Lepší nevědět?

Pamatuji si, jak k nám do klubu kdysi přišel jeden hráč. Dospělý chlap, který šachy závodně nikdy nehrál, se brzy vypracoval na I. výkonnostní třídu. Na tom by nebylo nic divného, jenže on šachy prakticky vůbec neuměl 🙂 .

 

Tedy…znal pravidla, ale jinak byl „dřevo“. O strategii nevěděl zhola nic, zahájení neznal žádné, o koncovkách ani nemluvě a propočet měl tak mizerný, že i v ementálu byste napočítali méně děr než v jeho počítaných variantách.
Přesto šel výsledkově rychle nahoru.
V čem spočívalo tajemství jeho rychlého výkonnostního růstu?
Byl vynalézavý a měl vynikající taktický postřeh. K tomu měl vysoké sebevědomí a intuitivně stavěl figurky na správná pole (centrum atd.).
Využil každou příležitost ke kombinování a po partii vždy „dokazoval“ správnost svých myšlenek.

Vtip spočíval v tom, že i když v propočtu neviděl spoustu tahů a variant, vždy se našla možnost, jak pokračovat dál.
Spočítal si nějakou variantu a i když už ve druhém nebo třetím tahu mu soupeř z jeho „propočtu“ odbočil, nic strašného se nedělo, protože se sice před ním objevila zcela nečekaná pozice, ale i tady dokázal znovu najít dobré pokračování. Za sebe viděl všechno, za soupeře skoro nic.

Uvažoval zhruba následujícím způsobem.
(Po tazích 1. e4 e5 2. Jf3) „Napadám mu pěšce na e5. To MUSÍ pokrýt tahem Jc6, d6 nebo f6. Jiná možnost není.“
(2. … Jf6) „A hele! On nevidí, že mu beru pěšce na e5!“
(3. Jxe5 Jxe4) „Aha! Tak on mi taky vzal pěšce. No nic, napadnu mu kobylu.“
(4. De2 Jf6) „Hm, tak on s tím koněm ustoupil. To jsem nečekal. A jó! Tady mám odtažný šach!“
(5. Jc6 +) „Šach! Není to mat? Ne, není. Ale vezmu mu dámu. Jednoduché jak facka.“

Po nějaké době jej však protivníci prohlédli a stavěli mu pozice, kde žádná taktika (rozuměj dobrá taktika) nebyla. To ho donutilo něco si o šachu nastudovat.
Konečně se dozvěděl, že v zahájení je třeba vyvíjet figury, bojovat o střed, že věže patří na volné sloupce a ještě spoustu dalších věcí.
To byl začátek jeho konce .
Jako „nevědomý“ bezstarostně „kombinoval“ a vlastně tak trochu po každém tahu začínal novou partii, protože měl na desce pozice, se kterými vůbec nepočítal.
Najednou už ale o šachu věděl tolik, že začal hrát jinak. Už viděl slabiny na obou stranách, snažil se vše důkladně spočítat, prostě se naučil hrát šachy .
Jednu vadu však neodstranil-chyby v propočtu.
Teď, když už něco znal a snažil se vše dobře spočítat, najednou začal hrát hůře, protože předtím šel po hlavě do různých variant, kde se mohl projevit jeho taktický postřeh. Teď se vyhýbal i dobrým variantám.

Tím vším chci říct, že kdyby za bílé místo mě seděl u mé nedělní partie onen hráč v dobách svých šachových začátků, pravděpodobně by našel správné pokračování v pozici, kterou jsem tu včera zveřejnil .

 

 

Trochu zkušenější hráč vidí, že bílý má velkou šanci obsadit volný c-sloupec, protože černá věž je vázána krytím a-pěšce a dáma musí krýt Se6.

 

 

Samotný obsazený sloupec však partii nevyhraje. Důležité jsou i další okolnosti. Tady je patrný rozdíl v pohyblivosti střelců. Zatímco bílý střelec má dostatek možností, černý střelec je zavřen za svými pěšci, z nichž pěšec na d6 je opožděn.
Bílý stojí lépe a musí hledat cestu, jak toho využít.
Tah 18.f4 problém neřeší. Naopak, pomáhá černému rozehrát jeho Se7 po případné výměně na f4 a ani pd6 už nebude tak strašnou slabinou, protože po 18. f4 a dalším 18. … exf4 není ani pe4 nic extra .
Po f4 se hra vyrovná, ale to ještě neznamená, že partie skončí remízou.
Místo tahu f4 se nabízí lepší možnost: obsazení c-sloupce.

U partie jsem uvažoval asi takto:
Vezmu na c8 (18. Vxc8) a černý nemůže brát věží (18. … Vxc8), protože přijde o pa7 (19. Sxa7). Zůstává mu jen možnost dobrání dámou (18. … Dxc8).

Na tomto místě malá odbočka: braní věží 18. … Vxc8 je podle stroje nejlepší tah a opravdu asi jediný, po kterém ještě může černý bojovat o remízu, protože udržet pěšce navíc by nebylo pro bílého lehké.
Zpět k úvahám .

Po braní dámou hraji 20. Vc1 a obsadím sloupec. Dáma nemůže jinam než na d7 (20. … Dd7), protože musí krýt Se6. Jistě, černý může někdy vložit výměnu na d5 (Sxd5), ale pak bude bílá dáma na d5 hodně nepříjemná.
V hlavě se mi odvíjejí tyto varianty.

 

 

Bílý má sloupec a co z toho? Nemůže získat pa7 nebo (po výměně) pe6?
Co třeba 20. Sxa7 Vxa7 a jsem bez figury, ale po tahu 21. b6 ustoupí černá věž a já dostanu věž na c7?
(Mimochodem, pokud bílý nevidí tah b6 s dalším Vc7, nemá smysl vůbec uvažovat o braní na a7 .)
Pomůže mi to? Dostanu figuru zpět i s úroky? V hlavě rychle spočítám varianty:

 

 

Tady můj propočet končil tím, že za figuru bych měl možná dva pěšce a že černý asi stojí lépe. Varianta s výměnou věží na c-sloupci zamítnuta a hrálo se 18. f4? .

Přitom je pozice za bílého vyhraná, ale to by si bílý musel uvědomit, že černý je v podstatě bezbranný. Figura navíc tu nehraje žádnou roli, protože partii rozhodnou pěšci bílého na dámském křídle. Černý střelec je tu spíše v roli obyčejného statisty.
Kromě tahu 25. a4 vedou k velké výhodě bílého i jiné tahy, což svědčí o tom, že pozice bílého byla opravdu velmi dobrá.

 

 

U partie, i těsně po ní, jsem byl přesvědčen, že výměna věží s braním na a7 k ničemu nevede. Nebýt šachového motoru, který mi jako první tah po 18. Vxc8 vnucoval braní věží (18. … Vxc8), asi by mě ani nenapadlo, jak dobré to bylo pokračování.

Možná kdybych moc nepočítal, zavřel oči a „šel do toho“, byla by to hezká kombinace .
Někdy je asi lepší moc nevědět a moc nepočítat.

 

 

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme