Online nuda, rušno v reálu
Už v sobotu, 26.12.2020, začal další ze série online turnajů CCT (Champions Chess Tour). V pořadí druhý turnaj z deseti plánovaných. Dvanáct účastníků, z nichž osm postoupí do vyřazovacích bojů. Kromě toho se hraje i v reálu.
V polském Krakowě začal tradiční (XXXI.ročník) šachový festival Cracovia 2020.
Kdybych měl označit nejnudnější akci roku 2020, byl by horkým kandidátem na toto ocenění online turnaj Airthings Masters 2020 (Airthings=Vzdušné věci? 
), který je součástí série turnajů CCT. Hraje dvanáct účastníků: Dubov, Nakamura, Aronjan, Carlsen, Radžabov, So, Griščuk, Nepomňašči, Vachier-Lagrave, Harikrishna, Giri, Anton Guijarro .
Hraje se tempem 15+10 (snad nemusím vysvětlovat, ale pro jistotu 15min na celou partii + 10 sekund za každý provedený tah). V sobotu se hrála čtyři kola, v neděli další čtyři. Po dvou hracích dnech je v čele šestice hráčů se ziskem 4,5 bodů: Nakamura, Aronjan, Carlsen, Radžabov, So a Dubov. Do postupující osmičky by se vlezli ještě čtyřbodoví Griščuk a Nepomňašči. Naopak, ve zbývajících třech kolech se budou muset hodně snažit Vachier-Lagrave, Harikrishna, Giri a Anton Guijarro. Poslední dva jmenovaní mají tři body a na osmé postupové místo mají bodovou ztrátu. Teoreticky tak ještě mají šanci bojovat o postup. Jenže to by se muselo hrát trochu jinak.
Z dosavadních 48 partií skončilo výsledkem 1-0 nebo 0-1 pouhých deset partií. To znamená, že téměř 80% partií skončilo smírně. Nepamatuji se, že bych někdy viděl takový výsledek v turnaji hraném zkráceným tempem. Dokonce i ty rezultativní partie jsou spíš dílem nedostatku času (a utaháním soupeře) než důsledkem nějaké super hry.
Snad jen Giri prohrává celkem „zaslouženě“ a poměrně rychle. Sice jsem ještě neprošel všechny partie, ale jedna mě „uhodila“ přímo mezi oči.
Nezdá se vám ta partie povědomá?
Pardon, hloupá otázka. Neuvědomil jsem si, že jsem zde neuvedl partii z předposledního kola superfinále Ruska žen. Napravuji svou chybu.
Kladete-li si otázku, zda v turnaji platí „sofijské pravidlo“, pak ANO, platí. Toto pravidlo má logicky výjimku-neplatí v případě opakování pozice.
Vypadá to, že podobné partie nevidíme v turnajích naposledy .
Každý, kdo si pamatuje, jak Magnus Carlsen na jaře 2020 s online turnaji začínal, asi postřehne rozdíly ve hře účastníků. Možná i kvalitativní. Zásadní rozdíl však vidím v jejich přístupu. Na začátku, kdy to vypadalo, že je to jen krátkodobá a dobře financovaná zábava na překlenutí krize, hráli hráči uvolněně. Zkoušeli různé „opičky“, bavili se. Teď se dá z množství nerozhodných výsledků usuzovat spíše na to, že hráčům jde v prvé řadě o peníze. To je v pořádku, jsou to profesionálové a nijak jim to nezazlívám. Jen zde upozorňuji na ten „posun“ v chápání takových turnajů.
Uvidíme, zda se v posledních třech kolech bude hrát „na krev“.
V Krakowě začal 31.ročník šachového festivalu (viz propozice v několika jazycích). Hraje se v pěti skupinách (A- ELO FIDE ≥ 2100; B- od 1700 do 2100; C- ELO pod 1800, F- ELO pod 1600, D- děti U-12, E- děti U-8 a pokud vás zarazilo označení skupin, tak skupina pod 1600 byla přidána ža jako poslední a „bonusová“).
Mohla by to být docela normální zpráva, ale vzhledem k tomu, že v Polsku začínají od 28.12.2020 platit poměrně přísná pravidla v souvislosti s koronavirem, může to být docela legrace . Pořadatelé sice na svém FB profilu prohlašují, že vše konzultovali s příslušnými úřady, dále chtějí po každém účastníkovi čestné prohlášení, že je zdráv a že není v karanténě, ale přece jen bude zajímavé sledovat, jak se vypořádali se zákazem vycházení po 19 hodině, popř. se zákazem poskytování ubytovacích služeb.
V A turnaji se sešlo na startu 66 hráčů, z nichž má 40 hráčů „nějaký“ ten mezinárodní titul. Dá se čekat vyrovnaný boj, o čemž svědčí už pořádná dávka remíz silnějších hráčů s hráči z druhé poloviny. Například Anna Kubicka (samozřejmě jsem se podíval na její partii hned jako na první, protože do loňska byla i naší hráčkou) odremízovala GM Nasutu.
Pokud se turnaj dohraje, může to být dost zajímavé klání.
Rušno však není jen za šachovnicí. Na nejmenovaném ne-šachovém serveru se pod rouškou (jak jinak, roušky musí být 
) konání dobra na „přání čtenářů“ opět řeší osobní spory (opravdu osobní, i když je to schováno za politiku).
Nehodlám tady rozebírat tyto (pro mne nechutné) záležitosti a ani bych se o tom nezmiňoval. Jen jsem si povšiml, že by snad ve hře mohl být i případný soudní spor.
Vzhledem k tomu, že podle „šuškandy“ by to nemusel být jediný soudní spor, který by se mohl týkat statutárních orgánů jednoho spolku, dá se očekávat poměrně horký začátek roku (a možná i zbytek).
Advokátní kanceláře si už nyní mohou mnout ruce , ať vyhraje kdokoli, obvykle to zaplatí obě strany.
Snad se lidé umoudří (ne, že bych nepřál výdělek právníkům) 
.
Necháme se překvapit.
Pokud jde o tuto zmíněnou remízu v berlínské obraně, dne 15. 8. se vyskytla hned ve dvou partiích Nakamura – Carlsen a v rámci kvalifikační části „carlsenovského“ turnaje Skilling Open tak Jan Něpomňaščij ve dnech 22.-23. 11. hrál dokonce třikrát. Předpokládám, že Hikaru chtěl hru převést do rychlejších temp a Jan si při dobrém bodovém stavu chtěl zajistit postup do vyřazovací části, ale mám z toho trochu smíšené pocity, jelikož v současnosti hraje online za velké peníze takových dvacet nebo třicet lidí na světě, zatímco v některých jiných turnajích bojují stovky velmistrů a mezinárodních mistrů o pět cen. Nechci kritizovat ojedinělé rychlé remízy a chápu, že když někomu unikne postup, už pak divákům nic neukáže, ale i tak bych bílými takovýhle postup v podobné soutěži nevolil.
U Poliny Šuvalové to vidím úplně jinak, ta bojovala v celém turnaji a remíza v předposledním kole v době, kdy měla půlbodový náskok, byla taktickým krokem. Ten nakonec nevyšel, ale je těžké odhadnout, zda její šance na celkové vítězství zvýšil, nebo snížil.