• Svérázný rekord

    Mistrovství Brna 1971 se hrálo netradičně před prázdninami (v červnu) a po přerušení přes prázdniny pokračovalo již v závěru srpna a bylo zakončeno v koncem září (tradiční byl však podzimní termín). V té době se zaváděly občas novoty, třeba hrací tempo bylo neobvyklé, tradičních 40 tahů za 2 hodiny, pak se ubrala každému půlhodina a ta byla na dalších 25 tahů (tedy vlastně ihned nastala druhá časová tíseň) a pak se teprve pečetilo. Iniciátorem tohoto tempa byl František Blatný (na obrázku při partii s polákem Kwiecienem, Langův memoriál, Brno 1984). Funkcionáři brněnského svazu si od této novinky slibovali méně přerušených partií a tím i dohrávek.

    Přečíst celé
  • Z Olomouckých rubrik

    Oldřich Malcánek (1910 - 2001) v civilním zaměstnání právník. Žil v Olomouci, Ostravě. V 30. let se účastnil mnoha tamních turnajů, několikrát vyhrál přebor města, okresu i kraje. Na turnaji v Reggio Emilia hrál dokonce dvakrát ve velmistrovském turnaji (v letech 1964/65 a 1966/67 a obsadil dvakrát 9. místo z 12 účastníků - porazil třeba známého bulharského velmistra Bobocova a maďarského Barczaye). Hrál i korespondenčně na šachové Olympiádě 1949 – 1952. Řídil šachovou hlídku ve Stráži lidu.

    Přečíst celé
  • Komedie hrubých chyb

    Maďarský šachový časopis Magyar Sakkvilág uveřejnil v ročníku 1946 na straně 151 rozbor následující partie hrané na turnaji v Budapešti v 6. kole. Kameny vedli zcela neznámí hráči - amatéři. Souboj se vyznačoval velkým množstvím hrubých chyb zvláště po 25. tahu. Komentátor partie a zároveň redaktor magazínu Dr. János Balogh k partii dodal: "otevření má velkou teoretickou hodnotu, střední hra je chybná ale extrémně vzrušující, ovšem pokřivená. Sebestyen vyhrál důmyslným protiútokem, ale Csiszar by si zasloužil také zvláštní cenu - i když jen za tuto hru - jako nejnešťastnější amatér!"

    Přečíst celé
  • Perfektní drak a dva drzí jezdci

    Následující dvě partie jsou z tvorby mistra Hromádky. Ukazují jak těžký je život šachisty, v jedné partii skvělá výhra a ve druhé rychlý výprask. Obě byly hrány na turnajích v Praze 1938. Z rubriky "Šachy", kterou řídil Josef Louma v novinách Národní listy z 3. 4. 1938 je následující ukázka z přeboru Prahy 1938. Mistr Hromádka (skončil na bronzovém stupínku za Gilgem a Zítou), v partii 1. kola, v ní nejprve zkušenou rukou, v dračí variantě, vyjasnil situaci na dámském křídle, aby pak rozhodl partii na křídle opačném.

    Přečíst celé
  • Z rubrik Eduarda Lendla

    Lendl Eduard (1893 - 1976), Známý šachista, publicista, funkcionář, a i trenér, úspěšný tenista, středoškolský profesor a současně otec Jiřího Lendla, také šachisty, který hrával i mistrovství republiky a dědeček slavného tenisty Ivana Lendla, byl zanícený šachista, V polovině minulého století vedl několik šachových rubrik v periodickém tisku. Z málo známých Selských listů jsem z roku 1935 vybral několik partií včetně ukázky jeho hry. Rubriky jsou pak uvedeny na konci, partie si můžete projít s jeho glosami.

    Přečíst celé
  • Chycený jezdec Salo Flohra v Ostravě 1938

    5. dubna na straně 13 uveřejnil deník POZOR jedinou prohranou simultánní partii Salo Flohra, který v Moravské Ostravě sehrál dvě produkce. První, ze které je partie se hrála 22. 3. a Flohr ji vyhrál +33 =6 -1. Druhá, s časovou kontrolou se hrála o den později a skončila +3 =7 -0. Salo Flohr docílil na svém měsíčním turné od 22. 2. do 27. 3. vynikajícího výsledku +639 =65 -13! V naší partii mu byl soupeřem známý hráč, který v té době už věhlasného soupeře nachytal na pověstných hruškách, když mu chytil jezdce.

    Přečíst celé
  • Neproměněná penalta

    V dole připojeném výstřižku z Národních listů jsem prověřil dvě uveřejněné partie z utkání dvou družstev v Turnově. Bylo to střetnutí, nyní cituji "Severočeskostředolabské župy proti německé župě Ještěd-Jizera". O utkání je sloupeček ve výstřižku. V první neproměnil bílý ve 23. tahu, řečeno žargonem fotbalistů, "penaltu" a v další se hezky rozehráli bílí střelci na diagonálách, které mířily na královské křídlo.

    Přečíst celé
  • Problematická cena za krásu

    Kdysi bylo dobrou tradicí vybrat ze sehraných partií turnaje jednotlivců tu nej nej a vyznamenat ji cenou za krásu. V dobách před druhou světovou válkou byla cena skoro v každém turnaji. Po válce se v dobré tradici ještě nějaký čas pokračovalo, ale pak z turnajů vymizela, ceny se vyskytují jen sporadicky. Pokud se nějaké dávají, tak jen jako za nejlepší partii.

    Přečíst celé
  • Chycený jezdec v centru

    V následující partii, která byla uveřejněná v německém časopise Deutsche Schachblätter 1928 na straně 312, se hrála zajímavá varianta. Poznámky k ní napsal vůdce černých kamenů, když v již 5. tahu zahrál velmi riskantně jezdcem na centrální pole e4. Jistě viděl, že je zde jezdec odtržen od všech vhodných ústupových polí.

    Přečíst celé
  • Pozice v karikatuře

    Karikatury bývají součástí novin i časopisů. V dávné době byly možná rychlejší než fotoaparát (jsme na pražské Olympiádě 1931!), místo drahého přístroje stačila jen tužka a papír. Ovšem dotyčný musel umět tento druh kreseb.

    Přečíst celé