Vanish
První partie semifinále FIDE Grand Prix 2022 v Berlíně máme za sebou; na ME v Čateži se hrálo čtvrté kolo.
Poměrně rychle skončila remízou první partie semifinálového utkání mezi Hikaru Nakamurou a Šakrijarem Mameďarovem.
Na Nakamurovo 1.e4 si zvolil Mameďarov ruskou hru a po klidném průběhu skončila partie remízou už ve třicátém tahu.
Druhou semifinálovou dvojici tvoří Wesley So a Amin Tabatabaei.
Ačkoli je Tabatabaei hráčem širší světové špičky, troufám si tvrdit, že So mu dnes ukázal, jak hraje užší světová špička.
V podstatě od samého začátku se hrálo jen na jednu branku. So získal v zahájení mírnou převahu, kterou postupně navyšoval. O výsledku partie se rozhodovalo v rozmezí několika málo tahů. Mezi dvacátým prvním a dvacátým čtvrtým pokazil Tabatabaei vše.
Tipnu si, že souboj Mameďarova s Nakamurou se rozhodne až v tiebreaku. Po včerejší výhře je u mě jasným favoritem druhého duelu Wesley So.
Odkazy:
Web turnaje
Online na chess24.com
Na ME v Čateži se hrálo čtvrté kolo.
David Navara by zřejmě mohl vyprávět, jak je těžké v dnešní „počítačové“ době překvapit svého soupeře. David se nejdříve fikaně tvářil, že by chtěl hrát zavřenou variantu sicilské, ale pak hra přešla do „draka“.
Byť David ve 26.tahu odbočil z vyšlapaných cestiček (26.Se3 N), pozice byla tak „zašpuntovaná“, že bych ji (možná ) udržel za kteroukoli stranu i já (kecám, neudržel, protože bych se to snažil hrát „na výhru“ ).
Udržel ji i Emre Can a partie skončila remízou.
Velmi brzy skončila partie Štoček – Ponomarjov. Soupeři se dohodli na remíze už ve dvacátém tahu.
Peter Michalík měl černé figury se Slovákem Filipem Haringem. Peter sehrál celkem zajímavě sicilku a po zahájení mohl trpět, kdyby se bílý neuchrtil na kvalitu.
Černý za ni měl dva pěšce a pokud to někdo mohl hrát na výhru, tak asi jen černý. Podle šachových programů prý byla koncovka rovná, ale bílému se s ohledem na postupující černé pěšce určitě nehrála dobře. Nepřekvapuje, že se bílý dopustil chyby a partii prohrál.
Černými figurami hrál i Thai Dai Van Nguyen proti Pierru Barbotovi.
Po zahájení bylo vidět, že Van pozici rozumí znatelně lépe. Když soupeř přišel o kvalitu a ještě k tomu ve špatné pozici, zdálo se, že černý svou velkou výhodu uplatní.
Jenže když hraje takovou pozici Van, vždycky to „smrdí“ remízou . Několik nevýrazných tahů černého a najednou byla na šachovnici koncovka, kde sice šachové programy stále vidí nějakou výhodu černého, ale vyhrávat takové koncovky v praxi není vůbec nic jednoduchého.
Anishi Girimu se přezdívalo (přezdívá) Remish, kvůli jeho „schopnosti“ remizovat kdeco.
Vanovi by seděla přezdívka „Vanish“ (vanish = zmizet), protože v mnoha partiích mizí jeho výhody stejně jako skvrny na oblečení při praní prádla.
Prostě Van-ish .
Divočina byla k vidění v partii Hulka-Šorm.
Ukrajinský hráč se toho nebál a obětoval figuru za útok proti černému králi. Nebyla to asi korektní oběť, ale takové pozice se nebrání zrovna „lehkou rukou“, zvlášť když vám na hodinách stále rychleji a rychleji ubíhá čas .
Černému se podařilo udržet materiální výhodu a k tomu měl ještě dobře postavené figury. To však nebylo zadarmo, černého to stálo drahocenný čas.
Netroufám si tvrdit, že byl bílý v posledních deseti tazích partie prohraný, ač mi takovou myšlenku Stockfish v bleskové analýze vnucuje, ale s klidným svědomím mohu prohlásit, že v divoké pozici nehrál černý nejpřesněji .
Nakonec remíza…
Odkazy:
Online na chess24.com
Výsledkový servis na chess-results.
Každý šachista, který se někdy dostal do časové tísně, dobře ví, že při blicání je nejdůležitější pořádně mlátit do hodin .
Nebo ne?