Zemřel Karel Zikan
11. 12. zemřel ve věku 89 let oblíbený brněnský šachista pan Karel Zikan 🙁
Pojďme si ho připomenout textem, který mu byl napsán k osmdesátce.
Nejprve stručné heslo ze stále nevydaného „Slovníku brněnských šachistů“:
Zikan Karel, nar. 26.11.1932, dříve člen Durasu, nyní Lokomotivy Brno. Větší část aktivního života strávil po okupaci Československa v roce 1968 v USA. Zde působil na univerzitách jako lektor cizích jazyků a ve volných chvílích hrával šachy na nejrůznějších Openech. Dnes jako důchodce se aktivně zúčastňuje většiny šachových turnajů v Brně a okolí. Pro svoji přátelskou povahu je mezi hráči velmi oblíben. (kal)
K tomu pár poznámek z krátkého rozhovoru s Karlem Zikanem v klubovně Lokomotivy Brno 18. listopadu 2012. po zápase Lokomotivy Brno E s Tetčicemi E.
„Narodil jsem se v Brně v Masarykově čtvrti, ale od šesti měsíců jsem byl s rodiči v Jihlavě, do Brna jsem se vrátil v roce 1940. Absolvoval jsem gymnázium, na „pajdáku“ Masarykovy univerzity jsem studoval tělesnou výchovu a taky dálkově matematiku a fyziku a španělštinu. Nic jsem však nedokončil.“
„Šachy jsem se naučil jako kluk v roce 1948. Zaujal nás turnaj o mistrovství světa, který se konal v Haagu a Moskvě a který vyhrál Botvinnik. Sledovali jsme ho s mým kamarádem a sousedem na Helceletově 3 v Masarykově čtvrti Zdeňkem Pechanem.“
„Závodně jsem začal hrát za Slavoj Brno, který měl hezkou klubovnu na schodech pod Petrovem. Ale trochu intenzivněji jsem začal hrát šachy až v Americe – pod nesporným vlivem dojmů ze slavného zápasu Fischer – Spasskij v roce 1972“.
„A jak jste se dostal do Ameriky?“, ptám se. Šokující odpověď zní „Autem“. V roce 1969 emigroval Karel Zikan přes Regensburg a Mnichov do Kalifornie. Tam musel začínat od píky a vystřídal řadu zaměstnání: úklid v obecné škole, hlídač, účetní, telefonický operátor ve Washingtonu DC – působil 2 bloky od Bílého domu. Od jednoho senátora získal radu, jak se ucházet o lepší zaměstnání. Tak učil tělocvik na Long Islandu. Pak rozeslal svůj životopis po všech amerických školách a ozvali se z Defence Language Institute, kde nejprve učil různé emigranty angličtinu a pak Američany češtinu. Byla to dost důležitá škola Pentagonu. Tam působil v letech 1969 – 1974 – do penze odešel v roce 1993. Mezitím vystudoval ve Washingtonu práva z kvalifikací pro všechny typy soudů v Kalifornii. Po převratě (tak říká KZ tzv. Sametové revoluci) se vrátil v roce 1993 do Česka. „Vraceli jsme se v malém autě – manželka do Rotterdamu lodí – vezli jsme ssebou jen to, co se vešlo do kufru auta. Veškerý ostatní náš majetek zůstal v USA.“
„Které známé šachisty jsi v Americe poznal?“ „Živého Bobby Fischera jsem neviděl, ale možná ano. On přece po zisku titulu mistra světa věnoval všechny své peníze jedné náboženské sektě a tak se jistý čas toulal po Los Angeles zarostlý, v roztrhaných hadrech. Dokonce ho na pár dní zavřeli. Ve vězení psal po zdech, jak tam trpí. Viděl jsem ale Larryho Evanse, Roberta Byrna, samozřejmě Luboše Kaválka i Waltera Browna. S tím jsem dokonce hrál na turnaji New York Open – tehdy tam ovšem vystupoval jako Australan. Hrálo se to ve slavné budově Empire State Building. A v Lone Pine 1979 jsem viděl hrát též Reshevského a Benköho a jiné velmistry. Na vánoce 1978 jsem se seznámil s Luďkem Pachmanem, který tehdy v Americe doprovázel Korčného. Pachman s námi tři dny jezdil po Americe a pořád něco vykládal. Bylo to zajímavé…“
„Máš nějakou hezkou partii, která by se na doplnění tvého šachového životopisu hodila?“ „Svých partií si nevážím“, zazněla skeptická odpověď hráče, který právě prohrál hrubou chybou dobře stojící partii. „Tak zkusím nějakou ze své databáze vybrat“, pravil jsem já a rozloučili jsme se. Pan Zikan odjel do Vranova, kde bydlí. Mimochodem, ve svém domě hostil řadu šachistů, kterým pomáhal i finančně a oblečením, jako byli pánové Makeš a Kučík. Zejména Ruda Kučík býval častým Zikanovým sparingpartnerem a viděl jsem často v klubu, jak se v nesčetných volných partiích navzájem hecují. Karel měl samozřejmě dobré šachové přátele i v jiných kruzích: kdysi tvořili silnou trojku s dr. Milanem Krčem a Vlastíkem Hosnedlem, kdy rozehrávali nekonečné soukromé turnaje u Krčů. Musím přiznat s úctou, že Karel Zikan nikdy neodmítl pomoc šachovému žadateli, jsem mu velmi zavázán i já. Zkrátka Karel je dobrý člověk a skutečný mecenáš…
Karel Zikan již bohužel další povedenou partii do své sbírky nepřidá 
Čest jeho památce!
