Hrát, či nehrát?
Tato skoro hamletovská otázka zní v hlavách mnoha šachistů vždy, když se blíží termíny zápasů družstev 🙂 . Samozřejmě každý to máme jinak. Někdo bere nedělní zápasy jako samozřejmost, jiný se do vstávání v neděli ráno musí nutit, ale nakonec přece jen vstane (co mu zbývá 🙂 ) , jiný si hledá výmluvu (rýmička, chorá manželka i děti atp.) a někdo na rovinu řekne, že je zima, tma a nikam nejde (ani nejede).
U profesionálních nebo alespoň poloprofesionálních šachistů otázka „Hrát, či nehrát“ nepřipadá v úvahu. Pokud se člověk šachem živí, nebo se o to alespoň snaží, pak není jiné volby-hrát.
U „amatérských“ šachistů, k nimž řadím i ty, kteří možná za zápas dostanou nějakou finanční odměnu, už to tak jednoduché není.
Sám amatér, donedávna jsem nechápal ty, kterým se v neděli ráno nikam nechce. Tak jako mají mnozí zažitou nedělní bohoslužbu v kostele, mám já zažité nedělní zápasy družstev. Ale v poslední době i mně nějak upadá morálka .
Napadá-li vás, že by to mohlo být věkem, pak musím připustit, že na tom něco bude. Nejde však o fyzický věk, ale o „odsloužená léta“ .
Docela nedávno jsem postřehl, jak stárnou týmy v našich soutěžích. Ne, neseděl jsem nad sestavami družstev a nestudoval data narození, stačilo se podívat a zamyslet nad tím, kolik let už vidím mnohá jména ne soupiskách.
O fyzický věk vůbec nejde.
Můžete mít v týmu sedmdesátiletého důchodce a čtyřicetiletého hráče v produktivním věku a klidně může být onen senior „mladý“ . Píši-li „mladý“ , mám na mysli odehrané zápasy, resp. „zabité neděle“ .
Když někdo začne hrát za družstva, dejme tomu, v deseti letech a hraje pravidelně, tak za rok (=sezónu) má na svém kontě jedenáct zápasových partií (pokud ještě někde i nehostuje), což však také znamená jedenáct nedělí, v nichž mohl dělat něco jiného.
Když se takový desetiletý klučina ve čtyřiceti ohlédne zpět, může to být nepříjemný pohled. Od deseti do čtyřiceti, to je třicet sezón po jedenácti partiích, tedy 330 partií a skoro rok „ztraceného“ života.
Před časem jsem se bavil s jedním fotbalistou. Bude mu padesát a fotbálek hraje už jen rekreačně. Není divu, v padesáti už fyzička není to, co bývala. Jenže on mě překvapil jinou věcí. Skončil někdy po třicítce, kdy měl ještě dostatek sil.
Důvod?
Byl „starý“ , starý ve smyslu psychicky unavený, jak to popsal . Nezapomněl dodat, že hrál fotbal (zhruba na úrovni KP nebo divize, později okres) od svých jedenácti let do čtyřiatřiceti, tedy 23 „sezón“, v nichž odehrál podle jeho odhadu kolem čtyř set zápasů.
Kdybychom to přepočítali na hodiny, tak fyzicky zdatný sportovec se cítil opotřebovaný „už“ po zhruba 600 hodinách hry. Jistěže tu nešlo o fyzické opotřebování. Popisoval, že jej nebavilo neustálé cestování skoro každou neděli v sezóně (občas nehrál-zranění, nevešel se do sestavy atp.).
Když jsem mu říkal, že hraji už 45 sezón, spadla mu brada. Není to člověk, který by o šachu nic nevěděl. Ví o něm celkem dost, ale zarazilo ho, jak může někdo (tím nemyslel jen mě) pravidelně „ztratit“ každý rok nejméně jedenáct (při hostování i dvaadvacet) nedělí za půl roku a dělat to půl století.
V té chvíli mi došlo, že šachy v dnešní podobě pomalu končí. Pokud začínají hrát už malé děti, kolik sezón budou schopny odehrát?
Kdysi nebyly šachy až tak náročné. Hrálo se sice déle, pamatuji sedmihodinové partie, pak ještě dohrávky po přerušení a nejdelší partie, kterou jsem hrál, trvala i s přestávkou a dohrávkou skoro dvanáct hodin, ale nebylo to tak „intenzivní“ , jako je to dnes. Kdysi byly šachy více zábavou, dnes jsou šachy sportem.
Znáte nějakého sportovce, který by pravidelně hrál několik desítek sezón?
Podívejte se na Carlsena, těsně po třicítce je opotřebovaný a s „klasickým“ šachem skončil. Podívejte se na Firúzdžu (Firouzju), v krátké době vyletěl nahoru a najednou hraje hůř než na začátku (obrazně, hraje stále stejně, ale už „nestoupá nahoru“ ).
Začínám chápat o generaci mladší hráče, které musí kapitáni přemlouvat, aby v neděli nastoupili. Jsou opotřebovaní. Se šachem začínali v dětství a ve třiceti mají na krku x-sezón. Do toho přijde rodina, zaměstnání a jiné věci.
Nezmění-li se tempo hry, jak navrhuje Carlsen, budou další (nebo už i dnešní) generace šachistů končit s aktivním šachovým životem už po dvacítce.
Nakonec to bude v šachu jako v gymnastice. Závodí se od dětských let (už teď to tak je), do sportovního „důchodu“ se půjde ve dvaceti.
Tím chci říct jen tolik, že šachisté postupně „vymírají“ (většina nikoli fyzicky ) a dá se čekat, že za pár let bude ve vyšších soutěžích jen minimum „hráčů-důchodců“, tedy nad čtyřicet let.
Těžko říct, zda je to dobře, nebo špatně, ale doba se mění celkem rychle a stejně rychle se budou měnit i šachové „návyky“ .
Včera mě napadla spousta nešachových blbostí, asi nějaký myslitelský den , tak se o jednu podělím…
Článek se mi líbí a jsem velice rád, že to někdo vidí stejně nebo podobně jako já. Problém je v tom, že diskuze se vždy stočí úplně jinam. Někdy mi přijde, že někteří šachisté čtou mimo řádky a píší o věcech, které v tom článku ani nejsou. Zkrácení tempa v budoucnu je nevyhnutelné jinak šachisté začnou vymírat jako myslivci. Dlouhé přejezdy mezi jednotlivými kluby jsou taktéž do budoucna neudržitelné. Opotřebení mladých šachistů v dnešní době je také velice enormní. Občas mi někdo řekne, že mladí šachisté dnes nic nevydrží, ale to by bylo na větší diskuzi 🙂
Kdyz ctu ty dementni komentare, tak ja bych to hral rovnou v pondeli hned z rana, idealne tak od 06:00. Jakoze mne by to nevadilo 🙂
Mně se líbí systém soutěží v Praze. Hraje se v pracovních dnech od 18:00 a zápasy většinou končí mezi 21:00 a 21:30. Hrací tempo je trochu zkrácené a jedná se o příjemně večer. Když jdu hrát v neděli 2. ligu, tak je to zabitý celý den, zvláště když se hraje venku. Je to velký rozdíl. Kdybyste zavedli pracovní dny večery i třeba v MS kraji tak byste nezabili celé dny a chodili byste na zápasy raději. Vím, že je to složitější než v Praze a večer už všude nemusí jet vlak či autobus, ale pomohlo by to.
No, hlavně u nás hodně lidí pracuje na směny . Někteří mají problém hrát kvůli práci i o víkendech (sobotách). Když se k tomu připočtou onemocnění, tak je to už dost velký problém.
Hlavně šachisti nechtějí žádné změny a to je škoda. Směna se dá často vyměnit. Případně je možné odložit celý zápas. Hodně šachistů si stěžuje, že ztratí celé neděle, ale změnu chce málokdo. Když hraješ večer, tak ti to nepřijde jako ztráta času. Místo abys seděl doma u televize můžeš vyrazit na šachy a máš pak volnou celou neděli. Dokud to nezkusíte tak nepoznáte ten rozdíl. Možná bys zase dostal větší chuť hrát. Zkuste si pár zápasů přeložit na pracovní den večerní hodinu a uvidíš, že většině hráčů to bude vyhovovat víc než neděle.
Nevím jako co nebo kde pracujete, ale mít zápas ve všední den večer má spoustu reálných problémů. Když jsme například v Karviné, tak se hraje za hospodou, dovedu si představit, že všední den večer tam dovede být dost rušno. Dovedu si představit takto hrát nějaký městský přebor, ve výjimečném případě okres/kraj. Za sebe mohu říct, že po mentálně/fyzicky vyčerpávající dni by se mi v nějaké soutěži fakt nechtělo bojovat dalších 5 hodin za šachovnicí. Navíc takto zcela zrušíte možnost hrát tyto soutěže mládeži.
No a v poslední řadě hodně štěstí s domluvou se soupeři. Už to vidím, jak se někdo žene někdy po tmě dojíždět. Například můj domácí okres Frýdek-Místek, kdysi jsem jel na jeden místní rapid do Mostů u Jablunkova, vlakem to při zpáteční cestě bylo více než 100km.
Pokud by navíc zápas skončil po 10 (naprosto reálný scénář), tak hodně štěstí se sháněním MHD třeba jen do odlehlejší části města.
Všechno se dá přizpůsobit, když se chce. Najít jinou hrací místnost dál od hospody. Chápu, že je po práci hraní šachů náročnější. Ale spousta lidí takhle hraje. Hrací tempo se dá zkrátit. Třeba v Praze partie může maximálně trvat 4 hodiny a 20 minut. Nevím proč by nemohly hrát děti a mládež z Ostravy, F-M, Karviné, když můžou večer hrát děti a mládež z Prahy. Akorát by vám nehráli studenti VŠ, kteří studují daleko. Problémy s MHD chápu, to by do některých míst bylo nutné auto. Ale 2 lidi s autem snad každé družstvo má. Na Ostravsku se chodí do práce dřív a končí se dřív, asi by místním poměrům víc vyhovoval začátek v 17:00. Večerní hraní je myšleno pro krajské, okresní a městské přebory. Když se jede velká dálka jako např. v 1. lize ze severu Moravy na jih anebo někde do Pardubic tak se takhle večer hrát nedá, to je jasné. Vím, že i hraní po večerech má své nevýhody. Ale narozdíl od třeba fotbalu šachy nepotřebují denní světlo tak neděle není jediné možné řešení. A když lidi nechtějí hrát v neděli, tak je možné zkusit něco jiného. Teď se vám zda hraní po večerech divné a že by to nebylo dobré, ale když by se to zkusilo, tak by nakonec spousta hráčů, po pár zápasech zjistilo, že je to pro ně lepší než neděle. Ale dokud to nezkusí tak to neví.
Najít místnost dál od hospody = není problém. Začít v 17:00 ? To už tedy problém je 🙂 .
I kdyby partie trvala jen 4 hodiny, tak konec je v devět večer. Není problém najít členy s auty, ale je problém sladit vše tak, aby ti členové měli odpoledne čas a nebyli třeba na odpolední směně, stejně tak by nemohli mít ani noční směnu, protože ta začíná ve 22:00 a když zápas skončí ve 21:00, může si řidič vybrat: buď odveze kolegy, nebo pofrčí na směnu 😀 .
Ještě malý detail, která se mě sice netýká, ale jiné by mohl „rozhodit“ 😀 . Já chodím spát mez 00:00 a 1:00 při ranních směnách a vstávám ve 4:00 🙂 Při odpoledních jdu spát mezi 3:00 a 3:30, vstávám v sedm.
Jsou ovšem lidé, kteří, když mají vstát ve čtyři (celkem běžná ranní hodina na cestu do práce), tak chodí spát v osm nebo v devět.
A ještě maličkost: dělám do dvou, ve tři jsem doma, takže bych stihl možná tak akorát vypít kafe a vyrazit na zápas, který začne v 17:00 🙂 .
V Praze je to jednoduché. Člověk sedne na metro, které ve špičce jezdí co tři minuty, a jede klidně přes celou Prahu.
U nás, abych se dostal do centra Ostravy na 17:00 (Karviná – Ostrava cca 30 km), tak vyjdu na autobusovou zastávku čtvrt hodiny před odjezdem autobusu, pak pojedu cca 35 minut na okraj Ostravy (ostravská specialita, aby se snížil provoz v centru města, autobusy konči v p*deli světa, takže všichni raději jezdí auty 🙂 ), tam si samozřejmě nějakou tu minutu (10-20 minut) počkám na tramvaj a za dalších 15 minut jsem v centru města 🙂 .
Čili abych měl jistotu že se do centra Ostravy dostanu na 17:00, musel bych vyrazit z domu zhruba v 15:00 a to obvykle teprve přijíždím z práce 😉 .
To vše za předpokladu, že na sebe budou navazovat spoje. O cestě zpět raději ani nemluvím, protože večer jezdí autobusy i vlaky přibližně co hodinu a nenavazuje na sebe nic, takže kdybych ve 21:00 skončil zápas v Ostravě, tak se štěstím se domů dokodrcám zhruba ve 23:00.
Ve všem vidíš problém. Ale nejsou to nepřekonatelné problémy a dají se vyřešit. V Praze lidi pracují do 17:00 a před zápasem domů vůbec nejdou, protože by to nestihli a i tak když jedou přes celou Prahu tak občas nestíhají a přijdou o pár minut později. Ti, kteří pracují do 16:00 tak doma taky stíhají maximálně rychlou svačinu a musí běžet. Někteří dojíždějí ze středočeského kraje a mají to často daleko. Z Karviné je to do okolních měst blízko. S autem jsi rychle v Havířově, Orlové, Ostravě, F-M, Českém Těšíně, Třinci, Bohumíně. Bez auta je to komplikovanější, to souhlasím. Ale polovinu zápasů se hraje doma a jen 5-6 zápasů by ses někam kodrcal. Nestojí těch 5-6 kodrcání za to abys měl 11 volných neděl? Všechno má své pro a proti.
Nestojí 🙂 .
Samozřejmě, že vidím problém(y). Už jsem psal, že tady hodně lidí pracuje na směny, tudíž se nemusí „sejít“ vždy dvě auta.
Další „problém“ je v tom, že na tohle neseženu dost lidí, protože mají rodiny, ženy, děti atp. a když člověk vypadne ráno v pět do práce, vrátí se v jedenáct v noci, aby alespoň v půl dvanácté dobitý zalehl a ráno ještě dobitější vstal a šel se postavit někam ke stroji, tak to opravdu bude lákat jen málokoho 🙂 .
A sorry, nedám mou mzdu za tři hodiny práce za taxíka 😀 , to raději půjdu pěšky a cestou se párkrát občerstvím 🙂 .
Jistě, problémy se dají řešit a dalo by se hrát i přes týden. Ale opravdu nevím, kolik lidí by to lákalo a kolik lidí by to třeba kvůli směnnosti mohlo hrát. Stačilo by, aby se hrálo co dva týdny, tak jako se hraje v neděle. A pak mi třeba vyjde vždy odpolední a neodehraji ani jeden zápas…(a ještě zaplatíme pokutu, že jako člen základní sestavy nemám odehrány dva zápasy 🙂 )
Já mám problém poskládat osm lidí i v neděli 🙂 . Stačí dva tři nemocní ze základní sestavy, k tomu jeden nemocný náhradník, tři náhradníci jdou na směnu, dva spí po sobotní noční, jeden byl na plese, další jsou někde na zaplaceném lyžařském zájezdu (nepočítali před sezónou, že budou hrát) a najednou nemá kdo hrát…. 😀 😀 😀
Když vypadneš večer na šachy tak to rodina pochopí. Na oplátku můžeš být pak s rodinou celou neděli. Taky mám rodinu a je pro rodinu mnohem lepší když nejsem doma jeden pracovní večer, kdy stejně sedíme doma než když jsem pryč skoro celou neděli a nemůžeme jet třeba na výlet.
Budeš ten den dobitý, ale budeš mít delší odpočinek o víkendu. Když hraješ v neděli, tak jsi dobitý v neděli a přicházíš v podstatě o celou neděli, protože jsi pak po partii unavený. A volno máš jen v sobotu. Ten kdo chodí na směny by nehrál všechno, ale jak píšeš někdo má směny i v neděli a chybí i tak.
Většina lidí přemýšlí jako ty a když s večerním hraním nemá zkušenosti, tak by je to nelákalo když by ses jich na to zeptal. Ale jsem si jistý, že hned v průběhu první sezóny večerních zápasů by hodně hráčů změnilo názor a jednoznačně by preferovali večerní zápasy před nedělními.
Taky jsem hrával 20 let jen neděle. Před 10 lety jsem se přestěhoval do Prahy a hraji tam večer. Je to obrovský rozdíl, mnohem lepší jak pro mně tak i pro mou rodinu je hrát večer oproti nedělím. A má to tak většina hráčů, některým je to jedno a jen málokdo hraje raději v neděli. Já sám v neděli hraji jen když náš kapitán nemůže sehnat 8 lidí. A večer hrají všechny partie. Spousta lidí neděle odmítá úplně když je možnost hrát večer v pracovní dny a neděle můžou být s rodinami.
Třeba bys skládal večer sestavu snadněji. Po noční už by byl večer vyspaný, nikdo by nespal po plese. Lyžařské a jiné zájezdy a výlety se dělají také více o víkendech než v pracovních dnech. A možná by se vrátil k šachu i někdo, kdo šachy přestal hrát, protože nechtěl zabíjet každou neděli. V pracovních dnech večer by mu ale nevadilo hrát.
Vím, že je to v MS kraji s večerním dojížděním MHD složitější než v Praze. Ale města tam jsou blízko u sebe a většina oddílů by jezdila stejně autem a dostali by se na zápas často i rychleji než hráči v Praze.
Vím, že tě nepřesvědčím. Ale vím moc dobře jak to v MS kraji chodí a podle mne by bylo pro hráče i jejich rodiny lepší když by hráli po večerech. Dokud večerní hraní nevyzkoušíš tak nemůžeš dost dobře porovnat co je lepší pro tebe a na kdy by se ti lépe jako kapitánovi sháněli hráči.
Dobré argumenty. Pořád mi však něco chybí 🙂 . Já třeba dělám týden ranní, týden odpolední. Když vyjdou hrací dny na týdny, kdy budu mít odpolední, neodehraji ani jeden zápas. Někteří dělají týden ranní, pak týden odpolední a týden noční, jiní také na tři směny, ale opačně (noční-odpolední-ranní), další zase dělají „kolotoč“ (dva dny ranní, dva odpolední, dvě noční a dva dny volno). Neobvyklé nejsou ani 12ti hodinové směny 🙂 . Tím chci říct jen tolik, že při takových pracovních režimech člověk nemá moc chuť jít po směně na šachy.
Ještě jednou zopakuji, že ti, co vstávají ráno do práce, vstávají ráno do práce dost brzy a brzy také chodí spát (až na výjimky jako jsem já 🙂 ).
Jedním z důvodů, proč už jsem několik let nehrál žádný open, je právě to, co jsem tady napsal. Vstanu ve čtyři, z práce jedu hned na turnaj, v noci kolem jedenácté jsem doma. Ve čtyři ráno se cítím, jako kdybych dva dny flámoval. V takové dny se se mnou nikdo nedomluví a na to, abych pak jel o víkendu na výlet, už nemám sílu ani vstát.
