„Vracejte nám ty podšálky…“
Podobná věta zazněla v české komedii Účastníci zájezdu. V letadle do Indie, kterým cestovali naši reprezentanti a reprezentantky na olympiádu, něco podobného pravděpodobně nezaznělo, ale kdo ví 🙂 .
Vedením výpravy byla pověřena paní Lenka Kůsová, se kterou už jsme tady rozhovor dělali, ale není důvod neudělat ještě jeden.
Samozřejmě to prý bylo špatně 
.
Špatně by bylo určitě i to, kdybychom žádného vedoucího výpravy neměli, protože pak by byli přetěžováni kapitáni a nemohli by se naplno věnovat koučování. Špatně by jistě bylo, kdyby do Indie odletěl nějaký dlouholetý zkušený funkcionář, protože by měl výlet určitě za „věrnost svazu“.
Pro některé lidi je špatně všechno.
Nedalo mi to a položil jsem Lence Kůsové několik otázek. Malé povídání nejen o Indii.
1/ Jela jste na olympiádu jako vedoucí výpravy. Bylo to za „odměnu“ nebo za „trest“ ? 🙂
Olympiáda za trest ?
Když jsem se dozvěděla o své nominaci, byla jsem nadšená, ale krotila jsem vášně, bylo nás víc. Určitě mě těšil už jen ten fakt, že já jsem v nominaci na takovou akci, jakou je olympiáda. A když mě potom zavolal sám Martin Petr, jestli s tím souhlasím, byla jsem nadšená. Nemyslím si, že to bylo za „odměnu“.
Byla to úžasná příležitost a já jsem ji moc ráda přijala.
2/ Je o Vás známo, že jste sportovec tělem i duší, Váš syn hraje šachy velmi dobře, šachy hraje i Vaše dcera. Z tohoto úhlu pohledu je pochopitelné, že věnujete spoustu času šachovým aktivitám. Jste zaměstnankyní svazu? Pokud ne, čím se živíte (pokud nechcete,
neodpovídejte)?
Začnu trošku ze široka.
Vystudovala jsem s vyznamenáním vysokou školu se specializací na TV a sport. Následně i speciální pedagogiku. Studovala jsem i roční manažerský kurz, který je akceptovaný po celé Evropě. Řídila jsem reklamní agenturu, rozjela jsem v KV kraji regionální TV. V oblasti PR, marketingu a eventů se pohybuji přes 20 let. Před dvěma lety jsme ve třech lidech zorganizovali ODM 2020, kdy jsme poté převzali ocenění za skvěle odvedenou práci. Ocenění jsme obdrželi od vedení KV kraje.
Poté jsem dostala nabídku být předsedou šachového oddílu. Přijala jsem ji. V KV kraji jsem koordinátorem projektu Šachy do škol. Sama jsem se přihlásila do výběrového řízení, kdy jsem si přečetla poptávku na tuto pozici.
A tím začala moje podpora šachu nejen pro šachisty, ale i osvěta mezi nešachisty. Dostala jsem nabídku být členkou Komise marketingu a komunikace ŠSČR. Přijala jsem ji. A již třetím rokem se podílím na všech projektech, které tato komise realizuje. Loni v prosinci jsem dostala nabídku být předsedkyní komise ženského šachu.
Moc ráda jsem ji přijala.
Během Vánoc, než se vše doladilo, to bylo mnoho a mnoho hodin po skypu s lidmi, kterých si moc vážím a kteří mi v tomto projektu pomáhají. Můj pracovní režim se musel hodně změnit. Mám svojí práci, pracuji jako OSVČ v oblasti PR, reklamy, marketingu a realizování eventů. Také trénuji basketbal na dvou základních školách a mám i privátní lekce bodyformu a fitboxu. Když to děláte s láskou a chutí, vše se dá skloubit. A mě to moc baví. I fakt, že moje děti oceňují, že jsem se dostala do jejich světa a orientuji se v něm lépe než mnoho šachistů.
3/ Indie je exotická země. Měla jste před olympiádou nějaké zkušenosti s podobnými cestami?
Nikdy jsem v Indii nebyla. Ani to není země, kam bych chtěla jet na dovolenou. Mám raději Severní Ameriku, kde jsem několikrát měla možnost být.
Samozřejmostí je Evropa.
Neodmítnu Alpy, Dolomity, Tatry. Ale není problém se zeptat, co taková cesta do Indie obnáší. Mám kolem sebe lidi, kteří tam byli a dali mi tipy a informace: očkování, strava, lidi, na co připravit atd … Není „problém“, který nemá řešení. Musí se jenom chtít.
4/ Kolika jazyky jste schopna se domluvit?
Domluvím se anglicky.
5/ Co bylo náplní Vaší práce v Indii při olympiádě (před ní)? Můžete být prosím konkrétní? Zkuste popsat Váš denní režim (pracovní i nepracovní).
Neměla jsem přesně definovanou náplň práce. Měla jsem dělat reporty, komunikovat s kapitány a organizátory na místě. Ale bylo toho mnohem víc. Určitě to byla komunikace s naším vedením svazu, kapitány, vedoucím repre úseku a organizátory. Letenky, ubytování. Víza – nebylo jednoduché pro Evropana vyplnit mnoho stran pro vydání víza do Indie.
Připravila jsem všem mustr, co a jak, aby vše prošlo lehce. Pokud měl někdo z hráčů problém, obrátil se na mě a vše jsme v klidu vyřešili po telefonu, emailu. Veškeré komplikace, které se vždy vyskytnou, jsme v pohodě vyřešili. Zjistila jsem i doporučená očkování do Indie, vše bylo na každém, jak s tím naloží.
Také jsem si nechala od lékaře připravit balíček léků do Indie pro celou výpravu. Určitě bylo třeba vyplnit i formuláře z důvodu COVID 19, testy pro neočkované. Všichni ví, že jsme museli den před odletem vyřešit náhradníka z důvodu pozitivity jednoho hráče. Všechny kroky jsem vždy konzultovala s oběma kapitány, předsedou ŠSČR a vedoucím repre úseku.
Komunikace probíhala skvěle. Také jsem si musela připravit osnovu, jak monitorovat celou olympiádu. Chtěla jsem to udělat jinou formou, než jak bývá. Svoji ideu jsem představila vedoucímu repre úseku, předsedovi KMK a měla jsem jejich souhlas, že se jim to líbí. Bylo třeba zajistit i dost jiných administrativních věcí – pojištění, označení kufrů, letenky atd.
V průběhu olympiády jsem se nezastavila. Důraz jsem kladla na dobrou náladu celé výpravy. Komunikovala jsem s kapitány, ale i s hráči a vše probíhalo v pohodě. Pokud měli nějaký problém, vždy se na mě obrátili a vše jsme v pohodě vyřešili. Důležité bylo jejich pohodlí a psychická pohoda. Já osobně potřebuji energii. Denně jsem vstávala před sedmou, šla jsem si zacvičit, protože pak jsem celý den nabitá energií. Občas se někdo chtěl přidat, byla jsem ráda, pokud chtěli, ale nikoho jsem nenutila. Bylo to čistě na nich. Dopoledne bylo rychlé – procházka s hráči, rychlý bazén, oceán, na vše bylo maximálně půl hodiny. Napsat si poznámky, udělat videa s kapitány, oběd a už bylo třeba jet do hrací místnosti.
Denně jsem byla před hrací místností, moje akreditace nepovolovala být uvnitř. Venku před sálem bylo kolem 40 stupňů, uvnitř panovala zima. I to jsme zkoušeli hned první dva dny vyřešit s organizátory. Bohužel, jejich odpověď byla, že je tam hodně lidí a musí to tak být. Každý den jsem fotila známé šachové tváře, natáčela videa, sledovala co kde je, abych to co nejvíce přiblížila lidem.
Dostávala jsem i tipy od dobrovolníků, kteří zde pracovali. Za to jim moc děkuji.
Musela jsem do kanceláře zajistit akreditace, administrativní věci, když organizátoři poslali email. Většinou jsme se na hotel vraceli mezi 8-9 večer. Večeře a pro hráče zhodnocení s kapitány, relax, hry. Já jsem musela vždy vše sepsat, nahrát fotografie, videa, dohoda s kapitány ohledně hodnocení pro fanoušky atd. Wifi nebyla úplně nejlepší.
Denně jsem zpravidla chodila do postele kolem 3 hodiny ráno. Ale vše bylo napsáno, posláno, zajištěno, domluveno. Kromě volného dne, kdy jsem po dohodě s hráči a kapitány včetně slovenské výpravy domluvila výlet do města. A užili jsem si to.
A co jsem hodně chtěla, bylo po celých 14 dní držet v týmu dobrou náladu.
Bylo toho tolik, že jsem snad ve výčtu na nic nezapomněla 🙂
6/ Vaše působení na olympiádě hodnotí mnozí šachisté na jedničku s hvězdičkou (včetně mne 🙂 ), ozývají se však hlasy neznalých nebo nepřejících příznivců šachu, že Vaše přítomnost na olympiádě byla zbytečná.
Co si o tom myslíte?
Hodně lidí mi do Indie psalo. A já jsem za to byla ráda. Těm lidem patří moje velké díky. Měla jsem radost, že to, co jsem si připravila, se líbí a že je to i trošku jinak. Dodávalo to energii.
Snažila jsem se psát ve více rovinách, formální i neformální. Protože na olympiádě bývá i zábava, musela jsem i já udělat zábavný kvíz pro naše hráče. Jsem hodně ráda a za to děkuji, že mi rozhovor poskytli i slovenský kapitán žen Igor Štohl a velmistr Jerguš Pecháč, který remizoval s Magnusem Carlsenem. Ostatní kluci i holky také ochotně pózovali a panovala mezi námi skvělá atmosféra. I jim patří moje velké díky.
A ostatní hlasy ?
Mám-li být upřímná, tak vím, proč. Odmítla jsem zasílat fotografie a videa. Tím dnem vznikla kampaň proti mě, o které jsem neměla zprvu ani ponětí, dokud mi nezačali lidi z Čech posílat slova podpory. Děkuji za to.
Přišlo mi i pár fotografií, co se o mě píše a protože mám svědomí čisté, byla jsem nad věcí. A slíbila jsem, že to nebudu číst. Proč si kazit náladu od někoho, komu jsem dobrovolně bez nároku na honorář pomohla na jeho akci udělat simultánku, besedu? Rychle se zapomíná. Proč se zaobírat někým, kdo mě vůbec nezná a nic o mě neví ? Trošku necitlivé to bylo pro moje děti, obě hrály turnaj a vím, že je to minimálně na dvě kola vykolejilo, ale vše jsem jim vysvětlila a i ony jsou nad věcí. Ví, jaká jsem. A když mi začali na můj osobní FB chodit anonymní komenty, které urážely nejen mě, ale i mé přátele, musela jsem zakročit a smazat je.
Nepřeju si, aby někdo urážel lidi, kterých si vážím a je to na mém soukromém profilu.
Toť asi vše.
7/ Navenek působila česká výprava velmi kompaktně. Bylo tomu tak i ve skutečnosti?
Za mě ano. A jsem za to moc ráda. Vždyť i to, jak mi pár lidí před sálem říkalo,že je krásný vidět, jak se podporujeme a fandíme si. Česká republika byla vidět a já jsem na to pyšná.
8/ Přiznávám, že mě mírně rozhodilo to, že jste mi dala košem (ale slušně) 🙂 a „rezolutně“ jste zamítla sdílení fotografií bez svolení „šéfa“ KMK nejen z FB profilu svazu, ale i z Vašeho osobního FB účtu. Chápu, že každý autor má svá práva. ale toto řešení mi přišlo nešťastné. Komise KMK, ve které pracujete, by podle mě měla mít zájem na propagaci šachu. Jaký byl důvod zamítnutí?
Myslím, že jsem to osobně po návratu vysvětlila, proč jsme se museli uchýlit k tomuto kroku. Důvod byl prostý.
I přes můj nesouhlas si přesto někdo bral moje fotky, videa. A ještě mě urážel.
O to víc si cením, že jste respektovali moje NE.
Děkuji.
9/ Našla jste si mezi hráči a hráčkami „spřízněnou duši“? Tedy někoho, kdo myslel podobně jako Vy? 🙂
Snažila jsem se si ke každému najít cestu. Denně jsme se hodně nasmáli u snídaně, oběda i večeře. Večerní relax u her. Všechny hráče jsem navíc znala, jsou to osobnosti a mě bylo ctí, že mě vzdali mezi sebe. Nejvíc času jsem strávila s benjamínkem výpravy, Aničkou Koubovou. Byly jsme spolu na pokoji a obě jsme se shodly, že nám to sedlo a klapalo.
10/ Nakreslíte nám něco? Zkuste třeba „autoportrét“ nebo Davida Navaru nebo mě 😀 😀 😀 a stačí „kaštánkový styl“ (viz příloha). (doufám, že máte smysl pro humor 🙂 a berte jako pozitivum, že se Vás neptám na Váš vztah k rajčatům jako jistá interviewistka 😉 😀 )
Jasně, že mám smysl pro humor. S tím se daleko lépe žije. Dokonce si myslím, že mám talent i na to kreslení. Ale nebudu Vám fušovat do řemesla, tady se před Vámi skloním a hodím tužku na Vás …koukejte něco pěknýho nakreslit 🙂
Děkujeme za rozhovor, a protože už jsem jednou Lenku kreslil a ona sama nechce ukázat, co umí. Nakreslil jsem její „autoportrét“ za ni 
