Game over
Se závěrem festivalu Tata Steel Chess Tournament mě napadla dvě (ne)obvyklá rčení 
, anglické je v nadpisu (Game Over) a druhé je polské: dwie dziurki w nosie i skończyło się. Prostě skončil letošní festival ve Wijk aan Zee, známe vítěze obou turnajů.
Pro většinu šachistů má zřejmě větší význam turnaj Masters, ale pro české šachisty byl „jedničkou“ turnaj Challengers, protože v něm startoval český velmistr Thai Dai Van Nguyen. Nejen startoval, Van letošní ročník (konečně!) vyhrál a příští rok bychom jej měli vidět v turnaji Masters!
Včera jsem mylně uvedl, že v případě rovnosti bodů se v obou turnajích hrají tiebreaky. Nikoli, bylo to mylné tvrzení, protože v turnaji Challengers se tiebreak nehraje, rozhodovalo vedlejší hodnocení. Na prvním místě bylo vzájemné utkání, pak Sonneborn-Berger (SB). V konečném pořadí dosáhli dva hráči stejného počtu bodů, jejich vzájemné utkání skončilo remízou, o konečném pořadí tak rozhodl SB.
V posledním kole turnaje Challengers skončila spravedlivou remízou jen partie Gurel – Svane, druhá remíza v partii Pijpers – Deshmukh remízou být nemusela. Deshmukh rozehrála špatně zahájení, ale Pijpers zřejmě nebyl bojovně naladěn a spokojil se s remízou.
Erwin L’Ami se skoro celý turnaj pohyboval na špici turnaje. Poslední kola mu však nevyšla. Problémy měl už v předposledním kole, v kole posledním rozehrál černými špatně „Sicilku“ proti Vaishali Rameshbabu. Vaishali měla po celou partii převahu, ale těsně po časové kontrole pochybila a černý měl vyrovnání na dosah ruky, ale nedosáhl na něj 
. To jistě potěšilo jeho konkurenty v boji o první místo…
Lu Miaoyi si asi velmi dobře pamatuje různé motivy v zahájení. Bohužel, ne vždy si pamatuje situace, ve kterých se mají použít . Oběť jezdce na ba, d5 nebo f5 se objevuje v několika variantách Sicilské obrany, ale v podání Lu proti Yakubboevovi to bylo špatné. Nejen špatné, prohrávající .
Irina Bulmaga podala v turnaji hodně špatný výkon. Nejde ani tak o uhrané body, ale spíše o předvedenou hru 
. Ve třináctém kole se proti Suleymanlimu držela pár tahů po zahájení, pak už to „klasicky“ projela . Kazybek Nogerbek dohrával s Faustinem Orem jako poslední (?). Dlouhá partie, ale o jejím výsledku nebylo pochyb, vyhrál Nogerbek.
Fantastický turnaj odehrál Thai Dai Van Nguyen. Po celou dobu se držel na špici, jednu partii prohrál a v tabulce mírně klesl, ale v posledním kole ukázal, že šachy umí a k tomu má ještě výborné nervy. Van potřeboval s Benjaminem Bokem vyhrát, hrál však černými. Vyhýbal se zjednodušením i za cenu mírně horší pozice. Nakonec se mu to vyplatilo. Tah po časové kontrole jeho soupeř chyboval (41. Sc5) a Van si nenechal šanci ujít.
Díky lepšímu Sonneborn-Bergerovu hodnocení Van vyhrál turnaj Challengers a příští rok bychom jej měli vidět v turnaji Masters!
Gratulujeme!
Challengers, výsledky posledního kola:
Tabulka Challengers po 13. kole:
V turnaji Masters někteří dohrávali už jen z povinnosti . Nebo možná ne, protože se tvrdě bojovalo až do konce.
Fedosejev se snažil „umučánkovat“ Weie v koncovce, kterou Stockfish považuje za rovnou. Ona možná rovná je, ale kdybych si měl vybrat, bral bych bílé figury. Wei je „držák“ a remizoval věčným šachem. Remizovali i Abdusattorov s Harikrishnou. Dámskou koncovku mohli dát za remis už dříve než v padesátém tahu, ale to, že to zkoušeli (kdo?), je mi sympatické. Giri stál v jedné chvíli s Van Foreestem o něco hůře. Nebylo to však nic, co by „Remish“ nezvládl , obětoval kvalitu a remíza.
Poměrně významnou výhodu získal Sarana s Mendoncou. Pak ale stačil jeden neopatrný skok jezdcem a výhoda se rozplynula, i tato partie skončila smírem.
Caruana si na turnaj nepřivezl dobrou formu. V závěru úplně „vyhořel“, když uhrál jen jednu remízu ze tří partií. V posledním kole podlehl Warmerdamovi bez známky většího odporu.
Zajímavostí posledního kola bylo, že oba vedoucí hráči prohráli 
. Jako by nechtěl nikdo z nich vyhrát turnaj. Gukesh měl bílé s Erigaisim, který se v posledních kolech začal škrábat tabulkou směrem vzhůru. Erigaisi by možná bral remízu, ale Gukesh asi cítil povinnost vyhrát. Brzy po zahájení (Ruská hra) se dostal do problémů. Dovolil soupeři rozvinout útok proti bílému králi a Erigaisi, který se v poslední fázi turnaje vzpamatoval, se chopil příležitosti a vyhrál.
