Tvrdé boje v Ostravě
Den před Svátkem práce si hráči a hráčky na Mistrovství ČR „mákli“ 🙂 . Hrály se opět hodně bojovné šachy, v uzavřeném turnaji mužů neskončila ani jedna partie remízou. V turnaji žen se sice remizovalo, ale nebyly to nudné remízy a některé partie ani remízou skončit neměly.
Turnaj mužů je velmi vyrovnaný. Před jeho začátkem se čekalo, že David Navara všechny „přejede“ a bude se bojovat jen o další umístění. Jenže David má po čtyřech kolech jedenapůlbodovou ztrátu a musí se moc snažit, aby potvrdil roli favorita.
V partii Štěpána Hrbka s Jiřím Štočkem se hrála ostrá Najdorfova varianta Sicilské hry, v níž se lépe orientoval černý. Bez problémů se mu podařilo nejen vyrovnat, ale na nějakou dobu i převzal iniciativu. Tu si udržel až do koncovky, ve které měly obě strany své trumfy. Bílý spoléhal na volného c-pěšce, černý zase na spojené pěšce na královském křídle. Objektivně byla pozice vyrovnaná, ale v podobných koncovkách je třeba hrát velmi přesně. Stačí drobná nepřesnost a jazýček na vahách se může rychle vychýlit na jednu stranu.
Jako rovnou hodnotí pozici Stockfish, já bych dal přednost straně černého. Přece jen bílý volný pěšec byl v dosahu černého krále, bílý král byl daleko do svého i soupeřových volných pěšců a k tomu musel bílý ještě hlídat i h-pěšce.
Před časovou kontrolou se situace (nikoli pozice ) bílého ještě zhoršila, protože kromě těžké pozice na šachovnici měl na hodinách zatraceně málo času. Rozhodující chyba přišla v 38.tahu. Tah 38. Vd2 měl krýt pěšce na h2, ale je jen zbytečnou ztrátou tempa.
Vlastně skoro všechny tahy v této pozici jsou ztrátou tempa . Jediný tah, který pozici udrží je tah 38. Kc3! . Bílý spojí dva plány: podporu c-pěšce králem a přiblížení krále k černým pěšcům na královském křídle.
Najít takový tah není jednoduché a s pětatřiceti sekundami na hodinách je prakticky nemožné dopočítat jeho důsledky, i kdyby hráč viděl správný plán hry. Bílý přišel o pěšce h2 a jeho c-pěšec se kupředu moc neposunul. Černému už jen zbývalo najít správnou cestu k cíli, což už nebyl žádný problém.
V partii Kraus-Jirovský zahrál černý v rovné pozici po 27. f3 všechny tahy, které se měly zahrát , přesto prohrál. Problém je v tom, že se vždy o tah opozdil. Vyměnil na f3 (28. … gxf3), ale měl tak hrát o tah dříve, dokud stál bílý král na g1.
Zahrál věží na f8 (34. … Vf8), aby neutralizoval tlak bílého po f-sloupci, zase pozdě, protože bílý král už se aktivizoval. Tentokrát to bylo zpoždění fatální, protože bílé figury s volným h-pěšcem rozhodly o osudu partie.
Smolná ruka černého.
David Navara s Václavem Fiňkem sehráli hezkou partii pro diváky. Tedy pro diváky hrál hlavně David, Vašek se spíše vezl .
Bílý si vybral agresivní variantu Anglické hry, kterou černý nesehrál zrovna nejlépe. Bílý nechal svého krále v centru, ale to nijak nevadilo, protože se mu podařilo zatlačit černé figury na zadní řady.
Málo prostoru pro pohyb figur, hodně prostoru pro chybování , těžká pozice pro černého.
V osmnáctém tahu bílý obětoval dámu (18. Dxc8!?) za věž a lehkou figuru a i když to možná nebylo objektivně nejlepší pokračování, byla to oběť plně korektní. I kdyby černý v devatenáctém tahu zvolil místo 19. … Dd7 správné pokračování, nečekala by jej lehká hra. Bílé figury by byly hodně nepříjemné a černému by se pozice jen těžko bránila.
