Jobovka
Jak už informoval Honza Jílek ve Zprávičkách, včera, tedy 18.1.2021 odešla legenda nejen českého, ale i světového šachu. Zemřel velmistr Lubomír Kaválek, československý a později americký reprezentant.
Byl nejen vynikajícím šachistou, ale i skvělým komentátorem a zábavným společníkem.
Je zbytečné vypisovat zde všechny jeho úspěchy, které jsou sice stručně, ale zato celkem výstižně popsány ve Wikipedii. Ostatně velmi hezká a osobní vzpomínka z pera Pavla Matochy vyšla dnes v brzkých ranních hodinách na serveru lidovky.cz .
Připomeňme si velikána československého a světového šachu malou ukázkou jeho umění.
Čest jeho památce.
R.I.P. 
Byla by škoda, ochudit čtenáře šachy.cz o „Osudy Lubomíra Kaválka.“
Slavný velmistr v pětidílném rozhlasovém cyklu (natočeno v roce 2011) vzpomíná na důležité milníky svého života…
https://vltava.rozhlas.cz/zemrel-sachovy-velmistr-lubomir-kavalek-poslechnete-si-jeho-osudy-5916325?fbclid=IwAR3KrGvL1U6EAX-T1GVYr87utpZD4kun_9NFaINx78y9hkwVA2fLLhj_HhU#player=on
Dovolím si při této smutné události citovat slova Vlastimila Horta (kniha „Budu-li mít kliku“). Souputník Lubomíra Kaválka hloubá nad smyslem lidského bytí…
„Kdysi, velice dávno, vznikl Kosmos, nekonečný Kosmos. Ve své naivitě si ho představuji jako pružnou, rozpínavou kouli bez hranic a stěn. Lidská existence je k smíchu a pláči zárověň. Kdy nám vůbec matka příroda dovolila vstoupit na scénu? kdy nám dovolila míti trošku rozumu? Je hluboká noc, západ slunce byl dokonalý. Sedím na terase, pozoruji Velký vůz na obloze a jsem rád, že jsem. Existuji.“