Kde lišky dávají dobrou noc

Včera jsem informoval o tom, že se Magnus hodlá tento týden vyjádřit a možná v téže chvíli se Carlsen vyjádřil 🙂 . Byli jsme o tom už informováni díky komentáři Pavla Chrze, prohlášení Carlsena přeložil Honza Jílek.

Ale vím, že hodně lidí je líných něco takto hledat, takže uvádím Carlsenovo prohlášení z jeho twitterového účtu a „rychlopřeklad“ Honzy Jílka (vše ještě jednou ).

Honzův „rychlopřeklad“ (webový překladač):

„Milý šachový světe, 
na Sinquefield Cupu 2022 jsem učinil bezprecedentní profesionální rozhodnutí odstoupit z turnaje po partii třetího kola proti Hansi Niemannovi. O týden později jsem během Champions Chess Tour proti Hansi Niemannovi odstoupil po odehrání jediného tahu.
 
Vím, že mé jednání zklamalo mnoho členů šachové komunity. Jsem frustrovaný. Chci hrát šachy. Chci i nadále hrát šachy na nejvyšší úrovni v nejlepších soutěžích.
 
Věřím, že podvádění v šachu je velký problém a existenční hrozba pro hru. Věřím také, že by šachoví organizátoři a všichni ti, kterým záleží na posvátnosti hry, kterou milujeme, měli vážně uvažovat o zvýšení bezpečnostních opatření a metod odhalování podvodů v šachu naživo (nad šachovnicí). Když byl Niemann na poslední chvíli pozván na Sinquefield Cup 2022, silně jsem před akcí zvažoval, že odstoupím. Nakonec jsem se rozhodl hrát.
 
Věřím, že Niemann podváděl více – a nedávněji – než veřejně přiznal. Jeho pokrok při hře na šachovnici byl neobvyklý a po celou dobu naší partie v Sinquefield Cupu jsem měl dojem, že v kritických pozicích nebyl napjatý nebo dokonce plně soustředěný na hru, přičemž mě jako černého černými přehrával způsobem, který podle mě dokáže jen hrstka hráčů. Tato partie přispěla ke změně mého pohledu.
 
S podváděním musíme něco dělat a z mé strany do budoucna nechci hrát proti lidem, kteří v minulosti opakovaně podváděli, protože nevím, čeho jsou schopni do budoucna.
 
Je toho víc, co bych chtěl říct. Bohužel jsem v tuto chvíli omezen v tom, co mohu říci bez výslovného svolení Niemanna. Zatím jsem mohl mluvit pouze svými činy, a ty jasně říkají, že s Niemannem nejsem ochoten hrát. Doufám, že pravda v této věci vyjde najevo, ať už je jakákoli.
 
S pozdravem
Magnus Carlsen – mistr světa v šachu“

Šachový svět se už před Carlsenovým prohlášením rozdělil na dva tábory-na ty, co věří Carlsenovi a na ty, co věří Niemannovi. Pak je tu ještě část šachistů, kteří na to zatím nemají vlastní názor, protože postrádají více informací (třeba David Navara a jiní).

Vynechme ty, co se zatím nepřiklonili na žádnou stranu. Zbývající dva tábory se pak ještě dále štěpí, protože jak „věřící“, tak „nevěřící“ věří, či nevěří z různých důvodů.

Ale teď to podstatné …
Nic převratného se neděje.
Šachoví podvodníci s námi „koexistují“ už delší dobu. Někteří jsou více skrytí, jiní už byli demaskováni.
Občas zaznamenávám ve webových diskusích (nejen českých) „paniku“, že to znamená konec šachu, protože lidé náhle „zjistili“, že tyhle podvody se dost špatně odhalují.

Žádný konec šachu se však nekoná a nevolá po něm ani Carlsen. MC jen upozorňuje na problém, který už tu je a snaží se „dokopat“ FIDE a organizátory šachových akcí, aby vše brali vážně.

Mnoha lidem se nemusí líbit, že Carlsen obviňuje „chudáka“, který jednou (dvakrát?… třikrát? …vícekrát?) šlápl jako nerozvážný jinoch vedle a podváděl. Tedy prý „jen“ při onlinu .
Paradoxně se dnes větší „prachy“ točí právě při online hraní, takže opravdu šlo jen o nevinné šlápnutí vedle?

Leckdo si také myslí, že Carlsen jen neunesl svou porážku ve třetím kole turnaje v St.Louis s Niemannem. Kdyby to tak bylo, už bychom měli od Carlsena označeno tolik podvodníků, že bychom pochybovali i o vlastní rodině .
Carlsen a mnozí jiní hráči světové špičky Niemanna podezírají, nikoliv kvůli jedné partii nebo „pocitům“, ale kvůli nepřímým důkazům.

Abnormálně rychlý růst je podezřelý i na tak mladého (a talentovaného) hráče.  Nikdo z šachové špičky nepodezírá z podvádění Firúzdžu, nikdo nepodezírá Abdusattorova, Keymera, Erigaisiho, Gukeshe a další.
Ale dost špičkových hráčů podezírá Niemanna.

Nejen rychlý růst, ale třeba i skutečnost, že mladý Američan připisoval ratingové body na turnajích vysílaných online a odepisoval na těch, které se online nepřenášely, i to je jedním z důvodů podezírání tohoto hráče.
Kdo sledoval nedávno skončený online turnaj Julius Baer Generation Cup a o šachu něco málo ví, musel si všimnout toho, jak rychle Niemann reagoval i v pozicích, kde by se i leckterý hráč z kategorie 2700+ musel alespoň na chvíli zamyslet (a oni se opravdu zamýšleli) nad dalším plánem (lhostejno, zda v lepší, nebo horší pozici).
Niemann sice nehrál ty nejlepší tahy podle šachových motorů, ale většinou se držel jejich „plánu“ a věřte tomu, že i salát jako já by s takovou nápovědou hrál o dobrých 200 bodů silněji .
Stačí, když mi po partii v analýze motor ukazuje: věž převedu na sloupec, jezdce přemístím do centra atd.  a najednou šachu „rozumím“ skoro na úrovni GM .
Mít takovou „pomoc“ při partii, tak si vůbec nebudu muset pamatovat varianty, protože s tímhle už je (většinou) najdu. Klidně bych se vsadil, že nechat mě hrát MČR a dovolit mi každých několik tahů jen letmo, na pár vteřin, nahlédnout do „hlavy“ šachového motoru, budu bojovat o místo v horní polovině tabulky (tím nechci tvrdit, že bych si to místo vybojoval).

Prostě je spousta nepřímých indicií, které napovídají, že něco není v pořádku.

Zastánci „presumpce neviny“ však chtějí jasný a přímý důkaz.
No tak toho se nemusejí vůbec dočkat.
Sázet v šachu při odhalování podvádění jen na přímý důkaz je prostě špatně. Je vysoce pravděpodobné, že pokud není obviněný úplně hloupý, důkaz se nikdy nenajde.

Tím nechci říct, že bych nechápal šachisty, kteří volají po presumpci neviny.
Jistě, také bych se bál, že se mi jednou náhodou podaří porazit Carlsena, Navaru nebo jiného vynikajícího hráče a nikdo mi nebude věřit, že jsem nepodváděl .
Rozumím strachu z „honu na čarodějnice“, kdy by mohl být kdokoli kýmkoli obviňován z podvádění.
Chápu to, ale pokud se toho někdo bojí, mohu jej uklidnit.
Klidně porážejte koho chcete, pokud se k tomu „nenabalí“ další podezřelé skutečnosti jako u Niemanna, nikdo vás nebude podezírat ani po náhodné výhře se silným hráčem.
Takhle to nefunguje.

Nikdo nechceme jiné hráče neoprávněně podezírat a nikdo nechceme být podezíraní. Ale nechceme taky hrát proti šachovým motorům nebo proti hráčům, kteří jejich pomoci využívají.
Asi takto to chtěl „naznačit“ Carlsen.

Otázkou je, jak to udělat, aby to moc „nebolelo“?

Už teď využíváme některé možnosti.
Detektory kovů, bezpečnostní rámy, zpožděný přenos.
Ale přece jen je to asi málo (celkem by mě zajímalo, kolikrát takový Rausis podobnou kontrolou úspěšně prošel).
Nabízejí se různé další možnosti.
Rušení signálů je ve většině zemí zakázáno, to nepřipadá v úvahu, ale dalo by se hrát v nějaké „divočině“, kde „lišky dávají dobrou noc“ a kam signál nedosáhne.

Ale ani to nemusí být vhodné řešení, protože takových míst na Zemi rychle ubývá.
V úvahu přicházejí různé důkladné kontroly za účasti antidopingového lékaře, který by prohledal tělní otvory, ale to by bylo dost drahé a také dost nepříjemné .

Řešení je možná jednodušší, než si připouštíme.
Stačí být méně pohodlní.
Rušení signálu (telefonního) je sice zakázáno, ale vypnout síť WI-FI v místě konání turnaje není problém. Problém je v tom, že spoustě organizátorů se nechce natahovat nepraktické síťové kabely a online přenos se uskutečňuje stále častěji bezdrátově a i nápověda většinou funguje bezdrátově .

Vypnutí Wi-FI a zpoždění přenosu by mohlo být spolu s detektory elektroniky celkem levným a účinným řešením proti různým podvodníkům. Určitě levnějším než nějaké další kontroly.
Tedy přinejmenším do doby, než někdo vynalezne nějaký neuronový přenos .

Zatím však není třeba panikařit. Carlsenovo obvinění je dost závažné a Carlsenovo slovo má velkou váhu. Počkejme si, co to udělá s FIDE .

Když už jsem v článku zmínil „další podezřelé skutečnosti“, vzpomněl jsem si na začátky online hraní šachu.
Tehdy se ještě ani moc neřešilo, zda někdo hraje s pomocí motoru (spíše se předpokládalo, že většina si pomáhá ).
Na jednom serveru jsem narazil na přítele, který měl v normálním šachu rating kolem 1800, ale na serveru přes 2300 . U mě to bylo naopak, normálně cca 2200+ a na serveru jsem se s bídou šplhal k 1800.  Dostal jsem od něj výzvu k partii a při ní probíhala i naše konverzace. Na můj dotaz, zda si pomáhá motorem, odpověděl, že jen „příležitostně“ .
Měl jsem bílé figury a záhy po zahájení jsem stál tak špatně, že jsem musel odevzdat figuru, pak jsem se však dostal k nějaké protihře (motor byl asi vypnutý ), ale při přechodu do koncovky už jsem byl opět „válcován“. Tehdy jsem poprvé (a naposledy) použil při partii motor. Nikoliv proto, abych zvítězil (měl jsem o figuru méně), ale abych zjistil „kdo“ mému soupeři pomáhá a proti „komu“ vlastně hraji. Moc motorů tehdy nebylo a já našel jeho „spoluhráče“ během několika minut-Fritz 5.32.
Musím se „přiznat“, motor mi pomohl v té partii zvítězit. Tehdy ještě nebyly dostupné databáze koncovek a když jsem si prohlížel varianty, které motor počítal, zjistil jsem, že v jedné variantě bych možná mohl utéci pěšcem.
Hodil jsem motoru „udičku“ a ten stále ukazoval výhodu cca 2.9 pro černého, ale nezdálo se mi to tak jasné. Měl jsem pravdu, když jsem onu variantu zahrál podle motoru až do konce, i motor „přišel“ na to, že po celkem jednoduchém průlomu bílý vyhraje.
K mému potěšení se můj soupeř díval jen na vypisované varianty a nezkoušel je natahat až do konce. Když v kritické pozici motor změnil své hodnocení, bylo pozdě .
V jedné partii jsem tak porazil hráče 2300+ i „fricka“ .

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme