Blesky v Brně

Hlavní sobotní šachovou akcí bylo bezesporu Mistrovství ČR mužů a žen v bleskovém šachu. Ano, hrálo se i finále Champions Chess Tour v Oslu, ale to si nechme na někdy jindy 🙂 .

 

Termín MČR v bleskovém šachu je už skoro tradiční. Mění se místo, mění se i den, ale už několik let se hraje vždy v prosinci.
Tentokrát se mistrovství konalo v brněnském hotelu Orea Congress Hotel Brno. Nemohu posuzovat, zda se v předešlých ročnících hrálo v lepších, nebo horších místech, protože až letos jsem se byl poprvé na mistrovství podívat jako divák.
Samotná cesta do Brna proběhla hladce, což je poněkud překvapivé, protože obvykle ve chvíli, kdy se rozhodnu někam zajet, vlaky nabírají ohromná zpoždění kvůli různým kalamitám (sníh, vítr, povodně atp.). Vše proběhlo v naprosté pohodě a dokonce jsem hned napoprvé „trefil“ i směr šaliny č. 1, která mě dovezla k brněnskému Výstavišti.

Vlaky v pohodě, šalina v pohodě, vše vypadalo až neskutečně. Vystoupil jsem u Výstaviště a podíval se na rozpis MČR, kde byla popsána cesta k hotelu Orea Congress. Hotel znám pod starým názvem (Voroněž) a jednou jsem tam dokonce byl na školení, ale cesta autem je něco jiného než cesta pěšky .
Dobře, pročítám „manuál“ v rozpisu staženém ze svazového webu: Dopravní spojení…Tramvaj číslo 1…a následně asi 400 metrů chůze kolem areálu Výstaviště.
Zjišťuji, že mám problém se slovíčkem „následně“ . Nevím, jak ho chápal pisatel, nevím, jak by jej chápal někdo jiný. Pro mě má to slovo stejný význam jako „pak (pokračuj)“ . Tudíž kupředu podél Výstaviště ve směru jízdy tramvaje, kterou jsem přijel. Po zhruba 500 metrech se ocitám už skoro „behind Brno“ (za Brnem) , jak zaznělo kdysi dávno v jednom rozhovoru s jedním velmistrem. Rozhoduji se zeptat kolemjdoucích.

Problém číslo 2, v Brně nežijí Brňáci ?
Pán s malou holčičkou na procházce mi s úsměvem sděluje, že je z Uherského Hradiště. Mladík, kterého jsem slušně pozdravil, rychle přidal do kroku a druhý mladík jen sykl (rusky nebo ukrajinsky?): „Nět!“
Také on vzápětí na má slova „Ja chaču toľka…“ reagoval zrychleným přesunem kamsi do dáli. Až třetí jinoch se zastavuje a sděluje mi, že sice není z Brna, ale má v mobilu mapu. Tu mám také, ale nechtělo se mi vytahovat z kapsy mobil . Po krátké rozpravě jsme oba usoudili, že hotel Orea bude opačným směrem. Vracím se „do Brna“, aby se o pár minut později ukázalo, že jsme se nemýlili, dorazil jsem do hotelu Orea (nebo také „Voroněž“ ).

 

 

 

 

Hrací sál(y) je(jsou) na jedničku, dobrá akustika (=nerozléhá se šepot diváků a hráčů, kteří dohráli partie), relativně dost místa i na zadních šachovnicích. Samozřejmě je to můj subjektivní názor a je docela dobře možné, že to někdo viděl jinak.
K tomu v předsálí malý bar s velkými cenami . Byl jsem potěšen, že mají dokonce i pivo Radegast za přijatelnou „velkoměstskou a hotelovou“ cenu 60 Kč. Mé nadšení rychle vyprchalo, když přede mě slečna postavila pivo v třetinkové sklenici .

Jediná věc, která by se (možná) dala organizátorům vytknout je rozvěšování losu jednotlivých kol na dveře. To tedy opravdu není dobrý nápad , protože dveře se obvykle otevírají a zavírají (pokud nejsou zamčené) a dveřmi také vcházejí hráči a hráčky do sálu. Většině účastníků to však asi nevadí, protože používají aplikaci Průvodce turnajem .
Dobrá pomoc při takových turnajích, ale nikoli pro mě . Od doby, kdy se mi i přes nastavení telefonu na režim Nerušit (špatně nastavené, 5x opakovaný hovor byl spojen) ozval z mobilu hit skupiny Saxon To Hell and Back Again, mobil vždy raději vypínám úplně. Na cestě „do pekla“ si vystačím se svou hrou, nemusí mě tam dostávat zvonění telefonu .

Samozřejmostí takového turnaje je online přenos.
Přenáší se sedm partií z turnaje mužů a tři partie z turnaje žen. Někdo mi říkal, že na takovou akci je to málo, ale nesouhlasím. Při tempu 3+2, kterým se oba turnaje hrály, je počet přenášených šachovnic dostačující, protože v té rychlosti člověk stejně stíhá sledovat jen pár partií. Pokud někoho štve, že neviděl hru svého kamaráda, pak se jeho kamarád musí nejdříve naučit hrát šachy a probojovat se do horních pater tabulky.

Přebírám od Davida Navary jeho knihu „Lessons on Uncompromising Play“ , za kterou jsem mu zapomněl poděkovat, což teď činím alespoň dodatečně (děkuji!), proberu pár záležitostí s vydavatelkou šachového časopisu (jediného v ČR) Československý šach, pak prohodím pár slov se svými známými, potřesu si rukou se známými neznámými, se kterými se znám ze sociálních sítí nebo nějakých diskuzí, ale osobně se potkáváme poprvé , a jdu na obhlídku partií.
Je na co se dívat, vždyť jsou to blicky, a o zvraty tak není nouze.

———————

Favority turnaje mužů byli David Navara a Peter Michalík. Na vítězství (nebo alespoň vysoké umístění) mohli pomýšlet i další známí blicaři jako například Vojta Plát, Jakub Půlpán nebo Vojta Zwardoń. Bleskový šach není jen o šachových znalostech a dovednostech, často rozhodují i jiné faktory. Momentální fyzické a psychické rozpoložení, únava, taktický postřeh a podobně.

Zatímco Peter Michalík svou roli favorita potvrdil a v patnáctikolovém turnaji zvítězil díky lepšímu vedlejšímu hodnocení než Jakub Půlpán, který také nasbíral dvanáct bodů, největší favorit mistrovství, David Navara, odpadl po obědě a nakonec obsadil až devatenácté místo.
Před mým odjezdem (nebyl jsem až do konce) se David vyjádřil ve smyslu, že snad nebude mít „poobědní“ pokles formy. Vzpomněl jsem si na slova karvinského (a již dávno zesnulého) Aloise Antošíka, který s oblibou říkával, že „hladový vlk nejlíp loví“ . David po obědě skoro nebodoval, ale aspoň se stihl vyfotit u auta jednoho známého hráče se zajímavou „SPZetkou“ . Kvalita fotografie je mizerná nejen díky protisvětlu, ale i díky mizernému fotografovi (=já ).

 

 

Mezi nejkratší partie turnaje mužů se zařadilo utkání dvou klubových kolegů, kteří nakonec oba v turnaji dopadli velmi dobře. Petr Virostko skončil v turnaji na čtvrtém místě, Petr Gnojek na místě třetím (oba 11.5 b., oba BŠŠ F-M). Ve vypjatých okamžicích chybuje každý .

 

 

Naopak nejdelší partií bylo střetnutí Vlastimila Babuly mladšího s pozdějším vítězem turnaje Peterem Michalíkem. Bílý se po 55. Kc3 ocitl v beznadějné pozici, a tak se chytil posledního stébla . Dokáže jeden z favoritů turnaje dát mat jezdcem a střelcem (samozřejmě, že za normálních okolností dokáže ) , když má na hodinách posledních pár sekund?
Není to vůbec jednoduché, zkuste si to sami .  Mimochodem, pokud by se počítaly tahy kvůli pravidlu „50 tahů“ , partie by i tak skončila remízou už dříve.

 

 

Výsledky turnaje mužů (prvních deset):

 

Turnaj žen se hrál jen na třináct kol. Tady až tolik překvapení nebylo. Prakticky všechny nejvýše nasazené hráčky z první desítky se v první desítce také umístily. Jen Jana Zpěváková a Nataša Richterová propadly turnajovým sítem až do druhé nebo třetí desítky. V první desítce je nahradily Natálie Kaňáková a Emma Dobsa.

V turnaji velmi dobře zahrála Olga Sikorová. Uhrát jedenáct bodů ze třinácti partií si zaslouží smeknout. A to nejen za její hru, ale i za bojovnost a houževnatost . V osmém kole se třeba potkala s Terezou Rodshtein a brzy po zahájení stála velmi špatně. Pak přišla i o figuru, ale stále se nevzdávala. Dobře udělala, protože v blickách je v posledních vteřinách možné všechno. Třeba přehlédnout jednotahový mat .

 

 

Tereza Rodshtein může téhle porážky upřímně litovat, protože kdo ví, jak by turnaj dopadl, kdyby vyhrála.
I tak se však Tereza nesložila a uhrála dobrý výsledek. Devět a půl bodů jí stačilo na samostatné druhé místo. O pořadí na třetím až šestém místě rozhodovalo pomocné hodnocení, protože Eva Kulovaná (3. místo), Karolína Pilsová (4.), Julia Movsesian (5.) a Martina Marečková uhrály shodně devět bodů.

 

Výsledky turnaje žen (prvních deset):

 

Odkazy:

Web turnaje
Partie na lichess.org
Partie na chess.com
Výsledky MČR mužů na chess-results
Výsledky MČR žen na chess-results

 

 

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme