Sněhu po pás a možná ještě víc
V rumunském městě Mamaia nesněží, zato se tam hraje Mistrovství Evropy mládeže 🙂 .
Dnes jsou na pořadu poslední kola, poslední boje o medaile.
Dvaadvacet hráčů a hráček reprezentuje na ME Českou republiku. Někdo jel bojovat o medaile, někdo získávat zkušenosti. Před dnešním posledním kolem, které tentokrát začíná už ve 13 hodin, má už jsem „hrstka“ českých hráčů naději na medaili.
A možná to není ani „hrstka“ 
.
Ve dvanácti turnajích, které jsou rozděleny do jednotlivých věkových kategorií, mají vlastně jen dva(?) hráči z České republiky šanci na medaili.
V kategorii Open 10 je po osmi kolech v čele turnaje dvojice Filindash (ČR), Sofronie (Rumunsko). Oba hráči mají na svém kontě 6.5 bodů a dnes se nám představí v přímém souboji o první místo. Český zástupce Nikita Filindash byl v turnaji podle ratingu nasazen jako „dvojka“, což neznamená nic jiného, než že v podstatě v turnaji hraje „podle svého ratingu“.
Teoretickou šanci na medaili má ještě Jáchym Němec v kategorii Open 16. Před posledním kolem se s dalšími hráči, kteří mají šest bodů, dělí o třetí až osmé místo. V jeho neprospěch však hraje horší vedlejší hodnocení a aby se Jáchym dostal na stupně vítězů, musely by všechny zápasy dopadnout dle jeho potřeb . Ideální by bylo, kdyby všichni šestibodoví hráči v posledním kole remizovali a jen Jáchym by vyhrál . Není to nemožné, protože někteří Jáchymovi šestibodoví soupeři budou hrát s prvními dvěma hráči a v ideálním případě by Jáchym na medaili dosáhnout mohl, ale je to opravdu jen v teoretické rovině.
Pak už by na medaile mohly (ne)dosáhnout jen dívky.
V kategorii Girls 16 má Lucie Rybáčková pět bodů a když se podíváte na tabulku, teoreticky by mohla doskočit na třetí místo.
Ovšem jen teoreticky, protože před Lucií je fronta jako před supermarketem v den akčních slev. Možná by se nějaká varianta najít dala (nechce se mi to počítat 
), ale před Lucií je prostě spousta jiných hráček, takže Lucka může na medaili zapomenout. Ale na „vstup“ do TOP 10 by to ještě být mohlo. Z patnáctého místa se tam „doskočit“ dá.
V kategorii Girls 18 pohřbila své šance v osmém kole jiná Lucie. Lucie Fizerová má sice šance o něco lepší než Lucka Rybáčková, ale i tady by musely hráčky hromadně vystoupit z turnaje, aby z toho něco málo bylo. Lucka má také solidní šance na umístění v první desítce, což by byl dobrý výsledek.
V kategorii Open 14 může mrzet Vaška Fiňka jeho porážka v osmém kole. Vašek má před posledním kolem 5.5 bodů a medaili nezíská. I on se však může v konečném hodnocení dostat dost vysoko, podobně jako Bayarjavkhlan Delgerdalai, který se bodově dotáhl do skupiny hráčů s 5.5 body.
Na dobré umístění by to stačit mohlo, na medaili ne.
Odkazy:
Web pořadatele
Výsledky na chess-results
Online na lichess.org
Česká výprava tedy moc medailí nepřiveze, ale není to tak zlé, jak by se někomu snad mohlo zdát. Většina (možná všichni?) našich hráčů a hráček skončí v horní polovině tabulky, což je podle mě ucházející výsledek.
Na získaný, či ztracený rating se vůbec nedívám, protože při koeficientu rozvoje 40 se spousta mladých hráčů ještě několik let bude „pohupovat na vlnách ratingu“ . Nahoru a pak zase dolů, ale jednou se to téměř jistě ustálí na nějaké trvalejší hodnotě.
Občas slýchávám, že šach v ČR „upadá“, že kdysi jsme měli hvězdy, silné světové hráče a tak podobně. Stejně tak občas slýchávám, že kdysi byly větší zimy (=mrazy), více sněhu, teplejší léta a vůbec všechno bylo „růžovější“ .
I já si pamatuji „tuhé“ zimy, kdy prakticky každý rok bylo sněhu minimálně po kolena, někdy i po pás a v některých letech ještě více.
Není to však tak docela pravda, to nás jen klamou smysly nebo naše paměť.
Jako děti jsme neměřili metr osmdesát a naše nožičky byly strašně krátké , proto jsme si „zapamatovali“ , že sněhu bylo každý rok „nad kolena“ .
Ano, bylo, ale nad dětská kolena.
V šachu (a nejen v šachu) je to podobné. Dokud jsme byli „malí“ a nic jsme neuměli, byli kolem nás sami silní hráči. Když jsme „vyrostli“ a něco už o šachu víme (nebo nám pomůže šachový motor), úroveň šachu „upadá“ .
V naprosté většině případů je náš pohled na minulost hodně zkreslený a je jedno, zda jde o zimu, léto, život v naší vlasti nebo o šachy.
