Odpustky
Dvacátý červen je ve většině soutěží družstev posledním dnem pro podání přihlášky do soutěží družstev. Za pozdě podanou přihlášku se platí pokuta. Pokuta se platí i za neúplnou nebo špatně vypsanou přihlášku.
Pokuty se platí za kdeco i v běžném životě a můžeme polemizovat, která pokuta je oprávněná a která ne.
Je správně, že přestupky jsou trestány, ale trest by měl mít smysl.
Sednete-li za volant pod vlivem alkoholu, ohrožujete své okolí, ale pochybuji, že takového hříšníka napraví nějaká „drobná“ pokuta v řádech deseti tisíců. Nechci tu spekulovat o tom, jaké tresty jsou, či nejsou přiměřené, to nechme zákonodárcům .
Pokuty máme i v šachu. Je dobře, že je máme, ale i tady by měly pokuty hlavně vychovávat a měly by mít smysl.
Už delší dobu kritizuji pravidlo, že hráč označený na soupisce písmenem „Z“ je povinen v dané sezóně nastoupit alespoň ke dvěma utkáním.
(Mimochodem, to písmeno „Z“ je v dnešní době dost „provokativní“ , chtělo by to nějaký jiný znak.)
Skoro každý rok mi někdo vysvětluje, že to pravidlo je v pořádku, protože se vlastně jedná o manipulaci se soupiskou. Ostatně v jednom komentáři se i David Navara vyslovil v tom smyslu, že tohle pravidlo je dobré, protože bez něj by bylo těžší se připravit na soupeře.
Takový argument chápu, ale v praxi neobstojí.
Pokuta neplní svůj účel. Podobně jako v životě, „bohatí“ si klidně pokutu za hráče, který neodehraje předepsaný počet utkání, zaplatí. Ti, kteří na to mají, mohou hřešit a své hříchy vykoupí, chudí budou zatraceni.
Jde o odpustek a už Mistr Jan Hus takové odpustky kritizoval.
Stačí se podívat na naše soutěže. Čím vyšší soutěž, tím více týmů, které platí pokuty za „černé duše“. V nižších soutěžích se tento prohřešek vyskytuje mnohem méně a většinou jde o opomenutí nějakého funkcionáře nebo špatnou domluvu s hráčem, nikoli o snahu ztížit soupeřům „přípravu“ .
Ale budiž, připusťme, že některé týmy se takovým způsobem opravdu snaží „mlžit“ a znesnadnit ostatním týmům přípravu.
Pokuta však nic neřeší, nebylo by výchovnější odebírat za takový prohřešek na konci soutěže body?
Vždyť přistoupím-li na argumenty těch, kteří toto pravidlo obhajují, tedy že jde svým způsobem o manipulaci se soupiskou, tak jde o docela závažný prohřešek, který by mohl ovlivnit i některé zápasy, takže odebírání bodů by bylo namístě.
Stejně tak stále nejsem schopen pochopit pokutu za neobsazení šachovnice.
Jistě, když postavím do zápasu na první desku hráče, který nepřijde, určitě jde o manipulaci se soupiskou, i když někdy nechtěnou, protože hráč mohl mít problém s dojezdem, úraz, choleru, tyfus nebo jiné vážné důvody, proč se nedostavil.
Ale když „poslušně“ tým posune soupisku o chybějící hráče a prohrává na posledních deskách třeba 2-0, dalo by se už to samotné brát jako trest, tak proč má být tým potrestán ještě finanční pokutou?
Co tím viník ovlivnil?
Způsobil nějakou škodu soupeři?
Leda tak „psychickou újmu“ nějakému bojechtivému hráči, který se poctivě připravoval na partii a nakonec vyhrál kontumačně . Takových „fanatiků“ bývá na zadních deskách pramálo a v nižších soutěžích ještě méně než málo .
Úplně nesmyslná pokuta. Pokuta pro pokutu, protože kromě řídícího orgánu z ní nikdo nic nemá.
Nebo snad někdy dostal nějaký tým odškodnění, kromě bodového zvýhodnění , za to, že jeho soupeři nenastoupili v kompletu?
V tom případě pokutujme i hráče, který ztratí figuru . Neměli bychom mu tolerovat „nekompletní mančaft“ na šachovnici.
V Moravskoslezském kraji vymyslely chytré hlavy pokutu 20 000,-Kč za odstoupení družstva v průběhu soutěže (Krajský přebor a Krajská soutěž).
Absolutní a zbytečná blbost, která nemá jiný smysl, než odradit od hlášení se do soutěží týmy, které předem vědí, že by v sezóně mohly mít problémy, a dalším smyslem je ukázat, jak jsme u nás „tvrdí“ .
Klub, který nedohraje nějakou soutěž, tak činí buď proto, že mu došly finanční prostředky, nebo mu „došli“ hráči.
V obou případech je velmi nepravděpodobné, že by pak někdo nějakou pokutu zaplatil .
Další věcí je formulace „v průběhu soutěže“ .
Co se tím rozumí?
Začíná soutěž přihlášením, losováním, odevzdáním soupisky nebo až prvním kolem?
Ale hlavní důvod, proč píši, že je to zbytečná blbost, je ten, že je pokutováno už nenastoupení družstva k zápasu. U nás v KP 6000,- Kč, v KS 4000,- Kč.
Nestačilo by vynásobit počet neodehraných zápasů onou částkou?
Jistě, bylo by to ještě více než zmiňovaných 20 000, ale jak říkám, tuhle pokutu stejně nikdo nezaplatí, o to se klidně vsadím .
Zkusme se zamyslet, k čemu nám ty pokuty vlastně jsou.
Mě napadla ještě jiná věc. Dám příklad…V Olomouci je šachový klub Sigmia, kde hrají převážně senioři. Do Vánoc dva dědoušky ze základní sestavy postihne u partie infarkt(případně večer po partii v domově důchodců) a ten zbytek dědulů se bude bát potom hrát, aby je náhodou nekleplo taky. A co kdyby do Vánoc umřelo třeba 4-5 hráčů základní sestavy? To už by ani nebyli schopní nastoupit komplet. Takže co? Mám je kontumovat a nechat platit pokuty podle řádu?
První problém je už v tom, že se chtějí aplikovat stejná pravidla na vrcholový profesionální šach a amatérský. Profesionální šachisti jako Navara a Plát, kteří se šachem živí a hrají o peníze, mají pochopitelně větší potřebu řešit hýbání se soupiskami kvůli přípravě, než amatéři z pralesních soutěží krajské a nižší úrovně, jejichž hlavní starostí namísto přípravy je vůbec postavit družstvo, aby si měli kde zahrát, a mít na hraní při práci a rodinných povinnostech čas. Na amatérské úrovni pokuty samozřejmě mají smysl, aby donutily oddíly udělat maximum pro zajištění dostatku hráčů. Není nic horšího, než když člověk zbytečně ztratí čas cestováním na zápas, navíc na vlastní náklady, a soupeř mu nedorazí. Komu konkrétně ty pokuty skončí v kapse je na tomto nepodstatné. Je ale kontraproduktivní, když se amatérům hází do cesty omezení na nejrůznější písmenkové hráče, právě tohle totiž způsobuje, že se soupisky lepí natěsno s nedostatkem spolehlivých hráčů (omlouváme se, že nás šachy baví a chceme hrát), či se potom neobsazené desky doplňují hráči nedostatečné úrovně, s kterými partie postrádají smysl a člověk z nich taky nic nemá.
Ale jo, souhlasím. Ani pokuty, ani nic jiného nezabrání nedostatku hráčů a je nepříjemné někam vyrazit a vyhrát kontumačně, nebo vyhrát za pět minut s někým, kdo je rád, že bez chyby odtahá deset tahů nebo usíná u partie po noční směně .
Řešením, do kterého se nikomu nechce a ještě chvíli ani nebude chtít , je snížit počet hráčů.
Jasně, už slyším ty argumenty, že všichni si chtějí zahrát, že je to omezení, máme tady dlouholetou tradici atd., atp. …
Všichni by si zahráli i tak a možná by byl i dostatek družstev v soutěžích, ušetřilo by se na jízdném (např. při pětičlenném družstvu), odpadly by časté kontumace nebo nesmyslné partie na zadních deskách a možná by se našly i další „plusy“.
A mínusy?
Ve vyšších soutěžích se hraje na osmi deskách, nemůžeme měnit zažité zvyklosti atd.
Myslím, že můžeme měnit všechno , jen to chce dopředu pořádně promyslet a odbourat ty „zdi tradic a zvyků“ , které máme v hlavách .
Argument tradice je mi dost ukradený, držet slepě něco, co dneska nefunguje, jenom proto, že to fungovalo v minulosti, je nesmysl. Snížení počtu hráčů v družstvech se mi nelíbí z lidských důvodů, protože soutěže beru i jako společenská setkání, kde mám možnost vidět se s kamarády. Méně desek by znamenalo, že se nás tam i méně potká, a nějak by se celkově vytrácela ta atmosféra, že hrajeme za družstvo, a ne každý sám za sebe. Navíc snížení počtu desek úplně nevyřeší problém, že pořád budeš mít omezení na nejrůznější písmenkové hráče plus požadavek na rozhodčího FIDE, které ti budou znemožňovat postavit některé hráče či vůbec postavit družstvo navíc pro ty, kteří se ti do zmenšené sestavy nevejdou. Opravdu mi přijde jako hlavní problém spíš tahle mentalita, kdy si chceme přísnými regulemi hrát na nevím co na úrovni, kde většina lidí hraje šachy čistě pro zábavu a je ráda, že vůbec může.
Pane Zimnioku, základním požadavkem týmových soutěží by mělo být, aby všechny týmy měly stejné šance, tudíž lichý počet hráčů považuju za narušení regulérnosti soutěží, protože zde oba týmy stejné šance nemají. Nepochybně budete argumentovat tím, že u slabších nebo slabých hráčů je celkem jedno, jaké mají figury, že stejně se to u partie mnohokrát zvrtne, že hráč hned je prohraný, pak zas vyhraný, atd. To je jistě pravda, ale nicméně je celá řada hráčů, kterým to jedno není, jakou barvu figur mají. Podle mého názoru by počet hráčů měl být VŽDYCKY sudý, aby stejný počet hráčů obou týmů měl bílé a černé. Tudíž by se mělo hrát ve čtyřech, šesti nebo v osmi podle druhu soutěže a možností týmů, které v ní hrají. Existuje nějaká významná soutěž v šachu družstev, která se hraje v lichém počtu hráčů? Já o tom nevím. Olympiáda, ME družstev, Mitropa – hrají se na čtyřech šachovnicích….
Existuje .
Právě teď se hraje čínská liga na pěti šachovnicích (tři muži + dvě ženy) .
Ale budiž, netrvám na lichém počtu šachovnic, jen prostě tvrdím, že časem k nějaké redukci stejně dojde .
Pamatuji, co bylo, když jsem jednou navrhl změnit začátky utkání v nižších soutěžích na 10:00 nebo klidně i na pozdější dobu, s tím, že se hráči vyspí a mají víc času na dojezd k utkání .
Argumenty proti:
1/ VŠICHNI jsou zvyklí hrát od 9:00
2/ VŠICHNI jezdí na zápasy autama, takže nikoho nezajímají zrušené spoje
3/ NIKDO nechce „zabít“ neděli šachama, každý chce dopoledne odehrát „partii“ a být na oběd doma
Hlavně bod tři mě tehdy dostal, protože je úplně jedno, v kolik hodin vyrazím v neděli na šachy, vracím se stejně až večer . A naopak mi vadí ti „spěchači“, co udělají z povinnosti dvanáct tahů a s nabídkou remízy hledají, kde nechal tesař díru, aby stihli nedělní oběd v rodinném kruhu.
Ale takhle to chtějí VŠICHNI a NIKDO nechce zabít celou neděli .
Ano, to je velmi rozumný příspěvek. Na druhou stranu, je rozumné, aby hráč v jedné sezóně hrál za tři mužstva? Proč nehrát mistrovská utkání v sobotu odpoledne, řekněme se začátkem ve 14 hodin, aby hráči mohli neděli strávit se svými rodinami? Nepřispělo by to ke zvýšení počtu hráčů? Zmizelo by hraní po noční, omezilo by se brzké ranní vstávání a nebylo by nutné zkracovat tempo hry, protože v současném tempu hry by byl konec nejpozději v 19 hodin. Starosti se soupiskami přenechme těm oddílům, které hrají vyšší soutěže a ne prales do KP. Zdá se vám normální, aby GM hrál krajskou soutěž? Nebo hráč s elem 2300 dokonce OP? Jak ho to může bavit, když po deseti či dvaceti tazích je jasně vyhraný? A jeho soupeře bude bavit vzdávat partii za hodinu a pak někde čtyři hodiny sedět a čekat, až ostatní dohrají?
Nechápu, proč by měl být problém, že někdo hraje za tři družstva. Pokud někdo má čas a zájem hrát co nejvíc, proč by se mu v tom mělo bránit? Nehledě na to, že možnost hrát tři soutěže je dobrá už kvůli mladým začínajícím šachistům, kteří potřebují hrát co nejvíc. Já čas i zájem mám a vážím si toho, že tři soutěže hrát můžu, stejně tak hrát po nočních mě nikdo nenutí, to dělám z vlastního rozhodnutí. A do kolika soutěží, za jakých podmínek a na které desky oddíl nějakého hráče napíše, to je snad věc domluvy mezi členy daného oddílu, jak jim to vyhovuje, proč by se jim do toho měl nějakými limity a regulemi na písmenkové hráče plést svaz?
Souhlasím, že je mnohdy směšné, jak propastně silnější hráči hrají nižší soutěže i nižší desky, že pak partie s nimi postrádají smysl. Ještě to pochopím, když jde družstvu o postup, ovšem zažil jsem i takové, kteří postup odmítli a asi prostě jen měli nějaký důležitý požitek z toho, že měli skoro na každé desce o 400-500 vyšší elo. Je to trapné a nesmyslné, ale co s tím chcete dělat? Jediný způsob, jak tomuto zabránit, je stanovit maximální elo na jednotlivé desky, tak to můžete zkusit svazu navrhnout. Už ale vidím, jak tohle bude někdo řešit a rozsuzovat.
Omlouvám se, posuzuji to z pohledu ryzího amatéra, ale nemůžu se ubránit pobavení z toho, jaké hysterii někteří šachisti propadají z nemožnosti připravit se na soupeře. Zejména pokud jde o šachisty výrazně lepší a zkušenější, to jako bez přípravy tolik z nich najednou vůbec neumí šachy hrát a všechno hned úplně zapomene? Možná ale spíše jen jejich ega nesnesou pomyšlení na to, že kvůli více chybám můžou mít o pár procent horší výsledky…
Žádnou hysterii nevidím , ale osobně se raději taky aspoň podívám, s kým budu hrát a co soupeř obvykle hraje, i kdyby to byl „salát“.
Je lepší být připraven a dostat pozici, kterou znám, než hrát něco, v čem mohu „zakopnout“ .
Na druhou stranu, dostanu-li nějakého nečekaného soupeře, nijak mi to nevadí .
Tohle vidím jinak. Zahájení obvykle volím podle soupeřova repertoáru. Snažím se tam najít slabinu a zaměřit se na ni, případně alespoň hrát něco, co znám lépe než soupeř. Dlouho jsem měl jako významnou součást repertoáru 1.e4 c5 2.Jf3 Jc6 3.d4, přičemž Svěšnikovově sicilské jsem se vyhýbal tahy 1.d4, 1.c4 nebo i 1.Jf3. Během zhruba deseti let jsem se s ní bílými setkal asi jednou nebo dvakrát.
Černými jsem kdysi ve španělské hře po 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 a6 4.Sa4 Jf6 5.0-0 Se7 6.Ve1 b5 7.Sb3 0-0 odehrál asi 23 partií v různých anti-Marshallech, než mi někdo konečně zahrál 8.c3 a zjistil, že na to odpovídám 8…d6, protože 8…d5 jsem tehdy vůbec neznal. A to soupeři byli převážně elitní velmistři.
I dnes existují zahájení či varianty, které hraji nerad.
Neříkám, že příprava musí trvat několik hodin, ale je velmi užitečné alespoň rámcově vědět, co soupeř hraje.
Davide, nechci se vás dotknout, neberte to ve zlém, ale za ty roky, co už hrajete šachy, už přece jste s řadou GM hrál, takže jistě víte co jste hráli a on taky ví, co hrál s vámi. A těch výpadků např. v extralize určitě není tolik jako třeba u KS nebo KP, kde dejme tomu sedmá šachovnice hraje až s dvanáctkou soupeře…
Jen k tomu neobsazení šachovnice v amatérských soutěžích. Když už si vyhradím neděli na šachy, asi nebudu nadšen, když pojedu někam do tramtárie a tam nastoupí domácí v šesti lidech a já jsem bez soupeře. O psychické újmě (a už vůbec ne ze zmařené přípravy) nemůže být řeč, ale dovedl bych si v tom případě představit lepší využití času, např. doma s rodinou, než někde 5 hodin dřepět a jenom koukat na spoluhráče další hodinu jet domů. Právě amatéři spíš z takových „výletů“ tratí než získávají, takže takovou pokutu bych nechal. Už jen proto, že papírově slabší tým v opačném případě hodí do zápasu beztrestně ručník, protože „stejně ten zápas prohrajeme“. Samozřejmě druhá věc je, jestli ta pokuta směřuje na správná místa a o tom mám své pochybnosti.
Díky za reakci, kterou chápu. Na druhé straně, k čemu ta pokuta je? Tým v plné sestavě z ní nemá nic a jediné, co z toho může mít, je pocit, že ti druzí byli finančně poškozeni.
Další věc… Když dopředu oznámím a stvrdim třeba podpisem, že nás bude míň, je to špatně?
Jasně, souhlas, ale to už je zase o tom, kam ta pokuta přijde. K ponechání této pokuty mě vedou obavy, že 0-1 či více z výkopu bez dalšího postihu povede k ještě větší nekompletnosti, když se nad tím mávne rukou a prostě hrajeme v sedmi, osmý by stejně prohrál a stane se z toho kolorit-samozřejmě se týká nižších soutěží. Mnohem větší problém bych měl třeba s pokutou za neodehrané 2 partie hráče ZS, protože tím nikoho neobtěžuju a ten hráč jedině vystřílí naprázdno jednu možnost být na soupisce.
No a nakonec dojdeme k tomu, že chyba se stala už před lety .
Kdysi nebyli hosté, ani cizinci, ale bylo málo lidí. Místo aby se změnily počty lidí v družstvech, zavedlo se hostování a cizinci.
To sice prospělo kvalitě soutěží, ale problém s „vymíráním“ hráčů to jen oddálilo, takže i bez věštecké koule predikuji, že časem se sníží počty hráčů v družstvech a zrychlí se tempo.
Můžeme si za současným stavem dál tvrdohlavě stát, ale stejně nás k tomu vnější okolnosti dotlačí.
Ano, přesně napsáno… bohužel. A já myslím, že to snížení a zrychlení nás bohužel čeká velmi brzo, protože prostě nebude kde brát.
A ještě jedna věc…
Když proti mě soupeř postaví hráče, který sotva zná pravidla a za 5 minut vyhraji, jaký je v tom rozdíl proti kontumaci?
Stejně tam budu sedět x-hodin 🙂
Myslím, že v článku jsou dobré, relevantní připomínky hodné zamyšlení
K čemu ty pokuty jsou? Aby si ti nahoře plnili žaludky měsíc zadarmo v kantýně na Strahově. Ti u vás v kraji nevím, ti to asi mají na jiné účely. Vzhledem k životní situaci a tak okolo tam u vás na severu si dokážu představit, na co bych těch 20K využil
Za ty pokuty by si nikdo moc nedebužíroval 🙂 . Mně spíš vadí, že jsou někdy nesmyslné. Přes 90 procent klubů obchází pokutu za neobsazené šachovnice dohodou se soupeři, kteří rádi vyhoví, protože vědí, že mohou mít stejný problém.
Jo, na tohle jsem upozornil v 1.lize východ kdysi a nejvyšší vedení to zametlo pod koberec. I když mi dotyčný psal, že v zápase vůbec nehrál, protože v tu dobu byl v Petrohradě v Rusku a napsali ho jen proto, že soupeřů bylo pět. Jsem se musel smát, jak si na svazu podávají jen lidi, co se jim nelíbí a které nemají dlouhodobě rádi…Ale kamarády nechávají být…