Identifikace po 81 letech

Jaromír Dubský (01. 08. 1901 České Budějovice – 15. 12. 1943 Osvětim)

Na počátku byl obrázek z časopisu Letem světem z 16. 6. 1938. Ofotil jsem ho v brněnské Moravskoslezské knihovně v roce 2008 a publikoval na svých stránkách v rubrice Známé i neznámé šachové fotografie z časopisů a novin.

Byl to záběr dvou účastníků turnaje v Trenčianských Teplicích 1938 společně s pořadatelem a neznámou dámou, která se zájmem sleduje postavení na šachovnici. Její jméno nám reportér – fotograf neprozradil. Po 81 letech jsem pak dostal následující mail.

„Rád by som doplnil foto 0076 v rubrike Letem světem, neznámá dáma na fotke je manželka Jaromíra Dubského, Magda Dubská rod. Wisterová, ktorá bola sestra mojho otca Ladislava Wistera,

S úctou

Ján Wister“

Dáma tedy dostala jméno. Bohužel žádné materiály o šachové činnosti Jaromíra Dubského se v rodině pana Wistera nezachovaly. Poslal jednu fotografii, také z Trenčianských Teplic, která je uveřejněná v dalším textu a několik informací, které jsem použil. Pátral jsem tedy po šachové činnosti Dubského v šachových časopisech a na internetu. To co jsem objevil uveřejňuji na následujících stránkách a v příloze. Samozřejmě materiály nejsou konečné, jistě se v budoucnosti najdou další. Na mých stránkách http://smzsnzz.wz.cz/fotky/foto1.html si třeba můžete stáhnout přílohu k uveřejněné fotografii, kterou napsal Jan Kalendovský.

Šachové začátky

Jedna z prvních zmínek o šachové činnosti pana Dubského je v Časopise českých šachistů (dále jen ČČŠ ) 1922 na straně 91 kdy se zúčastnil v pražském klubu Aljechin klasifikačního turnaje. Od té doby se s jeho jménem setkáváme jak na stránkách našeho časopisu, tak i v novinových rubrikách té doby a to jak hráče v soutěžích družstev a turnajích, tak i organizátora turnajů, kapitána našeho reprezentačního olympijského týmu 1935 ba i autora článků. Z tak rozsáhlého rozpětí je jisté, že šachy byly jeho velkou vášní a byl jim oddán. Jistě vedl i bohatý soukromý život, stál u založení a výstavby továrny na mýdla a parfémy v Uhříněvsi (EVONA), kde potom pracoval jako prokurista, a stal se dokonce i vynálezcem (viz závěr článku).

Jaromír byl syn Gustava Dubského který byl zakladatelem a majitelem Českého knihkupectví. Vlastnil knihkupeckou a nakladatelskou koncesi a v průběhu mnoha let vydal mnoho cenných knih. Na začátku 20. století působil v Českých Budějovicích, posléze přenesl svou činnost do Prahy.

Jaromír Dubský hrával v počátku 20. let za dva pražské kluby (to byl v té době přípustné viz ČČŠ 1924 str. 27) a to za již jmenovaný Aljechin a dále za klub Dobruský. V ročníku ČČŠ 1923 str. 13 je uveden v Turnaji II. třídy na 2. místě. Nevyhýbal se ani přátelským utkáním, např. v roce 1923 hrál proti Nymburku (ČČŠ 1923 str. 108 a 157) a v Kralupech (str. 172). Přijímá i oddílovou funkci, V Aljechinově klubu se stává v roce 1925 revizorem (ČČŠ 1925 str. 29). Z tohoto raného období se zachoval fragment jedné partie z Dobruského memoriálu 1923. Uveřejnil ji L. Prokeš v Českém světě 1. 2. 1923.

V roce 1924 hrál v Aljechinově klubu Zimní turnaj I. třídy, Zde se mu hra nedařila, skončil na posledním místě (ČČŠ 1925 str. 12). V jarním Vylučovacím turnaji Dobruského byl pak výsledek už lepší, skončil na 8. místě (vyhrál Skalička) z 36 hráčů ziskem 6ti bodů (ČČŠ 1925 – 158). V letním Smíšeném turnaji pak ve zvláštní skupině získal 2. místo (str. 174). V dalším Zimním turnaji končí v druhé polovině tabulky (ČČŠ 1926 str.29).

Turnaje EVONY

Turnaj 1927

Továrna na mýdla a parfémy Evona byla jedním z nejmladších průmyslových podniků v Uhříněvsi. Závod byl založen v roce 1925. Továrna vyráběla výhradně nejhodnotnější toaletní mýdla, která se rovnala k nejlepším druhům zahraničním. Také vyráběla parfumerii a sice kolínskou vodu, brilantiny a pudry. Závod zaměstnával v říjnu 1927 11 úředníků a 37 dělníků.

(Pramen:https://docplayer.cz/20254237-1-9-2-5-tato-pametni-kniha-obsahuje-255-listu-510-stran-rucne-psanych.html ).

V roce 1927 se rozvinul organizační talent Dubského naplno. Zorganizoval turnaj českých mistrů pod názvem Turnaj EVONY. V rámci zakončení tohoto klání byla v květnu (22. 5.) uspořádána v Odborovém domě na Perštýně simultánka mistra Durase a po ukončení byl pořádán večírek účastníků turnaje spojený s rozdáváním cen. Zúčastnění mistři předváděli na nástěnné šachovnici zajímavé partie. Vstupné bylo pro členy UJČŠ 3,- Kč a nečleny 6,- Kč. Výtěžek pak byl věnován reprezentačnímu družstvu na Olympiádu v Londýně.

Podrobně o turnaji referoval Čs. šach na stranách 56 a 71. Cenil si zejména toho, že to bylo poprvé v historii československého šachu, že uspořádání bylo zajištěno výhradně z prostředků českého průmyslového závodu. Referáty si můžete přečíst. O turnaji se bohatě psalo v denním tisku a časopisech. Bylo publikováno mnoho podrobně komentovaných partií. Čs. šach 1927 pak ještě na stranách 89, 119, 166 a v roce 1928 na str. 6 a 21 uvedl z pera mistra Rejfíře obsáhlý materiál „Přehled otevření partií turnaje Evony„. Dotkl se teoreticky všech 60ti sehraných partií. V posledním čísle našeho šachového časopisu bylo oznámení o druhém turnaji Evony, který měl už začínat koncem ledna příštího roku.

Články z Čs. šachu a referáty z novin Venkov, Zlatá Praha a Večerní list jsou uvedeny jako příloha 01.

Turnaj 1928 hrán jako Mistrovství Prahy

Druhý turnaj se pořádal od února 1928, hrálo se v paláci Olympic (ve Spálené ulici) každou sobotu od 15.00. Turnaj byl Pražskou župou UJČŠ prohlášen jako Mistrovství Prahy. Bohaté zpravodajství a partie byly opět uvedeny v Čs. šachu (na str. 37 a 67) a rovněž i v denním tisku. Cenné jsou zejména fotografie.

Podrobnosti si tedy můžete přečíst z následujících příspěvků v příloze 02.

Kolekce fotek z Pestrý týden 3. 3. 1928

Na začátku příštího roku se pak objevilo v Národních zprávách oznámení dalšího ročníku, ten se však již nekonal.

Richard Réti

6. 6. 1929 zemřel Richard Réti. Dubský byl jeho přítelem a napsal o něm v Čs. šachu jeden z nekrologů. Můžete si ho přečíst celý v příloze 03. Část této vzpomínky cituje F. K. Prokop ve své knize Československo ve světovém šachu (Praha 1935). Uvádí ji slovy: „Jaromír Dubský z Prahy, který se s Rétim důvěrně stýkal od roku 1923, otiskl v Československém šachu, 1929 dopis, který od Rétiho kdysi dostal a ve kterém Réti mluví jako řadový voják československý.„

V knize Richard Reti autora Anatolie Macukeviče (Moskva 2005) se můžeme také dočíst o přátelství Rétiho a Dubského v kapitole Děn rožděnija ljubvi týkající se cikánština proroctví.

O přátelství psal i v soukromém dopisu Salo Flohr panu Kalendovskému, který tuto dokumentaci publikoval na facebooku. Vyjímám část, kde je Dubský vyjmenován (zde se ale Flohr zmýlil v křestním jméně). Dopis se týkal vznikající knihy Jana Kalendovského o Rétim, která vyšla v roce 1989.

30. léta

Na valné hromadě Šachovního klubu Dobruský 31. 1. 1931 byl Dubský do výboru klubu zvolen jako pořadatel, např. spolu s Františkem Treybalem (Čs. šach 1931 str. 39). O hráčské činnosti v tomto období je pramálo zmínek. Zřejmě soukromé důvody byly příčinou (světová hospodářská krize). V roce 1933 postupuje na (imaginárním) funkcionářském žebříčku. Je zvolen na XIII. řádné valné hromadě ÚJČŠ 13. srpna za činovníka výboru jako náhradník (Viz Čs. šach 1933 str. 125). Jen pro zajímavost Ústřední jednota měla 7 žup s 54 spolky a 1217 členy.

Obrázek je z Trenčianských Teplic 1934 z archivu pana Jána Wistera.

Vrcholem funkcionářské činnosti Dubského bylo jeho jmenování kapitánem naší reprezentace na Olympiádě ve Varšavě v roce 1935. V Čs. šachu byly uveřejněny následující fotografie a hodnocení činnosti kapitána:

O Olympiádě vyšla v roce 1995 velmi hezká publikace (M. Litmanowicz, VI wszechswiatova Olimpiada szachowa Warszawa 1935 dodatek pak v roce 1997). Tam je na fotografii zachyceno naše družstvo spolu s kapitánem Dubským a paní Flohrovou.

Další fotografie je ze zahájení bojů, v popředí je také kapitán a vedle něj Opočenský.

Ještě před Olympiádou uveřejnil Čs. šach 1935 na straně 59 obsáhlý rozhovor Dubského se Salo Flohrem. Ten si můžete přečíst v příloze 04.

Další zmínky o Dubském nacházíme na stránkách našeho časopisu v roce 1938. Hezká je fotka z přivítání mistra světa Aljechina, který do Prahy přijel vlakem (str. 90). Dubský byl členem delegace ÚJČŠ. Figuruje i jako důležitá osobnost v přípravě zápasu Aljechina se Salo Flohrem. Referovaly o tom Národní listy 5. 6. 1938. Dubský navrhl znění smlouvy mezi oběma hráči a přislíbil finance v hodnotě 10 000,- Kč. Viz příloha 05.

V létě hraje malý turnaj v Trenčianských Teplicích ze kterého se zachovaly jeho dvě partie. Jedna byla publikovaná v Českém slově 13. 8. 1938 a oglosoval ji Karel Opočenský (rubriku v té době vedl Karel Zmatlík).

Malou reportáž tehdy přinesl i Šachový týden na straně 182 spolu s jinou partií z turnaje.

Závěr

Pak už nejsou známy žádné šachové aktivity, samozřejmě jako důsledek následujících válečných dnů. Teprve po osvobození vychází v Čs. šachu 1945 velký článek o obětech války. Zde se dočítáme o Dubském a je připomenut i fotkou.

Zde je jeden z patentů Jaroslava Dubského zaevidovaný v časopise Patentní věstník 1936 číslo 1:

---

Příloha č.1

Čs. šach 1927 str. 56 a 71.

Venkov 26. 2. 1927

Večerní list 2. 4. 1927

Zlatá Praha 16. 6. 1927

(zpět k textu)

Příloha č.2

Čs. šach 1928 str. 37 a 57.

Venkov 21. 4. 1928

(zpět k textu)

Příloha č.3

Čs. šach 1929 str. 98, 99

(zpět k textu)

Příloha č.4

Čs. šach 1928 str. 59, 60

(zpět k textu)

Příloha č.5

Národní listy 5. 6. 1938

(zpět k textu)

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme