Kamenný stůl

Nemluvíte-li keltsky, pak vězte, že pro kamenný stůl se ve staré bretonštině (keltský jazyk) užívala složenina dvou slov. „Dol“ = stůl, „Men“ = kámen.

Dohromady tedy „dolmen„.

Nevím, proč se Galerie Dolmen jmenuje zrovna takto, ale vím, že jsem byl požádán o kritický pohled na šachové testy na webu Šachy Dolmen. Ano, nespletl jsem se. Zmiňuji Galerii Dolmen i Šachy Dolmen, dva skoro příbuzné weby. Bylo mi vysvětleno, že Šachy Dolmen jsou takovým mladším „sourozencem“ Galerie Dolmen.

---

Dovolím si poukázat, na to, že jsem „fikaně“ nepoužil ani slovo bratříček, ani sestřička, nýbrž genderově neutrálního „sourozence“ . Přitom mě napadlo, že čeština (platí to i pro jiné slovanské jazyky) asi nikdy nebude genderově neutrální, hlavně kvůli minulému času-on, ona, ono JE, ale BYL, BYLA, BYLO. To jen tak na okraj….

---

Samotné testy se mi zdály málo, tak jsem se podíval rovnou na celý web Šachy Dolmen.

Jen podotknu, že pokud se na mě někdo obrátí se žádostí o kritický pohled na jakýkoli projekt, pak to může znamenat jen několik věcí:

1/ sebevědomý člověk si je stoprocentně jist svým bezchybným projektem

2/ škodolibý člověk mi chce ukázat mou malost a zgustnout si na neoprávněné kritice kritikou kritika

3/ člověk chce prostě znát názor někoho, kdo nevidí svět jen jako „SUPER!“ nebo „BÍDA…“

Předpokládám, že v tomto případě jde o třetí možnost (a kdyby ne, nic strašného se nestane )
——

Ze všeho nejdříve jsem se podíval na staršího sourozence Galerii Dolmen. Chcete-li koupit nebo prodat obrazy, vřele doporučuji, mě ovšem zajímají ony šachové stránky.

Po zadání adresy webu do adresního řádku vidím jednoduchou, graficky nenáročnou webovou stránku s nabídkou šachových knih. To mě celkem těší, protože nemám v lásce různé hardwarově náročné „omalovánky“ a navíc, i když je zde grafika celkem střídmá a černobílá, vypadá dost dobře. Snadno zjišťuji, že web běží na redakčním systému Drupal, který býval v nedávné době hodně populární (a možná ještě i je, ale už se o tuto oblast příliš nezajímám).

Různé redakční systémy jsou obvykle odladěny vývojáři po interakci se samotnými uživateli a nemělo by se stát, že narazíte na výtvor nějakého kreativního maniaka, kterému na jeho vytuněném PC web nádherně „šlape“, ale nedochází mu, že běžný uživatel preferuje levnější řešení (typická ukázka takového „maniackého“ webu: chess24.com – je tam vše, ale ne každému to normálně „šlape“… je to omalovánka s pohyblivými obrázky ). Na Šachy Dolmen však vidím jednoduchý a funkční redakční systém, který určitě pofičí i na „starém železe“.

Široká nabídka knih na titulní straně potěší jistě každého šachového čtenáře. Samozřejmě, hledám chyby a nacházím. Tedy „chyby“… Ani nevím, zda je možné to jako chyby označit. Kompletní sortiment knih se vleze na jednu stranu a pokud mi tam něco chybí, pak je to systematické třídění, ale to pro mě, jakožto správného „chaosáka“, není žádnou velkou vadou.
Puntičkářům by to však vadit mohlo.

Nedíval jsem se na všechny tituly, ale…
Náhodou jsem narazil na „Laskerovy knihy“. Z nadpisu i z popisu knížek by se dalo usuzovat, že jsou tyto knihy v českém jazyce (a zřejmě to tak na 99.99999% bude), ale není to jasně napsáno u všech titulů (v tomto případě mi chybí neuvedený překladatel). Prostě chci říct, že u většiny knih je uveden autor nebo překladatel a asi je opravdu náhoda, že jsem se „hloupě“ trefil.
Ani to však nepovažuji za nějakou zásadní vadu, protože u každé nabízené knihy je vždy ukázka ve formátu pdf a i kdyby nebyla, na webu jsou uvedeny zcela zřetelně kontaktní informace, kde se lze v případě nejasností informovat přímo u provozovatele (Martin Beil), takže „no problem“.

Sortiment šachových knih je sice úvodní stránkou, ale horní menu obsahuje i další nabídky:
Šachové testy, Šachopedii a Články a zajímavosti.

Jsem zvědavec a klikám rovnou na Články a zajímavosti. Obsáhlá rubrika, kde jsou uváděny nejen novinky na webu, ale i množství šachových úkolů ve formátu pdf . Zajímavosti jsem tam moc nenašel , ale testy jsou opravdu dobré pro každého klubového šachistu (tedy hráče, který se chce zlepšovat). Zarazila mě však „hláška“, která se vyskytuje  prakticky u všech testů v pdf v této sekci:

!!! Všechny diagramy řešte

postavené na šachovnici !!!

první strana ze dvou

Opravdu tam musí být napsáno „první strana ze dvou“? K čemu to je?
Po obsahové stránce však testům není co vytknout, opravdu dobré pro trénink a výuku. Ještě malá připomínka týkající se názvu testů…: Nejsem sice žádný „sluníčkář“, ale ani „rusofil“, přesto mi přijde název „Malí Rusáci“ jako mírně nevhodný. „Rusové“ by asi byli lepší .

V rubrice Články a zajímavosti je upoutávka na nejnovější sady testů. Proklikem se dostávám na testy, konkrétně na „Kombinace mistrů světa“. U jmen mistrů světa můžete kliknout buď přímo na jméno mistra světa nebo na testy, které jsou roztříděny na „Jednodušší“ a „Obtížnější“.
Pokud rozklinete nejdříve jméno mistra světa, objeví se vám, bohužel, i řešení některých z testů, takže se připravíte o možnost kombinační schopnosti v testech.
Ovšem uznávám, že pro lenochy to může být naopak výhodou .
Jednotlivé stránky o mistrech světa jsou velmi dobře zpracovány. V několika bodech jsou shrnuty důležité faktografické údaje, nechybí ani povedené portréty mistrů a odkazy na partie a zdroje. Pokud mi něco vadí, pak to jsou právě odkazy na partie, které se otevřou přímo v daném okně a dostanete se tak na jiný web. Možná by stálo za úvahu přidat vybranou partii (partie) přímo na web.

Tedy, ony tam vlastně ty partie  jsou.
Jenže ve formě videa, což mi přijde nesmyslné, protože důležité milníky ze života mistrů světa jsou chronologicky (…a dokonce i logicky) hezky na jedné stránce a „přelouskáte“ je za pár minut (nebo vteřin), ale na komentovanou partii, která často onoho mistra světa často téměř ani necharakterizuje, spotřebujete kolem 20 minut.
Navíc z oné dvaceminutovky je většinou (viděl jsem tři videa) podstatná část „nepodstatná“ a skoro polovinu videa zabere povídání o jiném tématu. Když si k tomu připočtete mou nechuť sledovat pohyblivé obrázky, je jasné, že tohle mě nejen nenadchlo, ale působí to na mě rušivě. Uznávám však, že někomu by se to možná mohlo líbit (to jako fakt???).

Za sebe bych však řekl, že pokud tam má být za každou cenu multimediální obsah, pak prosím…, ale ať je alespoň k tématu a aspoň tak dobrý, jako textové shrnutí života mistrů světa.

K samotným testům…
Celkem mě to zaujalo, protože kdysi dávno jsem dělal pro žáky něco podobného .
Můj první dojem z testů byl negativní, protože jsem začal Kombinacemi mistrů světa a hned mě napadlo, že je to hloupost, že by bylo vhodnější udělat tématické testy. Ukázalo se však, že autor (autoři) webu na to myslel(i) a Kombinace mistrů světa jsou jen jakousi přidanou hodnotou k množství jiných testů.

Když jsem totiž přešel na Šachopedii, zjistil jsem, že je tam přesně to, co hledám-tématicky zpracované testy od zahájení, přes střední hru a kombinační motivy, až po koncovky.
Bohužel je dost věcí zatím ve stavu rozpracovanosti a teprve se dolaďují chybičky, ale už nyní se v této sekci zvídavý člověk rozhodně nebude nudit a může se směle otestovat. Udělal jsem to i já, nikoli proto, abych poznal, jak na tom jsem (mimochodem, jako správný šachanistický haluzář jsem v testu „věž proti pěšci“ správně uhodl všechny výsledky . Níže na obrázku uvidíte dvě chyby…Úmyslné, podotýkám .), ale abych zjistil, jak to funguje.

První věc, kterou si v testech dovolím zkritizovat:
-chybí návod pro „blbce“ (tedy i pro mě ).

V textu sice stojí: Co byste zahráli a jak partie dopadne? , ale ne každého napadne zahrát nejdříve tah na šachovnici a až poté kliknout na výsledek. Někdo (ti „chytřejší“, kterým je vše jasné na první pohled) prostě nejdříve klikne např. na „Remíza“ a až poté „ukáže“ na šachovnici, jak by to zremizoval (viz následující obrázek, 1.otázka).

Další věc, která také může někoho zmást:
-otočení šachovnice z pohledu hráče.

Jestliže jsou dole bílé figury, najde se dost „rychlíků“, kteří si pořádně nepřečtou, že „Na tahu je černý a vyhraje.“, ale budou to řešit z pohledu bílého a jejich podvědomí zaregistruje jen „…a vyhraje“.

Poslední kritická poznámka k testům se týká šachovnice.
-na okrajích chybějí „písmenka a číslice“, tedy souřadnice  ,

To je asi jediná větší vada, která zvlášť v koncovkách může někomu způsobit „bolehlav“.

Z celého webu mám velmi dobrý dojem, ale mám trochu strach, aby se hlavně ze Šachopedie nestal nepřehledný moloch, kde možná bude nakonec vše, ale bude to chaotické.

Pokud se autorům (autorovi) podaří udržet web přehledný a jednoduchý, půjde o zajímavý počin v českém šachu.

Držím palce!

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme