Nedělní Poruba
Někdy si říkám, zda to mám zapotřebí 🙂 . Sobotní cesta z Poruby do Havířova po 3. kole je vzhledem k noční hodině, a tedy řídkému spojení, v dnešní době fakt horror. Ale co už. Do postele se dostávám cca v 24 hodin, vstávám v 6 hodin.
Na čtvrté kolo přijíždím v neděli v půl desáté. V hrací místnosti je už živo, Slavoj Poruba zde hraje i krajskou soutěž. Se zájmem pozoruji „pralesní ligu“, to jsou partie, kterým jakž takž rozumím 
.
Zejména mě až fascinuje na sedmé šachovnici Žídek Damian. Zatím ještě neumí krotit své mládí, ale jednou…! To jméno si zapamatujte!
Před desátou přicházejí (vel)mistři. Moravská Slavie Brno nastupuje s veškerou parádou, včetně hezkých klubových košil, vyvěšení vlajky a, samozřejmě, s „jednou dámou“ navíc! .
I naší kluci přicházejí včas, v pohodě.
Moravská Slavie je samozřejmě velký favorit, nejenom v tomto zápase, ale i v celé extralize. Tady nemáme co ztratit.
A věříme si.
Zápas je opět nesmírně vyrovnaný (Luboši, nevím, jak jsi přišel na hlášku, že Slavoj Poruba patří ke kandidátům sestupu!).
(LZ: Jirko, úplně jednoduše . Stačil mi pohled na výsledky porubských hráčů. Neprohrát partii je dobré předsevzetí, ale občas se stane, že i „neprohrávač“ prohraje. Když máš v týmu jednoho „neprohrávače“ , je to v pohodě. Jsou-li „neprohrávači“ v převaze, obvykle pak máš problém.
„X“ remíz, někdo prohraje a možná i někdo vyhraje. Jenže když to všichni staví na „betonovou remízu“, vyhrává se těžko, ale prohrát se to proti lepším hráčům dá, čímž chci říct, že Poruba se může zachránit i s remízovým týmem, a přál bych jí to, ale vidím v týmu jen jednoho hráče, který je ochoten riskovat-Roberta Kempinského .
V tabulce Extraligy je jako první vedlejší hodnocení skóre, druhým je počet výher. Nejmenší počet výher má právě Poruba [z 32 partií tři výhry]. Spolu s ní se asi budou trápit i Líně a Unichess. To neznamená, že dva z těchto týmů spadnou, ale pokud se nic nezmění, třeba docházka, bojovnost atd., je velmi pravděpodobné, že jsem blízko pravdě 
)
Je to opět o jedné partii. Honza Krejčí se po nevydařené olympiádě v Budapešti maximálně soustředí. A bohužel pro nás, tentokrát přehraje Roberta Kempinského. Péťa Hába, byť s pěšcem více ve věžovce, je to bohužel tupá remis. I ostatní se snaží, marně. Holt, je to kvalita.
K tomu, lehký rozhovor s Péťou Dostálem během zápasu.
„Zakázal jsem jim nabízet remis či přijímat, hrajeme, co to jde. Víťa se na mě sice díval divně, ale hrajeme. Vždyť je to krásný! Věřím, že nemusíme hrát v extralize druhé housle.“
Sympatická slova! S Brnem se ale Slavoji letos nějak nedaří.
Během zápasu mi Aleš Krajina ukazuje dvě partie z nedávného zápasu 1.ligy Moravská Slavie B- Slavoj Poruba B. Článek „Chvilka nad šachovnicí“, který řídí Jan Kalendovský. Vybral si ke komentáři třebas partii Krajina – Skácelík:
A krásná partie je Velička – Pisk. Hodně mi připomněla památné partie Kočiščák-Klíma! Ve 22. tahu se Péťa dopustil chyby, když zahrál místo 22. Sxg4 jen 22. hxg4. Po braní střelcem má bílý velkou výhodu, pěšcem tam nemá černý víc než remízu. Rozhodující chyba v ostré partii přišla až o tah později (23. Ve8+).
Ale už před tím byl Péťa totálně prohraný. Za fatální chybu označil 12.f4?. Ukázal nám jak mohl stát na prohru po 15. Vb1. Oba hráči to neviděli a my zírali.
Naschvál, najdete to ? Beze stroje? .
Řešení naleznete níže v komentáři k partii.
Odkazy:
Web Extraligy
Výsledky na chess-results
Online na lichess.org
Online na chess.com
No Luboši, možná že skutečně Péťa udělal chybu, že tě neangažoval do Poruby, to by byl vítr, to by šachovnice hořela! (smajlík)
Ale vážně, Vím, že dlouhodobě ti Poruba nesedí, komentáře že hrají na jednu partii jsou téměř klasické. No coment.. S tím skórem atd bych zatím také moc neoperoval. Když hraješ s Novým Borem a Brnem – to fakt zrovna počet výher a skóre neletí nahoru.
Ale – znáš poučku demokracie – nesouhlasím s tebou, ale udělám vše pro to, aby jsi mohl svůj názor vyjádřit!
Nemáš pravdu, to není o tom, že mi Poruba „nesedí“ . Ale dlouhodobě kritizuji ten „styl“ : sedm remíz, někdo vyhraje, nebo prohraje.
, jen ty zápasy vypadaly jinak. Nás, jakožto outsidery, všichni „dřeli“ až do holých králů 
, takže když jsme prohráli 3.5-4.5, byl to opravdu zápas do vyčerpání všech možností. Když stejným skóre prohrál Třinec, bylo to (obvykle) sedm rychlých remíz a jedna prohra.
. A přichází za mnou jeden „postsovětský velmistr“ se slovy: „Ljuboš, ty musiš igrať! Tvoja partija očeň važna!“
.
.
Je úplně jedno, jestli tak hraje Poruba nebo někdo jiný. Pamatuji, že v jedné extraligové sezóně tak hrál Třinec. Sranda byla, že na konci sezóny jsme měli velmi podobný počet prohraných nebo remízových zápasů
Na druhou stranu, pokud máš takové remízové hráče, nic s tím neuděláš. Pak nezbývá než doufat, že aspoň jeden bude bodovat naplno.
Aby sis nemyslel, že to neznám z vlastní praxe, tak se mi jako kapitánovi (v Extralize) stalo, že než jsem se rozkoukal, bylo to 3.5-3.5 a hrála se jen moje partie, v níž jsem stál (už podstatně) hůře
Všichni šli společně vesele analyzovat „co by – kdyby“ a jen občas se někdo přišel podívat, jak stojím, zavrtěl hlavou nebo lehce mávl rukou a vrátil se k analýzám
A věř mi, že se mi to nelíbilo ani tehdy