Rozhovor s Petrem Kaňovským
Milovník dortů, zapálený šachista a (skoro)příbuzný Davida Kaňovského. Ano, je to tak, představuji vám Petra Kaňovského!
1) Krátce se nám představ.
Jmenuji se Petr Kaňovský, je mi 46 let a od narození žiji v Brně. Vystudoval jsem odbornou matematiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, v současné době pracuji jako osoba samostatně výdělečně činná v oblasti ekonomiky a programování.
2) Kdo tě k šachům přivedl?
Odmalička jsem s rodiči hrál více deskových her včetně šachů, měli jsme doma i nějaké šachové knížky, které jsem si samostatně studoval. Soutěžnímu šachu jsem se ale nevěnoval, s výjimkou ojedinělých turnajů na základní a střední škole, později jsem hrál i jeden či dva turnaje v naší městské části. Šachy jsem ale hrával občas přes internet, loni jsem pak narazil i na videa Petr a Robert šachy, která mě přivedla k systému lichess, kde jsem začal hrát více partií. Protože se mi tam dařilo, rozhodl jsem se zkusit turnaj u nás v Brně a posléze i spoustu dalších turnajů, včetně MČR v bleskovém šachu v Praze. Za krátkou dobu jsem sehrál více než 100 turnajových partií s hráči z mnoha zemí, bylo to fajn.
3) Bereš šachy jako sport, nebo jako umění?
Šachy jsou pro mě jednoznačně duševním sportem a zároveň zábavou. Dříve než šachy jsem hrával závodně Scrabble a Othello, v obou hrách jsem dosahoval pěkných výsledků. Když i tyto hry jsem bral jako sport, dokonce jsem se zde podílel i na tvorbě algoritmů pro párování turnajů či výpočet žebříčků a ve hře Othello startoval i na mistrovství světa. Výsledek je pro mě určující, takže přestože některé partie mají jistě svou krásu, tak se na ně dívám spíše pragmaticky.
4) Na facebooku jsi hodně aktivní a dalo by se říct, že jsi něco jako šachový influencer. Co tě na postování příspěvků nejvíce baví?
Je pro mě fajn sdílet online to, co v souvislosti s hraním prožívám, zejména pak na reálných turnajích, které mám spojené s mnoha zážitky, ne nutně šachovými. Baví mě především zájem a odezva čtenářů, včetně toho, že se pak ke mně hlásí i hráči na skutečných turnajích, takže na nich mám přátele, bez toho aniž bychom se dříve viděli. Věřím, že i mé reporty mohou pomoci odbourat obavy jiných hráčů a ukázat, jak lze nalézt své místo už po pár měsících hraní.
5) Co je tvým největším šachovým úspěchem?
Největším úspěchem je, že jsem se vůbec do soutěžního šachu pustil skoro ve veteránském věku. J Jinak si vážím například výhry s „mistrem fide“ panem Valentou na rapid turnaji v Koutech nad Desnou.
6) Potkal jsi některého hráče z české či světové špičky?
Nedávno jsem viděl velmistra Pláta, v Bratislavě velmistra Stohla, ale ani s jedním jsem se osobně nebavil. Na internetu jsem hrál simultánní partii s velmistrem Cvekem. Mám ale shodné příjmení s velmistrem Davidem Kaňovským, se kterým si mě občas lidé pletou nebo se ptají, zda nejsme příbuzní. Možná i to způsobuje určitý respekt některých hráčů, bez toho aniž bych měl adekvátní výsledky.
7) Kdybys mohl rozjet jakýkoliv šachový projekt, na čem bys pracoval?
Bylo by fajn šachy zavést do škol jako jeden z nepovinných předmětů, když bych si uměl představit být jedním z vyučujících.
8) A co YouTube? Nebavilo by tě streamovat a komentovat partie?
Myslím, že by mě to i bavilo, nicméně mé partie nemají asi dostatečnou kvalitu a na komentování partií kvalitních hráčů zase nemám dostatečnou orientaci, aby to k něčemu bylo. Ale nebráním se tomu, kdyby se možnost naskytla.
9) Nyní poslední a zároveň nejoblíbenější otázka: Máš rád rajčata? 
Rajčata jím celkem často a rád, ale čokoládě se nevyrovnají. 
Díky za rozhovor! Máš nějaký vzkaz pro čtenáře?
Také děkuji. A nebojte se, šachy jsou vždy zábavné, ať už budete vyhrávat, či prohrávat! Přeji všem pohodový šachový rok 2023.
