Rapid v Bystrci 2022
Na letošní rapid O pohár bystrcké radnice jsem se vypravil po delší přestávce ve svých šachových vystoupeních celkem s chutí. Nevyužil jsem dobré rady mé milé paní Jiřinky, která mi doporučila použít autobus číslo 50 a na cestu jsem se vydal osvědčenou tramvají číslo 6 na Českou s přestupem na tramvaj číslo 3, která přijela dříve než desítka.
Zde mne oslovil jistý šachový kolega přímým dotazem „To jste vy, pane Kalendovský?“, na což jsem přisvědčil, ale další rozpravu jsme po zbytek cesty nevedli.
Po vystoupení na zastávce ZOO v Bystrci mne pan kolega, který byl na tomto turnaji před mnoha lety a cestu zapomněl, v poklidu následoval. Trochu jsme svorně kulhali, já kvůli stáří, on kvůli „koňské“ noze. Nakonec jsme stihli dojít pár minut před vypsaným termínem prezentace a vystáli si malou frontu pro zapsání do startovní listiny.
Nový šéf turnaje – pan Lukáš Řehůřek – mne mile oslovil: „Vy pane Kalendovský neplatíte“, ale když jsem se chystal odejít z pódia, upozornil mne, že se ještě musím nechat zaregistrovat u pana rozhodčího Mirka Hurty. To se také po chvíli stalo a přišla chvíle na setkání s přáteli a kolegy. Jednou z prvních, které jsem měl možnost pozdravit, byla Dáša Zamarská.
Ostatní přátele vynechám, snad jen několik jmen: Slávek Sládek, pan Marša, velmistryně Kulovaná, Víťa Bureš – u kterého jsem si hned zamluvil pár jeho partií, Ivan Markovič, Standa Páral, Vašek Fencl, Pavel Kubát, Gusta Nikodém, Pavel Blažek, Jarek Veselý, Jiří Sysel, Josef Kolek, Arnošt Zeman, Neklan Vyskočil a v neposlední řadě Jirka Řehůřek – původní organizátor dnes již 28. ročníku turnaje.
Jirka mne hned pozval na slivovici, což jsem využil o pár kol později. Pak mne oslovil muž, kterého jsem v první chvíli ani nepoznal. Byl to velmi vyhublý pan Vladimír Kosina, který se přišel z domova na turnaj jenom podívat. S Jirkou Řehůřkem prý docházejí na Žlutý kopec, kde se oba podrobují léčení ozařováním…
Život zkrátka není peříčko. V poledne jsem pak měl smluvený sraz s panem Musilem, velkým příznivcem brněnských šachistů, se kterým jsem mínil besedovat mezi partiemi, neboť jsem předpokládal, že nějakou tu remízku bez hry snadno smluvím. Leč nestalo se tak dost rychle – věkový průměr mých soupeřů ze tří úvodních kol byl tak odhadem 15 let a v tomto věku je mládí bojovné a nesmlouvavé.
Tak zde tři moje úvodní hry:
Partie skončila v následujícím postavení:
Po tazích 1…Sh3 2.Jc5 Sc8 3.Je4 Sh3 4.Jc5 Sc8 5.Je4 Sh3, kdy bílému došla trpělivost a zvolal hlasitě „Rozhodčí!“. Když se pan Hurta začal zvedat, bílý zase zvolal „Už ne“, protože mladý soupeř podáním ruky potvrdil, že nehodlá vyhrávat na čas a souhlasil s remízou.
Malou kuriozitou je skutečnost, že v den turnaje vyšel v Brněnském deníku můj článek o Veletržním
turnaji v Brně, kde jsem komentoval partii mého soupeře, kterou hezky vyhrál se zkušeným kandidátem mistra z Tábora a kde jsem uvedl jeho šachovou přezdívku „Brutální Nikita“. Snažil jsem se to vysvětlil Nikitově mamince, naštěstí však přišel na turnaj pan Vendelín Hafrovič, který Brněnský deník v sobotu kupuje a nechal jí příslušný článek ofotit do mobilu…
A turnaj zdárně pokračoval:
Před touto partií měli myslím oba soupeři padesát procent možných bodů. Černý proto před zahájením hry učinil soupeři asi tuto nabídku:
„Nabízím ti remízu, ale vím, že ji asi nevezmeš.“
A soupeř replikoval zhruba takto:
„Hraji zde mizerně. Nic se mi nedaří. Klidně bys mohl vyhrát.“
Po tomto dialogu hra začala:
Bílý nakonec vyhrál, když měl soupeř o několik pěšců více, ale v oboustranné blicce činil jeho kůň proti bílému střelci skoro zázraky, aby si nakonec nechal utéci pěšce do dámy. „Stejně bys to prohrál na čas“,
uzavřel akta k této partii spokojený vůdce bílých kamenů. 1–0.
Bílý svůj třicátý tah zahrál s třesoucí se rukou, nějak pozapomněl, že svým posledním tahem překryl černý diagonálu bělopolného střelce a tak málem o svoji chloubu na g7 přišel. Naštěstí však svoji dámu ještě držel…
Tím jsem vyčerpal všechny své hry a teď se podívejme na několik kvalitnějších výkonů vítězné trojky:
Podle stručných poznámek vítěze. 1–0.
Zbývá snad doplnit výsledky a několik slov na závěr:
Tento turnaj každoročně zahajuje novou šachovou sezónu a koná se ve Společenském centru na ulici Odbojářů. Letos měl poprvé nového ředitele – stal se jím syn původního organizátora – pan Lukáš Řehůřek. Ten zajistil hrací místnost, materiál i občerstvení v přilehlém bufetu a podařilo se mu získat pozoruhodných 84 účastníků.
Konečný výsledek:
1. Oskar Hájek (Podlužan Prušánky) 8,5(9), 2. Neklan Vyskočil (Duras BVK Brno) 7,5, 3. Vít Bureš (Moravská Slavia) 7, 4.-8. David Brychta (Gordic Jihlava), Ladislav Urbanec (nereg.), Vladislav Sládek (Merta Slavkov u Brna), Stanislav Páral (Orel Ořechov), Ivan Markovič (ŠK Hustopeče) 6,5 bodu atd.
Kromě cen za výsledek byli vyhlášeni vítězové nejrůznějších kategorií:
Sládek jako hráč s Elo do 1900, Páral – nejlepší senior, Lukáš Řehůřek – nejlepší reprezentant Bystrce, 9. David Kučera (ŠK Staré Město) – (6 bodů) nejlepší s Elo do 1800, 13. velmistryně Eva Kulovaná (Gordic Jihlava) – nejlepší žena (6 bodů), a mnozí další.
Za případné nepřesnosti ve věci zvláštních cen se omlouvám, v publikované výsledkové listině na Chess-results tyto kategorie vyznačeny nejsou a moje paměť, jak bude dále řečeno, je chabá…
Ještě během turnaje a pak po jeho skončení jsem využil přátelských nabídek na posílení vodkami, slivovicí a místní variantou piva (jehož jméno jsem zapomněl) v bufetu, kde jsme s panem Musilem vydrželi až do zavíračky. Zde jména laskavých sponzorů: Musil, Sládek, oba Řehůřci, Markovič, Libor Diviš – ten hned před turnajem – abychom získali tu správnou chuť k boji… Pokud jsem na někoho zapomněl, je to pouze a jen vinou pana Alzheimra.
(C – Jan Kalendovský, září 2022)
