„Hrozba“ hraní

Ano, slovo „hrozba“ je v uvozovkách a ne, nejde o překlep a v nadpisu nemělo být „Hrozba braní“….
Uvozovky u hrozby jsou na místě, protože zatímco se jedni těší na obnovení šachových soutěží družstev jako na dárečky od Ježíška (pro amerikanofily od Santy, pro rusofily od dědy Mráze), jiní se křižují a se slovy „Apage Satanas!“ křičí, že usedneme-li k šachovnicím, pak jistojistě všichni bídně zhyneme.

V pondělí 23.11.2020 aktualizoval ŠSČR svůj článek „Přerušení šachových soutěží“ o zápis z jednání řídícího orgánu ligových soutěží, tedy STK.

Zájemci si jistě novinky přečtou (nebo už přečetli) sami a nepotřebují, abych sem vše kopíroval . Shrnu-li výsledek jednání do jednoho souvětí, pak mohu napsat:
Pokud se nic mimořádného nestane a ČR přejde (podle PES) do třetího rizikového stupně, měly by být v prosinci obnoveny (některé zahájeny) šachové soutěže družstev.

Co k tomu říct? Je to dobrá či špatná zpráva?
Jak jsem psal už výše… Někdo to nadšeně vítá, jiný se této situace hrozí.

Já se řadím spíše mezi ty, kteří by rádi zasedli k šachovnicím, i kdyby to mělo být s hadrem na tváři. Nepatřím sice mezi nadšené rouškaře, ale je-li to nutné, roušku používám. Zcela jistě však patřím mezi lidi, kteří si myslí, že dříve nebo později bude nutné začít zase normálně „fungovat“, i když možná s jistým rizikem nebo omezením. Šachové soutěže k mému životu neodmyslitelně patří, tudíž jejich obnovení považuji za „normalizaci“.

Chápu ale i ty, kteří tuto možnost nevítají. Mluvím teď o nemocných či oslabených lidech, kteří mají oprávněný strach o zdraví. Stejně tak chápu i mnohé funkcionáře, kteří své týmy hlásili do soutěží v dobré víře, že vše proběhne regulérně v daných termínech a teď si okousávají nehty, protože mnozí hráči nebudou moci za jejich družstva hrát buď kvůli termínovým kolizím nebo z obav o své zdraví.

Nechápu však mnohé hysterické výkřiky typu „v roušce NIKDY!“ nebo „je to extrémně nebezpečné“. Jistě, určité nebezpečí nákazy tady je (a bude), ale to je všude kolem nás.
V obchodech, v práci, v hromadné dopravě…
Pokud sedíte doma, jídlo vám podstrkují dírou pode dveřmi a s ostatními lidmi se bavíte jen skrze mobilní telefon, který pak pro jistotu ještě vydezinfikujete, jsou vaše obavy oprávněné.
To ovšem neznamená, že se zbytek populace musí chovat stejně.
Kdo nechce hrát, důvod si vždycky najde (platí to i naopak: kdo chce hrát atd. … ).

Když už jsem tu zmínil funkcionáře v depresích z toho, že nebudou mít dostatek hráčů, pak přidám ještě jednu „kacířskou“ myšlenku.
Zrušme (ne my, řídící orgány soutěží) pokuty za neobsazené šachovnice a především ne příliš logické nařízení o sehrání minimálně dvou utkání.
Mělo by to logiku.
Věřím, že se najde dost týmů, jejichž hráči nebudou chtít hrát ze strachu z nákazy nebo jednoduše proto, že v náhradních termínech mají domluvené jiné akce. Podobný problém může nastat s cizinci, kteří se do ČR jen tak lehce nedostanou.
Jako bych slyšel námitky, že sehrání minima zápasů je důležité, aby se nemanipulovalo se soupiskou . Nemyslím si, že by před sezónou takto někdo uvažoval. I kdyby se však přece jen nějaký „vykuk“ našel, je to možná nic oproti tomu, že podobné pokuty, navíc v dnešní době, mnohé odrazují od šachu.

Nejsem sice „jasnovědná“ Libuše , ale i tak už teď slyším a vidím, jak někteří budou čekat, až s tím přijde svaz nebo až to svazu někdo napíše.
Nic takového se nestane. Iniciativa by měl přijít zdola, od klubů. Třeba už jen proto, že svaz řídí jen ligy a krajské a okresní svazy řídí nižší soutěže a jak znám mnoho funkcionářů…
…budou tvrdit : „Co je psáno, to je dáno “ a striktně budou dodržovat řády.

Kluby by měly samy kontaktovat řídící orgány jejich soutěží a pokud je to v jejich zájmu (kdo z funkcionářů ví, kolik hráčů odmítne hrát třeba dvoukola?), měly by se domluvit a navrhnout úpravu SŘ, resp. pozastavení platnosti některých jeho článků v této době.

Za mě: těším se na obnovení šachových soutěží víc než na Vánoce

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme