Čtyři partie a konec

Poslední dubnový den se v naší zemi „pálí čarodějnice“, v kazašské Astaně se pálily šance 🙁 .
O držiteli titulu mistra světa pro rok 2023 musel po nerozhodném výsledku zápasu v klasickém šachu rozhodnout až rozstřel.

 

Tiebreak měl předem jasně daná pravidla.
Čtyři rapid partie tempem 25 + 10, pokud se nerozhodne, tak čtyři partie 5 + 3 a pokud by ani bleskovky nerozhodly, přišly by na řadu ještě rychlejší blicky tempem 3 + 2, které by se hrály, dokud by někdo partii nevyhrál.

Vypadalo to, že Jana Nepomňaščiho i Tinga Li-žena čeká náročný den.
A opravdu to nebylo nic jednoduchého.

V první rapid partii měl bílé figury Ting Li-žen a po zahájení získal mírně lepší pozici. Tedy mírně lepší, pokud bychom ji hodnotili podobně jako klasickou partii, protože ve zrychleném tempu se nedají brát ani strojové varianty za bernou minci .

Ting však nehrál přesně a po 23. Vb1 to vypadalo všelijak, protože i když už se vyměnily dámy, černé figury, věže a jezdec, se nebezpečně přiblížily bílému králi.
Bílý však zahrál velmi dobře. Tah 30. Vb5 byl asi jediný dobrý, protože po jiných pokračováních by se dostal bílý do hodně nepříjemné pozice.

 

 

Ve druhé partii zahájil Nepo tahem 1. e4 a hrála se, jak jinak, Španělská hra. Bílý získal výhodu, ale stačilo jedno chybné rozhodnutí (21. exd6) a partie přešla do přibližně rovné koncovky, druhá remíza.

 

 

Když ve třetí partii zahájil Ting netradičně 1. Jf3 a ze zahájení prakticky nic nezískal, skončila i třetí partie remízou.

 

 

Vzhledem ke klesající „šancovnosti“ na vítězství se zdálo, že už se hráči pomalu připravují na bleskovky, ale čtvrtá partie vše změnila.
Nepo měl bílé figury a v zavřené variantě Španělské hry měla partie typický „rapidový“ průběh. Ve složité pozici nehrál ani jeden z hráčů „supertahy“ a chvílemi stál lépe bílý, chvílemi černý, až se pozice „ustálila v rovině“.
Když si dal bílý ve 44. tahu šach na e4, černý ustoupil králem na g8 (44. De4+ Kg8) a v dalším tahu bílý znovu šachoval na d5 a černý se vrátil na h7 (45. Dd5+ Kh7), čekali skoro všichni remízu, protože bílý znovu šachoval 46. De4+ .

Jenže přišla „rána do palice“ a klíčový moment celého zápasu.

To myslím smrtelně vážně a kdo hraje šachy, určitě mi dá zapravdu. Rovná pozice, bílý má o minutu více času, opakuje tahy a zřejmě čeká opakování pozice.
Černý však v této chvíli vše vsadil na jednu kartu: 46. … Vg6!! .
Po tomto tahu je pozice objektivně stále rovná, ale umím si představit, co to udělalo s bílým. Černý má sice o pěšce víc, ale pokud bílý chladnokrevně vymění dámy, pak dobude jednoho pěšce a druhého se mu podaří zastavit.
Jistě, nebylo by to tak prosté, jak to popisuji, ale pro hráče světové extratřídy by to neměla být neřešitelná úloha.

Kolem jedné minuty spotřeboval Nepo na tah 48. h4?? . Hrozí nepříjemné h5, ale černý zachoval chladnou hlavu a jednoduchým 48. … Dd3 vyřešil všechny problémy. Bílý se nevzdával a aktivně hledal cesty, jak černému jeho úkol znesnadnit. Ting stál sice na výhru, ale času už také neměl nazbyt, takže raději volil „bezpečné“ tahy, které mu dávaly naději na výhru, ale jen těžko by po nich mohl prohrát.
Řečeno jednodušeji, Ting hrál spíše druhořadé tahy, ale bez rizika prohry .
To se mu nemuselo vyplatit. Postup a-pěšce k poli proměny sice vypadal hodně nebezpečně, avšak kdyby si bílý uvědomil, jak slabý je černý král, mohl zachránit nejen remízu, ale možná i vybojovat titul.

Po 58. … a3?? měl bílý hned dvě možnosti, jak partii remizovat. Dopočítat se věčného šachu po 59. Sxg7 nebylo jednoduché, ale tah 59. h5 už se najít dal i s necelými třiceti sekundami na hodinách, zvlášť proto, že žádnou jinou rozumnou možnost už bílý neměl.
Nepo to „nedal“ , zahrál 59. Dc7?? a Ting si chladnokrevně dokráčel pro výhru partie, tiebreaku a celého zápasu, čímž získal titul mistra světa.

 

 

Screenshoty z webu https://worldchampionship.fide.com/

 

 

Celkem dlouhou chvíli po zastavení hodin seděl Ting Li-žen s podepřenou hlavou u partie. Žádný jásot a navenek ani žádné emoce. Možná i jemu bylo tak trochu líto svého soupeře, který se po vzdání partie málem „přizabil“ o své „židlokřeslo“, jak se kvapně snažil opustit hrací prostor.
Nepo se sice chvatně vzdálil, ale tak jako vždy dokázal na tiskovce po partii korektně odpovídat na dotazy novinářů. Své zklamání nedokázal zakrýt, a ani se o to nesnažil, přesto však je třeba ocenit jeho profesionální přístup.

Jan Nepomňašči vyhrál dvakrát turnaj kandidátů, v zápase proti Carlsenovi mu byl až do šesté partie vyrovnaným protivníkem a ukázal, že šachy umí opravdu velmi dobře. V tomto zápase byl možná ještě lepším šachistou než v zápase proti Carlsenovi, ale jedno se mu vylepšit nepodařilo-psychiku.

S Carlsenem se Nepo „složil“ po šesté partii. Tentokrát byl psychicky mnohem odolnější, ale přesto se mu nepodařilo ani napodruhé získat titul.
Je tragické, když v zápase na čtrnáct partií třikrát vedete a pokaždé necháte soupeře vyrovnat. Ale ještě tragičtější je způsob, jakým k tomu došlo. Nepo měl několik šanci „jít do trháku“, ale místo toho nechal soupeře srovnat.
A tah 34. … f5 ze dvanácté partie bude možná ještě dlouho Janovou noční můrou.

 

 

 

Před začátkem zápasu jsem více „fandil“ Tingovi a také jsem hned po první partii psal, že :
„…Nevím, jak vy, ale já mám už po první partii dojem, že to bude spíše Ting, kdo se bude snažit získat titul. Tím nechci říct, že by se mi jevil jako lepší hráč, ale zdá se mi, že je o něco více nažhavený na titul. …“ .

Svůj názor jsem pak ještě konkretizoval v komentáři:
„…Možná se pletu, ale já viděl silného Tinga, který nechce hrát „placaté“ šachy.
To ovšem neznamená, že Nepa porazí. Nepo je velmi dobrý a zkušený hráč, možná i lepší než Ting. Ale myslím si, že Ting má větší vnitřní sílu a z toho důvodu jej favorizuji. …“

Mistrem světa se stal „můj favorit“, ale vůbec by mi nevadilo, kdyby zápas dopadl opačně.
Jan Nepomňašči byl v mnoha partiích šachově lepší, takže bych mu s klidným svědomím přál titul mistra světa a po první polovině zápasu jsem fandil oběma hráčům , protože se mi jejich bojovné šachy, i když s mnoha chybami, líbily.

Jak už jsem psal před zápasem, mistrem světa se nemusí stát lepší šachista, mistrem světa se obvykle stává lepší hráč. A pokud chcete být dobrým hráčem (šachy, dáma, poker…cokoli jiného), musíte umět odhadnout správnou míru rizika a ovládat své emoce, bez toho se mistrem světa nestane ani nejgeniálnější šachista.

Ting Li-žen se stal mistrem světa s malou dávkou štěstí, ale jak víme, štěstí přeje silnějšímu .

 

Odkazy:

Oficiální web
Online na chess24.com
Online na lichess.org

---

 

Ihned po dopsání mého minulého článku (Poslední?), v němž jsem se zamýšlel nad „nutností“ zkrátit hrací tempo, mě napadly protiargumenty.
Není nad to, když sám sobě vyvracíte své myšlenky .

Zmiňuji se v něm o úspoře času, financí, atraktivitě pro diváky atp.
Jenže pak se mi do hlavy vedrala myšlenka, že podobným způsobem by se dalo „zkracovat“ i v jiných sportech .
Ve fotbale by se třeba hrálo jen na dvakrát deset minut, v hokeji jen jedna třetina.
A možná by se to dalo ještě „zkrátit“ . Fotbalisté by se ani nemuseli převlékat a šlo by se rovnou kopat penalty, hokejisté by jen nazuli brusle a o výsledku zápasu by rozhodly nájezdy na brankáře, který by se, chudák, musel jako jediný „narvat“ do výstroje .

---

 

Pokud jste nepřišli na to, co měl znamenat obrázek děduly na „štorkli“ s otázkou
„Dešifrujete z obrázku název města v ČR?“, přináším řešení .

 

Je to praštěné…, ale správná odpověď měla znít:

Vrbno pod Pradědem .

 

 

 

 

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme