Jasnovidec a jasnovědec
V uzbecké Chivě na Turnaji kandidátek se rozhodlo o další postupující do finále turnaje. Hrála se čtvrtá partie zápasu Gorjačkina – Tan.
V našich končinách se obvykle v soboty hrají rapid nebo bleskové turnaje. Tuto sobotu se hrálo ve Velkých Losinách a v Dolní Lutyni.
V sobotu jsem o poslední partii zápasu Turnaje kandidátek napsal doslova:
„Hodně bude záležet nejen na momentální formě hráček, ale i na volbě zahájení.“
Jasnovidecká slova 
.
Opravdu rozhodla volba zahájení.
Tan zahájila 1. d4 a záhy se na šachovnici objevila varianta dámského gambitu s názvem Cambridge Springs charakterizovaná výpadem dámy 6. … Da5.
Není to špatná varianta, ani méněcenná, ale pokud má černý vyšší než remízové ambice, pak je to špatná volba.
Bílý v tomto zahájení bez větších problémů udrží minimální výhodu a je pak na černém, jak s partií naloží.
Buď hraje přesně a ubrání se, nebo udělá chybku, či více drobných pochybení, a prohraje.
Klíčový moment nastal v 17. tahu, kdy si černá nechala zavřít svého střelce v táboře bílé. Na první pohled není motiv zavření střelce jasně viditelný, ale vytušit se dá. Po 17. … Vac8 se ukazuje, že černé figury stojí nevhodně a bílá toho ukázkově využila.
Bílá získala figuru, ale černá za ni měla dva pěšce a celkem solidní šance na udržení partie.
Jenže když hrajete s figurou méně, není to „to pravé ořechové“ . Šance sice byla, ale černá ji zřejmě ani nezaregistrovala.
Čtvrtá partie zápasu Tan – Gorjačkina rozhodla o tom, že do finále Turnaje kandidátek se probojovala Zhongyi Tan.
Pokud jsem měl v sobotu jasnozřivou předpověď, že o postupu může rozhodnou volba zahájení, pak teď mám „jasnovědeckou“ předpověď.
Úřadující mistryní světa je čínská GM Wenjun Ju (Wen-ťün Ťü, kde Ťü je příjmení) a do finále kandidátek postoupily dvě čínské hráčky: Tingjie Lei (Tching-ťie Lej) a Zhongyi Tan (Čung-i Tchan).
Vedení FIDE tak mohl spadnout kámen ze srdce. Nemusí řešit ukrajinsko-ruské souboje a ani se nemusí bát nějakých případných sankcí vůči ruským hráčkám.
Titul mistryně světa patří, a bude patřit, Číně.
Odkazy:
Web turnaje
Fotogalerie na webu pořadatele
Termíny jsou prevít.
Už jsem tu jednou psal, že je nepříjemné, když se ve stejném termínu koná více než jedna akce. Nepříjemné, ale v dnešní uspěchané době asi nevyhnutelné.
Rok má (obvykle) 365 dní a pokud se nám nepodaří změnit vnímání „časoběhu“, žádné dny navíc nepřidáme , takže „banán“ …
Termínové kolize jsou a budou mnohem častější.
Na jednu stranu je to dobře, znamená to, že si hráč může vybírat, co bude hrát. Na druhou stranu to dobře není, protože mnoho hráčů by nejraději hrálo vše, ale to nelze. Navíc je tu „malý“ problém s pořadateli: čím více účastníků, tím větší šance, že turnaj neskončí ekonomickým propadákem (ale i to se může stát).
V sobotu 10. 12. se „sešly“ dvě akce.
Turnaj O losinského kapra se hraje už téměř třicet let a má svou tradici.
Letos se na jeho startu sešlo 72 hráčů z pěti federací, z nichž nejvíce zástupců měla ta česká (67). Na startovní listině figurovali 3 GM, 3 IM a jedna WIM, takže rozhodně nešlo o nějaký slabý „pouťový“ turnaj.
V devítikolovém turnaji nasbíral nejvíce bodů běloruský velmistr, hrající pod vlajkou FIDE, Sergej Azarov. Sedm a půl bodu mu stačilo na samostatné vítězství.
Na druhé místo stačilo sedm bodů a tohoto počtu dosáhli tři hráči. Nejlepší hodnocení měl IM Jaroslav Bureš, třetí skončil IM Martin Červený a až čtvrtý byl Aleš Jedlička.
Další dva favorité, „Belgičan“ Igor Glek a Ukrajinec Artem Omelja uhráli 6.5, resp.5.5 bodu.
Tak trochu mimo mísu: je to už nějaký ten rok, co jsem jel do Prahy podívat se na PICF (Pražský šachový festival). Vlaky měly velká zpoždění kvůli řádění větru v ČR (až 5 hodin). Do Prahy jsem dorazil o pár hodin později a stejně tak se na turnaj opozdil i Pepa Lys, FIDE mistr z našeho kraje.
V sobotu jsem čekal v Olomouci na nádraží na svůj opožděný spoj. Zpoždění vlaků se „systematicky“ zvyšovala: 50 minut, 60…70…90… 120 …180 atd.). Vylezu ven před nádraží na cigárko a co nevidím: Pepa Lys, FIDE mistr z Fryčovic!
Ani jednoho z nás nepřekvapilo, že se vidíme 
. Prostě nám přišlo celkem normální, že když mají vlaky zpoždění, potkáme se na cigáru před nádražím a je úplně jedno, před kterým a kam jedeme .
———–
V Dolní Lutyni, což je součást města s nejhorším „životním ratingem“ v ČR, tedy v Orlové (zajímalo by mě, z čeho tak „badatelé“ usuzují, znám i mnohem horší místa), se hrál už několikátý ročník turnaje DAFO Cup.
Propozice jsem před turnajem hledal marně (ale ne intenzivně) a dozvěděl jsem se o něm vlastně náhodou, i když jsem předpokládal, že „někdy“ v prosinci by se měl uskutečnit.
I přes poněkud zvláštní propagaci se na startu turnaje sešlo 123 hráčů ze čtyř federací.
Sice „jen“ jeden GM, jedna WGM a 2 IM, ale na startovní listině byla celá řada hráčů, kteří s oblibou „obrážejí“ podobné akce, takže se dala čekat tvrdá konkurence.
V turnaji dominovali polští hráči (celkem jich hrálo 35). Osm bodů získal Kacper Tomaszewski, sedm a půl bodu IM Maciej Mroziak a FM Stanislaw Zylka.
Nejlepším z českých hráčů byl na čtvrtém místě domácí FM Vojtěch Šrámek.
