Retrográdní. Retro…co???

Retrográdní analýza se tu objevila v posledních dvou článcích. Pro neznalé by mohlo stačit „přeložit“ do češtiny obě cizí slova. Analýza = rozbor, retrográdní = směřující zpět. Teď už je jasné, o čem je řeč. Retrográdní analýza je rozbor pozice směrem zpět, jde tedy vlastně o zjištění, co dané pozici předcházelo 🙂 .

 

Minule (a předminule) jsem tu uvedl dvě „retrográdní“ úlohy. Autorem obou úloh je Thomas Rayner Dawson, vědec (chemik) a šachový problémista (=skladatel úloh, nikoli „raubíř ).

Nejsem skladatel úloh a celou věc popisuji jako obyčejný laik (nepleťe si to s „Like“, čte se to sice stejně, ale význam je jiný ).
Už v úvodu jsem uvedl, že retrográdní analýza je jakýsi zpětný rozbor. Retrográdní úloha je pak úloha, ve které musíte ke správnému řešení nejprve určit, co pozici předcházelo.
V našem případě (nebo případech) je to jen částečná retrográdní analýza (analýzy), protože k pozicím na diagramech se dá dojít různou posloupností tahů.

Začnu jednodušším příkladem.

K pozici na diagramu:

 

 

jsem napsal:
Bílý na tahu dá mat druhým tahem.
Úloha má jen JEDNO řešení.
Proč nemůže bílý zahrát 1. 0-0 ???

Nevěřím tomu, že by někdo nepřišel na správný tah 1. Vf1 a ať hraje černý jakýkoli tah, dostane mat dalším tahem.
Záludnější je však otázka, proč nelze za bílého hrát 1. 0-0?
Většinu lidí logicky napadne, že se „asi hýbal král nebo věž“ . Je to správná myšlenka, ale dá se dokázat?
Dá.

Stačí i letmý pohled na pozici a snadno zjistíme, že poslední tah černého musel být tah h7-h6 nebo Kb8 nebo braní bílé figury králem na b8, kde mohl stát jedině bílý jezdec nebo střelec.
Ok, je úplně jedno, zda hrál černý v „nultém“ tahu 1. … Kxb8 nebo 1. … h6, protože je jasné, že na pole b8 se sice jezdec nebo střelec teoreticky mohli dostat, ale vzhledem k postavení figur se tam určitě nedostali „nultým“ tahem bílého (tedy tahem, který by předcházel tahu 1. … Kxb8 nebo 1. … h6).

*** Opravuji. Příliš jsem popustil uzdu fantazii 😀 . I kdyby se na b8 figura teoreticky dostat mohla (snad nekecám ), v dané pozici je to nemožné, protože by černý nemohl takovým způsobem naskládat figury na sloupcích „b“ a „b“.

Pozici z úlohy tedy předcházela buď tato pozice (na b8 mohl stát i střelec):

 

…nebo tahle pozice s černým pěšcem na h7 (viz výše: tahle pozice byla v „nultém tahu“ legální   , popřípadě mohl stát černý král na c8)

 

 

Protože bílý má na šachovnici jen krále a věž a poslední tah černého musel být králem na b8 nebo h6, je jasné, že nultý tah bílého musel být tah králem nebo věží.
Co z toho vyplývá?
Ano, správně, v předchozím průběhu se musela pohnout bílá věž nebo táhl bílý král. Rošáda je tedy nemožná a jediným správným řešením úlohy je tah 1. Vf1 s matem v dalším tahu.

---

 

Druhá úloha by se mohla zdát složitější, ale pokud už víme, na čem byla založena úloha první a víme, co je braní mimochodem (en passant) , pak se nám druhá úloha může zdát být dokonce snazší .
Připomeňme si postavení:

 

 

Zadání znělo:

Bílý na tahu dá mat druhým tahem.

Není nutné se nad pozicí dlouho zamýšlet při hledání posledního (nultého) tahu černého. Je jasné, že to nemohl být tah králem, ani pěšci, kteří stojí ještě v základním postavení (b7 a h7). Nemohl to být ani tah e-pěšcem, který je ze všech stran blokovaný.
Zbývají jen dvě možnosti:
Černý hrál buď d-pěšcem nebo f-pěšcem.

Je jasné, že ani jeden z těchto pěšců nestál na šesté řadě, protože bílý král by měl šach. Určitě se ani pěšec na d5, ani pěšec na f5 nedostali braním bílého kamene, protože na polích, z nichž by mohli „něco“ brát stojí bílé figury.
Jeden z pěšců musel stát na sedmé řadě. Buď stál pěšec na poli d7 nebo byl pěšec na poli f7. Logicky z toho vyplývá skoro celé řešení úlohy . Bílý vezme pěšce mimochodem (1. cxd6 nebo gxf6) a v dalším tahu dá mat.
Jak ale určit, který z pěšců stál na sedmé řadě?
Stál pěšec na d7 nebo na f7?

Stačí umět počítat do deseti nebo můžete k řešení klidně použít i „výpočetní pomůcku“ a bohatě vám bude stačit dětské kuličkové počitadlo .

V prvé řadě je třeba si všimnout postavení bílých pěšců. Snadno zjistíme, že pěšci na pole e7 a e6 přišli z dámského křídla, protože pěšec na e2 doposud netáhl a pěšec na e3 se dostal buď z pole d2 nebo f2.
Dostal se tam z pole f2.
Víme, že pěšci táhnou jen kupředu, takže žádný bílý pěšec z dámského křídla by nebyl schopen se dostat přes hradbu pěšců v centru na políčka f4 a g5, kde stojí na diagramu bílí pěšci.
To je jedna „nápověda“.
Buď z hlavy nebo s pomocí kuličkového počitadla si spočítáme, že aby se bílí pěšci dostali na pole, na nichž stojí na diagramu, museli vzít cestou deset soupeřových kamenů (jinak by se nedostali na vedlejší sloupec).
Například:
axb (1), bxc (2), cxd (3) a dxe (4). Pak pěšec „b“ : bxc (5), cxd (6) a dxe (7). Zbývá královské křídlo:
fxe3 (8), gxf (9) a hxg (10).

Podívejte se na šachovnici.
Kolik černých kamenů (všech kamenů, nikoli figur nebo pěšců!) je na diagramu?
Pět pěšců a král, celkem šest kamenů.

Na začátku hry má každá strana 16 kamenů, což znamená, že ze šachovnice „zmizelo“ deset černých kamenů a že každý černý kámen byl ze šachovnice odstraněn po braní pěšcem. Žádná bílá figura nevzala černému nic, vše sbírali jen pěšci.

Už je to jasnější?
Brali-li všechny černé kameny jen bílí pěšci, jak mohli vzít střelce z pole c8?
Jedině tak, že se střelec dostal do hry.
A protože na b7 stojí černý pěšec, střelec z c8 se mohl dostat do hry jedině přes pole d7.
A máme řešení!

Na poli d7 nemohl stát černý pěšec, poslední (nultý) tah černého tedy musel být 0. … f7-f5.
Pak už je jasné, že jediné správné řešení úlohy je braní f-pěšce mimochodem:
1. gxf6 e.p.  a mat další tahem (2. f7#) .

 

 

 

 

 

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme