Poslední pozvání na pivo

Honza Malík má zajímavé sny 🙂 . Někdo by dokonce mohl říct, že má sny, v nichž se prolíná realita a „nerealitou“ . Jeden svůj sen sepsal…

Přemýšlení nad tím, jak mám strávit slunečné podzimní odpoledne po běžné ranní šichtě, vytrhne pozvání na pivo od kamaráda. Neváhám ani vteřinu.

Nejedná se totiž o pravidelné úterý nebo středu, kdy se kolektivně setkáváme v oblíbené hospodě. Tentokrát jde o zcela něco jiného. Nasedám do městské hromadné dopravy a netrpělivě se dopravuji na místo.

Přibližuji se k zahrádce známé hospody a z dálky poznávám, že ten, kdo mě  pozval je skutečně Luky. Při usedání za stůl mě Lukáš srdečně zdraví. Mrknu na jeho lístek a je mi jasné, že už na mě nějakou dobu čekal, to ale ani náhodou nepokazilo Lukyho náladu.

Vypadá spokojeně, dokonce bych řekl, že šťastně a mladší. Zatímco se mě vyptává, jaká byla cesta a co je nového, musím se soustředit na svoji jedinou otázku.

„Vždyť ty jsi živý!?“ říkám Lukášovi.
„Byli jsme na tvém pohřbu a ty si tu sedíš tak spokojeně.“

Luky se usmívá a vysvětluje mi, že si chtěl odpočinout. Odpočinout od šachu, od lidí a vůbec od všeho, a tak uspořádal tu habaďůru. Akorát, jen dnes, dostal chuť na pivo a tak se ozval.

Povídáme si, popíjíme a ani nevím, jak jsem se dostal domů.

Ráno se probouzím a uvědomuji si, že to byl jen sen. A vůbec jsem netušil, že má dnes (18. 10.)  Luky svátek.
Asi ho chtěl zapít.

Honza Malík

Snad se Honza Malík neurazí, že mu kazím jeho snové povídání, ale Lukáši Klímovi by takový obrázek jistě nevadil 🙂 .

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme