Author: Zdeněk Závodný
-
C29 Vídeňská s 5.Df3 – 2. část – Louis Paulsen a kiks von Bardelebena
Vraťme se k Paulsenovi. V knize Louis Paulsen na str. 34 v kapitole Paulsenův přínos k šachové teorii je tato charakteristika: Vídeňská hra: Nyní Paulsen hrával 5.Df3. Nevýhoda je, že tah bere Jg1 jeho přirozené vývinové pole; hra bílého vede ale ke kombinačním zápletkám.
Přečíst celé -
C29 Vídeňská s 5.Df3 – 1. část
Poněkud rozsáhlejší práce je věnována zajímavé variantě Vídeňské hry. Na myšlenku napsat o této variantě několik řádků mě přivedla historická soutěž na stránkách našeho svazu, kde se měla určit partie z fotky mladého Capablancy (fotka výše byla převzata z ChessBase). Vyhledáním se dá zjistit, že je to zřejmě postavení z partie Hromádka - Spielmann, Piešťany 1912 po 18. tahu bílého.
Přečíst celé -
S rukou v gypsu proti Korčnému
Osobní úvod: na VŠ jsem měl z tělovýchovy známého cvičitele soudruha A. (fanatika tehdejších spartakiád), který mě považoval za sportovního lempla (právem, tělocvičnu jsem nenáviděl, ale měl jsem rád atletiku a skákal jsem tehdy k 6ti metrům do dálky a fotbálek s lidmi kolem UNI Brno jsme hrávali ještě jako padesátníci) a s chutí si mě vybíral v na předcvičování a mlátil se mnou o zem, smál se, když jsem se utrhl z kruhů, spadl z hrazdy, koza mě nakopávala a kůň mě kopal ať byl na šíř nebo na dél. Jednou na mne poslal medicinbal takovou rychlostí, že mi vykloubil malíček pravé ruky. Výhodou zranění bylo, že jsem nemusel pár měsíců cvičit, ale mělo to i nevýhodu, nemohli jsme si s Korčným při jeho simultánce v Brně náležitě potřást rukou.
Přečíst celé -
Dramatické šachy na Durasově turné 1909
Oldřich Duras (na fotografii výše) koncem roku 1909 dostal pozvání do Rieky k šachovým produkcím. Na cestě navštívil Vídeň, kde sehrál konzultační partie, v Budapešti pak hrál simultánku a i konzultační hry. Po Riece navštívil ještě Záhřeb, Terst, Temešvár a ještě jednou Budapešť.
Přečíst celé -
Kuriózní postavení
vzniklo po 13. tahu v následující partii, která je dosti často uveřejňována pro názorný příklad klasické oběti střelce na h7. Je publikována třeba v knize s dlouhým názvem: Jon Edwards: Sacking the Citadel, The History, Theory and Practice of the Classic Bishop Sacrifice (Foreword by Karsten Müller, Russell Enterprises, Inc. Milford, CT USA, 2011).
Přečíst celé -
Hrabě van den Bosch, bankéř a šachový hráč
Plným jménem Johannes Hendrik Otto, hrabě van den Bosch (12.4.1906 - 15.11.1994) byl šlechtic, právník, bankéř a šachový mistr. Třikrát hájil Nizozemsko na šachových olympiádách a to v Haagu (1928), Hamburku (1930) a Praze (1931). Hrával s úspěchem nejen turnaje ale i zápasy s mistry zvučných jmen.
Přečíst celé -
Flohr v Holandsku 1933
V březnu 1933 byly uveřejněny v holandském tisku dvě partie Salo Flohra. První byla v novinách Leeuwarder nieuwsblad 4. 3. 1933 a další v Nieuwsblad van het noorden z téhož dne. Tato byla uveřejněna i v knize Haije Kramer, Friese schaakkoningen: 800 jaren schaak in Friesland (Leeuwarden 1995) spolu s jinou partií slečny Gráfové (viz článek Holandská simultánka Sonji Grafové). Z celkového počtu 175 partií sehraných ve Frieslandu neztratil Flohr ani jednu!
Přečíst celé -
Oblíbený tah Borise Gulka
Ve vynikající trojdílné knize, která vyšla i na ruském jazyce, analyzuje autor Boris Gulko (na fotografii výše) svou partii ze Suetinem (v 70. a 80. letech významným teoretikem a autorem knih nejen o zahájení ale i o střední hře). Hrála se sicilská, Rauzerův útok a Gulko se bránil v té době jeho oblíbeným tahem 6...Db6.
Přečíst celé -
Silvestrovský boj o první cenu
Na přelomu let 1926/27 se hrál v Mnichově malý Vánoční turnaj, který skončil vítězstvím polského velmistra Przepiorky (na fotografii). Dá se říci, že bodový náskok je u tak malého počtu hráčů veliký.
Přečíst celé -
Studium starých partií
se vždy vyplatí. V zápase o Mistrovství světa v roce 1963 byl sehrán následující souboj. Ve fázi zahájení si přečtěte poznámky tehdejšího (už ale končícího) mistra světa.
Přečíst celé