Ano, jeden den by se to dalo vydržet, ale opravdu to není pro každého 🙂 .
Když by mělo družstvo velké množství hráčů, kteří chodí do práce na směny tak to může být velký problém, to uznávám. A v tom je to v MS kraji určitě horší než v Praze. Tady v Praze někteří z mých spoluhráčů taky chodí na směny anebo mají často pracovní cesty mimo Prahu a někdo pracuje někdy až do noci. Ale v MS kraji těch, co pracují na směny bude určitě víc. Na některý termín se to může sejít špatně to uznávám. Někdy je možné směnu přeložit, jeden obětavý spoluhráč si občas když mu vychází směna blbě a nejde to vyměnit tak si vezme dokonce dovolenou, aby mohl hrát. Ale uznávám, že dovolenou si nevezme skoro nikdo a někdo si směny třeba nemůže přehazovat vůbec. Pak se to může sejít blbě, chce to širokou soupisku, a vím, že není odkud hráče brát. Někdy se prostě nastoupí v 7 a to všude po celém Česku ať se hraje kdykoli.
Právě kvůli rannímu vstávání jsem pro vás navrhoval začátek v 17:00 místo pražského 18:00. Možná by to šlo posunout ještě víc a začít už v 16:00 nebo v 16:30. Ale zase to hráči musí stíhat z práce, ze školy, tak nevím, která hodina by byla ideální.
A je tu ještě jedna věc, kterou jsem zatím nezmínil. Když má oddíl Áčko v 1. lize a Béčko v krajském v přeboru, tak se hraje ve stejný čas a zejména kapitán Béčka má pak problémy skládat sestavu, protože je každé kolo kolize.
Stejné je to když je Áčko ve 2. lize a Béčko v krajské soutěži, taky hrají ve stejnou neděli.
Ale tady se ukáže další výhodu přesunu krajských soutěží na večer. Ligy by se hrály v neděli a krajský přebor a níž v pracovních dnech večer, takže by žádná kolize nebyla. Někteří hráči by pak mohli nastoupit jak za Áčko tak i za Béčko. V současné situaci nemůžou když se hraje ve stejnou neděli.
A někteří hráči, kteří chtějí hrát opravdu hodně, by pak mohli stejně jako v Praze hrát i za 3 týmy. Když se hraje jen neděle, tak stíháš hrát jen za 2.
Tím, že by bylo víc termínů a nejen neděle by se vám taky lépe skládala družstva.
Open hrát po práci nejde, to jsi mrtvý. Ale 1 partii týdně po práci zvládneš. Po ranní 8-hodinové směně určitě. Tady v Praze ti co chodí jen ranní a jsou v práci denně od 9 do 17 tak někteří hrají každý týden po práci i za 3 družstva. Turnaje jsou něco jiného, hraje se 9 kol a jsou náročné i když si na ně vezmeš dovolenou. Hrát turnaj po práci si vůbec nedovedu představit.
No já hrál Ostravského koníka před dvanácti(?) lety při nočních směnách :-D. Problém byl v tom, že poslední spoj na noční mi jel z Ostravy ve 20:20. Díky tomu jsem prohrál ve spěchu dvě partie a stejně mi to ujelo 🙂 . Navíc to u nás v práci bylo tak, že když jsi přišel pozdě na směnu a okamžitě to nadpracoval, nic strašného se nedělo (žádné krácení financí atp.). Asi třikrát jsem dorazil až po dvanácté hodině, takže mi chyběly hned tři (na minuty se to nepočítalo) hodiny.
Po noční jsem tedy zůstával do devíti ráno, po desáté jsem byl doma a v jednu po poledni vyrážel do Ostravy na kolo 😀 😀 😀 .
Hrál jsem v tmavých brýlích, aby si soupeři nevšimli, že u partie pospávám a před partií jsem poprosil jednoho známého, aby mi, až půjde kolem, kopnul do židle 😀 (není to „nápověda“ ?). Mám dojem, že jsem tehdy uhrál 5.5 z devíti 🙂
Takže, jak už jsem napsal, já bych to zvládal, ale asi těžko bych na to ukecával další lidi.
Když vezmu konkrétně Karvinou. Tak máte Áčko ve 2F lize a Béčko v krajské soutěži C. Obě soutěže se hrají ve stejnou neděli a máte problém poskládat 8 hráčů. Béčko kvůli kolizi hraje ve velmi slabé sestavě jste rádi když se sejdete v 8. A teď si představ, že se krajské soutěže budou hrát v pracovních dnech večer. Najednou Béčko Karviné by nemělo vůbec žádný problém poskládat 8 hráčů, protože by mohli pomoc hráči Áčka., které by hrálo v jiném termínu. Omezení byste byli jen písmenkovými hráči.
Béčko mělo spadnout, zachránilo se kvůli malému počtu účastníků. Problémy máme, protože několik lidí změnilo práci a dva hráči základních sestav jsou dlouhodobě nemocní.
Problém bychom však asi měli, i kdyby se nehrálo ve stejném termínu a problém bychom měli, i kdyby jedno družstvo hrálo přes týden 🙂 .
Ne každý je šachový fanatik, aby v týdnu obětoval jeden den (a šel nevyspalý do práce) a pak ještě obětoval i neděli, aby si zahrál jako náhradník 😉 .
Je smutné, kam jste to v Karviné s šachovým oddílem dopracovali. Kdysi slavný extraligový oddíl a dnes nemáte nikoho, koho by bavily šachy a kdo by chtěl hrát víc partií. Velmi těžce skládáte i Áčko a nebýt hráčů z Baníku Havířov a z Polska tak se nesejdete ani v osmi lidech. A i s nimi máte problémy. Máte vlastně už jen pár hráčů okolo 70 let, pak jsi ty a to je vlastně vše. Nemáte aktivní hráče středního věku, nemáte mládež. Teď aspoň zkoušíte rozehrát pár dětí, ale ti zatím nemají výkonnost ani na krajskou soutěž. S takovou rozumím, že je jedno kdy se zápasy hrají.Jste se vlastně jako klub v Karviné úplně rozpadli, což je škoda.
Ano, vymíráme, ale takových klubů je víc. A není to jen problém našeho kraje.
A ještě perlička.
Hrával jsem za Kopřivnici, cca 60-70 km od Karviné.Abych se tam dostal na 9:00, vstával jsem v 7, pak cesta vlakem do Studénky, kde mě brali chlapi autem do Kopřivnice. Celkový čas: 1 hodina 25 minut.
Kdybych chtěl hrát za Chotěbuz, cca 15 km od Karviné, tak vstanu v 7:00 a po několikakilometrové procházce (k busu a od autobusu), jsem těsně před 9:00 v hrací místnosti 😀 .
Skoro stejný čas jako cesta do Kopřivnice 🙂 .
Za Chotěbuz by se ti lépe hostovalo, kdyby se hrálo večer než v neděli. Odpoledne tam určitě jede víc spojů než v neděli ráno. A po zápase by tě někdo zavezl autem domů když by nic nejelo. V nejhorším případě bys jel taxíkem.
Zápasy končí tak kolem 22:15… Že je většina partií dohrána do těch 21:30 je jiná věc. Je v Praze určitá menšina, která by hrála raději o víkendech, jedním z důvodů je třeba únava z pracovního dne, nebo nutnost ranního vstávání den další. Větší část ovšem preferuje ty všední večery, včetně spousty mimopražských hráčů, kteří do Prahy stejně jezdí kvůli práci, I proto má pražský přebor poměrně vysokou úroveň, protože tam hraje dost silných hráčů, které by na ligové neděle, nebo dokonce víkendy v případě dvoukol nikdo nepřemluvil.
Tyto paradoxy, logické výroky a fintičky, staří Řekové, to je prostě nádhera. Já patřím do té kategorie, kterým už se moc nechce a ani zkrácení hracího tempa či přesunutí na internet, či jiné změny, by můj postoj nezměnilo. Koukám na soutěže na severní Moravě a těch soutěží a družstev v soutěži družstev je tam pořád fest. Tak uvidíme, jestli to bude v příštích letech už tak aktuální.
Paradox lháře: Všichni Kréťané jsou lháři – řekl Epimenidés (což byl Kréťan).
Ani toto není paradox, princip je stejný. Výrok je nepravdivý, takže některý Kréťan lhář není.
ano, přesně tak,… jako paradoxy jsou tyto výroky nazývány. Je otázka, jak definovat „paradox“, čistě etymologicky je to jakési paralelní řešení, neočekávané, neobvyklé. Výrok Epimenida je v tomto smyslu paradoxní, ale nevím, jak lze paradox definovat v logice.
Tak ono je otázka jaký význam má pro šachistu který za partii nic nemá, zabíjet neděli tím, že brzy ráno vstane, naskáče se do aut, dojede k soupeřům, odehraje přičemž se už první auto rychle naplní a pak všichni rychle mizí k domovu páč je taková doba, že se prostě musí pospíchat….A možná se chvíli kecá při jízdě v autě podle výsledku zápasu. A spousta lidí už hraje pouze ze setrvačnosti. Oč je jednodušší si v neděli pospat, pak si párkrát blitznout na webu, v klidu se naobědvat….
Pavle, upřímně, co je ti po tom? Ať si každý ve svém volném čase dělá co chce, ne? Běž raději debatovat s blbečky na nss. Přijde mi, že poslední dobou tam čím dál více zapadáš…
Vojto, prosím, bez urážek. Nevidím smysl v napadání uživatelů jiného webu. Díky
To ale nejsou uživatelé, Honzo 😀
Tak já nikomu nic neradil, jen to bylo postesknutí nad tím že z družstev mizí co bylo vždy aspoň pro mne důležité, to znamená že se člověk dostal mezi lidi s kterýma si taky třeba pokecal. Při dnešním stylu soutěží aspoň u nás je to prostě skoro nemožné.
Tak já si pokecám se známými jak při extralize, tak při krajském přeboru, takže si nemám na co stěžovat.
Tak při extralize možná jo, tam je v sobotu čas. No když zapadám mezi ty blbečky tak povyprávěj jak si pokecáš při 2.lize…
Druhou ligu nehraju, takže nijak. Ale v kraji v pohodě.
Moc tomu postesknutí nerozumím, pokud hráč „za partii nic nemá“, tak jde přeci o koníček a je jen na něm, jestli ho bude provozovat
Nic nemá jsem nemyslel samozřejmě potěšení ze hry nebo se to dá nazvat koníček, jinak by hraní soutěží bylo v podstatě nesmysl, ale prostě peníze.
Pokud by nejprve zaznělo „Máš pravdu drahá“ a poté „Všechno co řekneš je lež“ mohl by být výrok pravdivý a nebýt paradxem. Od bodu NULA do odpovědi drahé polovičky je vše pravda – ona mohla změnit názor až po tvrzení „Máš pravdu drahá“ …
Pane Zimnioku není to SPAM, ten můj příspěvek ? 🙂 Hezký víkend !
Pokud jde o ten vtip, není to paradox, ale prostě nepravdivý výrok. Dotyčný tady lhal, ale někdy mluví pravdu.
Z dob studia logiky na FF UK jsem si vzpomněl na něčí nápad. Studen(ka) podá na studijní oddělení žádost. Na jedné straně je napsáno „Žádám o vyhovění žádosti z druhé strany papíru.“, na druhé „Žádám o zamítnutí žádosti z druhé strany papíru.“.
Ano, i tak by se to dalo brát . O paradoxu by se snad(?) dalo mluvit v případě, že bychom věděli, že ta žena nikdy nelže .