Jiná doba?
Po jednodenní pauze zasedli účastníci festivalu Tata Steel Chess Torunament opět k šachovnicím, aby v nizozemském Wijk aan Zee sehráli partie šestého kola. Doposud byly oba turnaje, Masters i Challengers hodně bojovné, šesté kolo bylo spíše kolem remízovým.
Když se podíváte do historie, nebylo žádnou výjimkou, že v turnaji hrálo i 24 hráčů (například mezipásmové turnaje z cyklu bojů o titul mistra světa). To znamenalo třiadvacet partií (jistě, občas hrálo i méně hráčů). Byla to nepředstavitelná dřina, ale hrálo se tak a nikdo se nad tím moc nepodivoval. V turnajích Masters a Challengers hraje po 14 hráčích, to je „jen“ 13 kol. Při pohledu na výsledky šestého kola (a troufám si tvrdit, že tento trend bude pokračovat) to vypadá, že hráči už jsou unaveni 
. Celkem velké množství poměrně rychlých remíz.
Nedivím se, doba se změnila. Šachová pravidla zůstávají skoro stejná, ale změnil se přístup k šachu. V dnešní době hráč nevystačí jen s tím, co vymyslí u partie. Musí na sobě tvrdě pracovat už před partií a to je mnohdy těžší než partie samotná. Prostě, šachy jsou náročnější než dřív.
Druhou věcí je, jak se změnily fyzické a psychické dispozice hráčů. Možná jsou dnešní generace méně odolné proti stresu, možná mají lidé (obecně) horší fyzickou kondici. Kdo ví?
Ať je to tak, či onak, zdá se mi, že hraní uzavřených turnajů o více než deseti lidech je přežitkem. Pro někoho krásným přežitkem, pro jiného únavnou akcí.
V šestém kole turnaje Masters skončilo šest partií ze sedmi remízou. Zvítězil jen Alexej Sarana s Vladimirem Fedosejevem. Hráči rozehráli celkem zajímavou Charouskovu (nebo Petrosjanovu) variantu odmítnutého dámského gambitu, v níž si černý vybral zajímavý vývin jezdce přes pole a6. Černý se dostal do problémů, když promeškal příležitost ulehčit si obranu převodem (chvilkovým?) jezdce z pole a6 s následnými výměnami. Po 20. … Dc8 zůstává na šachovnici spousta figur, přičemž ty bílé jsou aktivnější, ale hlavním problémem černého byl bílý volný d-pěšec. Fedosejevovi se nepodařilo jej zastavit a musel odevzdat kvalitu. Se ztrátou kvality přišla i ztráta bodu .
V particíh Erigaisi – Caruana, Keymer – Giri, Harikrishna -Van Foreest, Praggnanandhaa – Wei a Mendonca – Warmerdam se nic moc zvláštního nedělo. Zajímavým střetnutím byla partie Abdusattorov – Gukesh. Mistr světa Gukesh nestál zrovna jako mistr světa a dalo by se říct, že utekl hrobníkovi z lopaty . Abdusattorov měl v koncovce pěšce navíc, ale Gukesh se vynalézavě bránil. Bílý odevzdal jezdce za tři soupeřovy pěšce a koncovka byla zřejmě vyhraná, ale dokázat to v praxi není tak jednoduché. Gukesh se nakonec ubránil.
Masters, nasazení a los dalšího kola:
Tabulka Masters po 6. kole:
Také v turnaji Challengers se mohutně remizovalo. Yakubboev remizoval se Svanem, celkem zajímavou byla remíza dvou dam, Iriny Bulmagy a Vaishali Rameshbabu. Poměrně rychle remizoval Arthur Pijpers s Miaoyi Lu a moc dlouho se nebojovalo ani v partii Bok – Nogerbek.
Remizoval i Thai Dai Van Nguyen s Erwinem L’Amim. Škoda, protože Van stál o něco lépe, ale nakonec výhodu ztratil.
Urputně se bojovalo v partii Suleymanli – Gurel. Černý nerozehrál dobře Nimcovičovu indickou a dostal se do horší pozice. V partii byl několikrát blízko vyrovnání hry, ale bílý si stále udržoval mírnou převahu. Po zisku pěšce to vypadalo pro bílého ještě nadějněji, ale černý se urputně bránil. Podlehl v jezdcové koncovce až v 92 tahu.
Divya Deshmukh podlehla (na šachovnici ) Faustinu Orovi. Vanův dnešní soupeř (dnes: Oro – Nguyen) stál špatně. Divya však v časové tísni chybovala a hra se vyrovnala. Pak sama přišla o pěšce, ale vzhledem ke značně redukovanému materiálu se zdálo, že partie skončí remízou. Nestalo se, bílá vyrobila hrubku, po níž přišla nejdříve o pěšce, pak o dva a nakonec o partii .
Challengers, nasazení a los dalšího kola:
Tabulka Challengers po 6. kole:
Náhledové foto: Ediz Gurel. Zdroj: web pořadatele, autor: Lennart Ootes.
Odkazy:
Web TATA Steel Chess Tournament
Výsledky na chess-results
Online na lichess.org
719 přístupů celkem , 2 přístupů dnes
Ne že bych s obsahem článku nesouhlasil, ale v partii Pijpers vs Lu záleží na úhlu pohledu, jestli remizovali poměrně rychle nebo ne, protože partie měla sice jen 26 tahů, ale bílýmu zbylo na hodinách 20 minut a černé dokonce necelých 7 minut
Tak ono záleží na tom, co se myslí slovem „rychle“
.
Pane Zimnioku, plně souhlasím, co jste napsal. Kdo chtěl dřív být mistrem světa, musel projít pásmovým, pak mezipásmovým turnajem a pak turnajem kandidátů a teprve pak mohl vyzvat mistra světa, kterého musel porazit. Ano, byla to nepochybně dřina. Proto taky si daleko víc vážím těch mistrů světa, kteří tímto prošli na rozdíl od těch současných. Lidé v dnešní době mají výrazně horší jak fyzickou, tak i psychickou kondici. Vidím při každém fotbalovém utkání i v dalších oblastech života, nejen ve sportu. Když chcete něco v životě dokázat, musíte na sobě pracovat tvrdě ve všech oblastech života, nejen v šachu. Když se vrátím k šachu: Můj názor je, že jediný opravdu objektivní a spravedlivý systém hry je každý s každým. Playoff je sice zajímavé a atraktivní, ale často rozhodne ta poslední, náhodná chyba a ne skutečné umění hráče. Chápu, že pokud jde o turnaje v rapidech nebo bleskovkách, kde hraje např. sto hráčů, tak asi nejde hrát jinak než švýcarským systémem, ale ani ten není úplně objektivní, i zde hraje poměrně velkou roli štěstí. Na druhou stranu, štěstí zpravidla fandí tomu, kdo umí, kdo zná a má vítěznou hlavu, o ní to totiž často je…