Deka

Ve Wijk aan Zee byl na pořadu další volný den. To vytváří prostor pro jiné informace a „skopičiny“ 🙂 .
V Ostravě se hrál další turnaj ze série Rapid Tour Ostravského koníka. K informaci o turnaji přidávám i dvě „šachanistické“ partie z jednoho „pralesního“ zápasu.

V ostravském obvodě Hrabůvka se v kulturním domě K-Trio konal druhý letošní turnaj „K-Trio Open“ ze série Rapid Tour Ostravského koníka.

Na startu turnaje se sešlo 145 hráčů ze čtyř šachových federací. Solidní účast, protože ve stejné době se hrála i Extraliga a konaly se i jiné soutěže. Favoritem byl při neúčasti mnoha známých „rapidistů“ frýdecko-místecký IM Piotr Piesik, který v devítikolovém turnaji hraném tempem 13+2 svou roli potvrdil. V konečném zúčtování měl Piesik na svém kontě osm bodů, když soupeřům povolil jen dvě remízy. Na druhém místě s půlbodovou ztrátou skončil Rafał Kubik z Polska, který měl lepší vedlejší hodnocení než Sergej Vesselovsky z Frýdku-Místku.

 

Odkazy:

Web Ostravského koníka
Rapid Tour
Výsledky K-Trio Open na webu chess-results

---

 

Možná to sami znáte. Hrajete celkem dobře, ale výsledky tomu neodpovídají . Jako by na vás padla nějaká deka a nemůžete se nijak dostat z útlumu (je to útlum???). V rozhodujících okamžicích selžete, najednou nic nevidíte. Buď přímo prohrajete, nebo se vám nepodaří vyhrát vyhranou pozici. Příčiny mohou být různé, od poklesu formy, přes nějakou krizi až po totální „zmagoření spojené s demencí“ .

 

 

 

 

V neděli jsem nastoupil (jako host) za havířovský Baník v pralesní Krajské soutěži. Favorizovaný Baník (béčko) zatím neprohrál ani jeden zápas, ale při pohledu na partie jeho hráčů je evidentní, že je to spíše dílem náhody než šachového umu hráčů .
Bohužel svou troškou do mlýna k tomu přispívám i já. Je neuvěřitelné, že si dokáži vybudovat dobré pozice, které pak v lepším případě remizuji, v horším ještě ztratím . V mém případě za tím není ani únava, věk nebo něco podobného. Spíše jde o psychické zkraty způsobené tím, že jsem v této sezóně ještě nevyhrál ani jednu partii. Když moc chcete, je to křečovité a špatné.

V partii s Jirkou Hrtánkem jsem dosáhl celkem slušné výhody, soupeřovy figury byly spoutány a bílý si mohl dělat, co by mu bylo libo. Jenže bílý (tedy já ) se rozhodl pro „rychlou a efektní výhru“. Je komické, že spočítáte mnohatahovou variantu takřka až do konce, ale zamítnete jednoduché a dobré pokračování. Několikrát (nejméně dvakrát) jsem mohl zahrát tah h2-h3 a viděl jsem, že bílý stojí lépe. Zdálo se mi to málo .
Místo toho jsem si „spočítal“, že by se mohl král schovat před věčným šachem na poli b6 (39. Kc5, 40. Kb6). Naštěstí jsem si aspoň po sobě své varianty kontroloval a zjistil jsem, že král by na poli b6 opravdu unikl z věčného šachu, dostal by totiž mat .

 

 

Nešťastná partie, ale šťastný zápas. Za stavu 3-4 pro Baník se hrála poslední partie. Mladý bohumínský šachista stál po většinu partie na výhru, v těžké věžové koncovce nehrál nejpřesněji a jeho soupeř „zavětřil“. Z nevýhody -3 pěšci se černému podařilo snížit na -1 pěšce. Jeho pozice však byla stále prohraná. Hrálo se ale už do spadnutí praporku a zatímco bílý měl na hodinách už jen cca 2 minuty (a později už jen sekundy), černý měl času dost.
V pozici na diagramu:

 

 

..stál bílý na výhru. Viděli to všichni, domácí i hosté, viděli to i oba hráči. Bílý si podle Stockfishe vybral nejrychlejší cestu k výhře, okamžitý postup pěšce. Špatná volba. Strojově nejlepší tah není z lidského hlediska nejlepším. Pozice je za bílého vyhraná, ale bílý si cestu zkomplikoval. S minimem času se neobratně pokusil zastavit postup černého pěšce k poli proměny. Postup zastavil, bod nezískal .
Přitom stačilo tak málo: zabránit černému králi v postupu vpřed. Po 1. h7 (nepasují čísla tahů a možná ani přesné pořadí v koncovce V:p, dával jsem to sem z hlavy ) se černý král dostane k (před)poslednímu bílému pěšci a bílý musí najít (nebo znát) cestu k výhře. Váš tým prohrává 3-4, dohráváte jako poslední, času je málo a nervy pracují. Těžká situace, do které si bílý dobrovolně nalezl.
Stačilo opravdu málo, místo h6-h7 zahrát 1. Vg6. Černý by stejně musel za h-pěšce odevzdat věž a bílý by nepustil černého krále vpřed.
Triviální a jednoduché, jenže když hrajete vypjatý zápas, nic není tak prosté .
To je to kouzlo zápasů…

 

 

 

 

 

 

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme