Smutek v Karviné

Některé dny v životě člověka bývají horší než jiné. Pro mě je takovým dnem včerejší středa. Dopoledne mi volá neznámé číslo, zvednu telefon a dozvídám se smutnou zprávu. Zemřel můj (a nejen můj) kamarád, šachista a vynikající člověk Bohumír Walowy (4. 10. 1944 – 21. 2. 2023).

 

Bohuš, jak jsme mu všichni říkali, byl známou postavou nejen v našem regionu. Dlouhá léta hrál za různé karvinské kluby, aniž by kdy „zradil“ přestupem. Kluby postupně zanikaly a spojovaly se do jednoho celku, současného ŠK Karviná, a Bohuš tak prošel několika kluby a neopustil přitom město.

Bohuš byl velmi silný kandidát mistra, který si zahrál prakticky všechny možné soutěže družstev v naší republice. Hrál vše od Okresní soutěže až po Extraligu.
V poslední době však měl zdravotní potíže a soutěže družstev už nehrál. Po infarktu, který dostal v posledním zápase II. ligy proti Baníku Havířov, se stáhl z „veřejného“ šachového života.
Lékaři mu doporučili především klid a i když šachy neměl vysloveně zakázané, nebyly mu doporučeny ve formě soutěží.

Později se přidaly ještě i problémy s pohybem a Bohuš omezil i docházku na klubové tréninky. I přesto však stále „fungoval“ jako klubový hospodář. A fungoval velice dobře! Mít někoho takového na ministerstvu financí, státní kasa by byla v plusu.

 

Bohuš byl v tomto ohledu „klasik“ .
„Vyždímat“ z něj korunu navíc byl nesplnitelný úkol, protože člověk měl problém dostat z něj i to, co bylo třeba .
Jedeme na zápas a sděluji mu předpokládané náklady, volám mu, dejme tomu:
„Minimum, co potřebuji, je 10 000, maximum bude 20 000, podle výsledků hráčů.“
„Přijď, budu to mít připravené.“
Potkáváme se před zápasem a i když bylo požadované minimum 10 000, dostávám jen 8 000. Udiveně se na něj dívám: „Říkal jsem 10 000…“
„Já vím, zbytek ti dám, až se vrátíte ze zápasu.“
No jistě, co kdybychom náhodou měli cestou nehodu?
To by pak byly zbytečně vyplacené peníze .

 

 

Bohuš byl velmi skromný člověk, dokonce až asketický, ale byl to člověk, který nezkazil žádnou zábavu a nikdy, opravdu nikdy, jsem jej neviděl rozčíleného nebo snad nedejbože vzteklého. Vše bral se stoickým klidem.

V mládí byl výborným taktikem s vynikajícím propočtem. Postupem času šachově slábl, ale ani v pozdějším věku se v propočtu moc nemýlil.
Na ukázku dvě jeho partie.

Ve II. lize si na něj zkusil zahrát Honza Macíček jr. královský gambit. V té době bylo Bohušovi 63 let. Snad se bílý domníval, že staršího pána „rozbije“ několika obětmi, možná jen bílý neměl svůj den, ale černý systematicky sbíral bílý materiál a chladnokrevně pochodoval králem přes bojiště až k hořkému konci bílého.

 

 

Druhá partie je z roku 1995. Pravděpodobně z I. ligy. Soupeř zkusil Bohuše překvapit v zahájení, ale záhy byl sám překvapen.

 

 

Bohuš byl v posledním roce těžce nemocný, přesto však až do poslední chvíle pracoval pro klub jako hospodář. O jeho nemoci jsem věděl, často jsme mu s kolegy pomáhali s nákupem a jinými věcmi.
Čekal jsem, že taková chvíle jednou přijde, přesto však jsem byl zaskočen tím, že přišla tak brzy .

Bohušu, odpočívej v pokoji, budeš nám moc chybět!
Vlastně nám chybíš už teď . Nikdy na Tebe nezapomeneme.

R.I.P.

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme