luboš Zimniok 1 komentář Mistrovství světa

Po jednodenní přestávce opět zasedli v Singapuru hráči k šachovnici, aby sehráli již čtvrtou partii zápasu o titul mistra světa. Stav zápasu mezi obhájcem titulu Tingem Li-ženem a Dommaraju Gukeshem je i po čtvrté partii nerozhodný (2-2).

Dvě souvětí v „perexu“ , která vidíte výše, by asi jako komentář ke čtvrté partii mohla stačit . Čtvrtá partie totiž skončila remízou a byla to celkem nudná partie. Nudná pro někoho, kdo čekal „ohňostroje“ , ale nedá se říci, že by se na šachovnici nic nedělo.

Ve druhé partii zápasu, kdy měl Ting bílé figury, jsme viděli klidnou Italskou hru, v níž bílý nic neriskoval a spokojil se s remízou. Včerejší čtvrtá partie byla zahájena tahem 1. Jf3 a nebylo to o tom, že by se bílý o nic nesnažil. Snažil, ale černý byl velmi pozorný.
Někteří hráči tvrdí, že pokud něco začíná tahem 1. Jf3, pak je to Rétiho hra , ale není tomu tak. Po zahajovacím tahu pěšcem má bílý k dispozici různé plány a Li-žen si zvolil plán s fianchettem dámského střelce.
Kdysi podobně hrával dánský velmistr Bent Larsen a občas jsem u podobných systémů (Jf3 + b3) viděl název Larsenovo zahájení, v současnosti vidím v různých databázích pojmenování Zuckertortova hra.
Název není důležitý, podstatné je to, že v podobných „domečkových“ zahájeních bílý nechá černého vybudovat pěšcové centrum, na které pak tlačí figurami. Alespoň to tak vždy psali v chytrých teoretických knihách .
V dnešní době to platí také, ale hráči hledají v tomto zahájení i jiné plány. Je to velmi pružná hra za obě strany, což má své výhody (není třeba znát přesné pořadí tahů), ale i nevýhody. Stačí postavit figurky na špatná pole a problém je na světě.
V databázích můžeme najít spoustu partií, v nichž černý neudělal větší chybu a přesto se jeho pozice zhoršovala až k porážce.

Čtvrtá partie. Zdroj: FIDE, autor Maria Emelianova

V partii Li-žena s Gukeshem se podobný scénář nedal čekat, oba hráči dobře vědí, kam postavit figury. Pokud to nevědí, tak to vymyslí .
Zatímco Li-žen ztratil na prvních osm tahů zhruba čtyři minuty, Gukesh se „trápil“ o něco víc. Na stejný počet tahů spotřeboval dvacet minut, ale podařilo se mu ideálně rozmístit své figury a téměř vyrovnat hru.
Objektivně byla pozice zcela rovná, jenže to byl typ pozice, v níž bílému nic nehrozí a černý musí neustále dávat pozor, aby se nedostal do nevýhody. Zaujal mě třináctý tah černého (13. … Je5).
Normální člověk by asi volil nabízející se tahy 13. … Je4 nebo 13. … Ve8. Skok jezdcem mi připadá jako svého druhu provokace . Zahraje bílý 14. f4? Nebude to oslabení?
Li-ženovi se do tahu f4 moc nechtělo. Ne snad, že by byl postup pěšce špatný, ale známe to všichni , pěšec táhne jen kupředu, už nikdy se nemůže vrátit. Tahu f4 se bílý vyhnul a zkusil své štěstí na dámském křídle.
Černá pozice však byla bez slabin a když zahrál bílý 16. Jf3, začínalo být jasné, že se výsledek partie po případných výměnách lehkých figur „stáčí“ k remízovému výsledku.
Když na šachovnici zůstaly kromě králů a pěšců jen těžké figury, nedalo už se o remíze pochybovat.
Zajímavé je „hodnocení“ přesnosti obou hráčů: 100%. To, že se tahy obou hráčů shodovaly s doporučenými tahy stroje, není ničím zvláštní. Zvláštnější je, alespoň pro mne, že se jejich tahy shodovaly v zahájení, které je opravdu velmi pružné.
Jako kdyby za šachovnicí seděly dva stroje .

Dnes bude mít bílé figury Gukesh. Nedokáži odhadnout průběh partie, ale troufám si tvrdit, že neskončí remízou .
Buď Gukesh přepne strunu a Li-žen jej „vychytá“ , nebo se Li-žen dostane pod tlak a neustojí to.
Jedno je jisté, v remízu tentokrát nevěřím .