Gukesh sice prohrál, ale mrzet ho to moc nemuselo, protože v té době už stál na pováženou i Praggnanandhaa, kterému se nepovedla partie s Keymerem. Je trochu paradoxní, že v posledních kolech dva vedoucí hráči „vyfasovali“ hráče, kterým se v turnaji moc nedařilo, ale v posledním kole dokázali oba zvítězit .
Závěr partie Keymer nesehrál nejlépe, ale jeho pozice byla tak dobrá, že unesla i drobné Keymerovy chybičky .
V konečném součtu tak měli Gukesh i Praggnanandhaa stejný počet bodů, o vítězi turnaje měl rozhodnout tiebreak.
V první bleskové partii měl bílé figury Gukesh a poté, co mu Praggnanandhaa odevzdal věž, ujal se vedení 1-0. Ve druhé blicce měl bílé Praggnanandhaa a srovnal skóre na 1-1. Nerozhodně, takže přišel na řadu armageddon. Bílé figury měl tentokrát Praggnanandhaa, ale na hodinách měl o půl minuty méně než Gukesh a k tomu povinnost vyhrát. Nebyla to nejčistší partie, oba hráči chybovali, ale to je pochopitelné, protože se blicalo. Nakonec se podařilo Praggnanandhovi partii vyhrát, čímž se stal vítězem turnaje Masters.
Masters, výsledky posledního kola:
Tabulka Masters po 13. kole:
Odkazy:
Web TATA Steel Chess Tournament
Výsledky na chess-results
Online na lichess.org
Interview s vítězem Challengers Vanem
733 přístupů celkem , 1 přístupů dnes
Skvělý sportovní i tvůrčí úspěch GM Nguyen Thai Dan Vana, obrovské drama v posledních třech kolech.
Respektuji právo na soukromí hráčů, ale nezveřejnění finančních odměn (na internetu jsem nenašel sebemenší „stopu“) mi připadá přehnané.
Poslední kola jsou specifická, o tom bylo už napsáno mnohé. Vzpomínám na Černobílé otazníky Jiřího Veselého (o turnaji Groningen 1946): „Botvinnik prohrává s Najdorfem, Euwe z toho však velké potěšení nemá, protože i on prohrává s Kotovem.“ Veselý tam dál připomíná turnaj Kemeri 1937, kde z prvních pěti hráčů v posledním kole nevyhrál žádný, přestože většina z nich hrála s outsidery. Pachman věnoval posledním kolům celou dvoudílnou knihu (Rozhodující partie). A možná pamatujete na závěr turnaje kandidátů 2013, kde Carlsen prohrál se Svidlerem, ale Kramnik rovněž prohrál s Ivančukem, takže postoupil Carlsen; Ivančuk tehdy jako téměř poslední v tabulce porazil v posledních kolech Carlsena i Kramnika, sehrál vlastně podobnou roli, jako teď Erigaisi.
Jak by to bylo dál, jsem při sledování nevěděl. Ale bylo mi jasné, že remízou to nekončí. Neb měl bonus černý. A aby neměl někdo stále výhodu v lichých partiích času nebo výhodu bílých, je střídání jak v tenise, jak jste dohledali. To je také ok.
Také se nechce, aby se stal někdo vítězem, že ubrání remis.
To už jsem dělal v play-off v blickách na festivalu v Ústí na přelomu století, tak opsali
Na MS měl jeden hráč v lichých bílé a bez bonusu černého. A přitom po liché partii by výhrou zápas končil. To není až tak fér.
Mě to vše dává ve Wijku smysl a beru to jako nejspravedlivější, kdyžuž je rozstřel v blickách.
Mě by zajímalo,kde rozehrála Deshmuk špatně zahájení?
Myslím, že v té poslední blicce neměl Pragg povinnost vyhrát, v případě remízy by se hrálo dál. Měl sice na začátku partie o půl minuty horší čas (2 a 1/2 vs 3 min), ale v případě výhry jednoho nebo druhýho by už nebyla odveta, ale konec. Remíza znamenala jen výměnu figur a tak dále až do rozhodnutí.
Myslím, že ne, ale možná se pletu
.
Two 3+2 Blitz games are played. Drawing of lots decides who starts with white.
If the score is tied after the two games, a sudden death will be played. The first player to win a game in sudden death wins the match. White has only 2.5 minutes for sudden death games, Black has 3 minutes, and both players get a 2-second increment. Drawing of lots decides who starts with white. After the first game, the colors alternate every two games.
Neboli kdyby třetí partie skončila remízou, tak pak by měl dvakrát bílý figury Gukesh, pak zase dvakrát Pragg, atd., až do té doby, než by někdo vyhrál partii, pak by byl okamžitě konec. Tzn. hrálo se na „náhlou smrt“ jakoby, tak bych to nazval já. Armagedon to každopádně nebyl. Mně dává smysl i to podivný střídání barev, protože tím chtěl pravděpodobně pořadatel bílýho donutit k trochu větší hře na riziko.
Pane Zimnioku, nic ve zlým, ale podívejte se na tu třetí blicku ještě jednou. Fakt si myslíte, že v ní musel Pragg vyhrát?
Nepřu se