Vítěz partie David Navara navštívil místnost pro komentování a partii tam „krátce“ okomentoval . Je docela dobře možné, ba spíše pravděpodobné, že mnou výše napsané viděl David jinak. Video jsem zatím neviděl (nikoli proto, že by mě nezajímalo, ale proto, abych nebyl před psaním ovlivněn ), vkládám je do článku.
Dnešní šachy jsou díky práci počítačů jiné než v dobách „předpočítačových“ . Nestačí už znát jen hlavní principy a říct si „zbytek vymyslím u partie“ . Možná něco vymyslíte, ale pokud je váš soupeř obeznámen se vznikajícími pozicemi, ví, který plán je dobrý, lepší, horší či špatný, pak je celkem pravděpodobné, že vaše přemýšlení je už jen ztrátou času .
Pavel Šimáček prohrál s Richardem Stalmachem partii už v zahájení. Stačila nepřesnost 11. Se2 a najednou měl bílý problém s dokončením vývinu královského křídla. Tah 16. Kg2 je rozhodující chybou, ale ani lepší 16. g4 nevypadá pro bílého moc dobře. Takže vlastně se dá říct, že po 11. Se2 už to byla za bílého jen ta ztráta času .
To, co jsem napsal o variantách v zahájení k předcházející partii, není nic, na co by někdo nepřišel sám .
Petr Neuman to asi vidí jistě úplně stejně, a tak se v partii s mladým Jáchymem Němcem raději vyhnul různým teoretickým variantám v Sicilské hře, kde má sice bílý solidní šance na zisk výhody, ale stejně tak má i šanci někam „zahučet“ , a zahrál ve druhém tahu 2. Se2 .
Po dalším d3 a f4 se vlastně hrála varianta Grand Prix, v níž si bílý postavil střelce trochu pasivně na e2. Nezískal sice ze zahájení žádnou výhodu, ale také nic neriskoval a přenesl těžiště hry do střední hry. V těžkém manévrovacím boji se taktika bílého ukázala být správnou. Černý neudělal žádnou větší chybu, ale drobné nepřesnosti umožnily bílému dostat se až k černému králi.
„Ženské šachy nesleduju. Ty jejich partie, to je vždycky trojtip,“ konstatoval nedávno jeden můj kolega .
Mě naopak ženské šachy právě proto baví. Každou chvíli nějaký zvrat .
Ve včerejším čtvrtém kole vyřazovacího turnaje žen se slova onoho kolegy skoro potvrdila. Ze čtyř partií tři remízy, které remízami být asi neměly.
Natálie Kaňáková s Olgou Sikorovou se do sebe nemilosrdně pustily. Černá rozehrála Francouzskou obranu zajímavým způsobem. Místo vývinu královského křídla se rozhodla rychle dovyvinout křídlo dámské (10. … Sd7). Není to úplně špatné, ale je to dost hazardní. Bílá získala pěšce, ale její král zůstal v centru a figury neměly patřičnou souhru.
Zbytek si netroufám slovy okomentovat . Ve spleti variant je těžké se vyznat i s pomocí Stockfishe, takže se snad omezím jen na konstatování, že v první části stála na výhru bílá, pak černá a nakonec skončila partie remízou.
Pokud bych měl porovnat šance na vítězství v partii, řekl bych, že převaha černá ve druhé části byla zřetelnější než převaha bílé v první části. To je však jen můj subjektivní názor.
Remíza je nakonec asi spravedlivým výsledkem .
Partie Martiny Kořenové s Natašou Richterovou trojtipem rozhodně nebyla . Tak maximálně dvojtipem, protože se hrálo jen na „černou branku“ .
Černá stála v Caro Kannu jako černá . Bojovala o vyrovnání a nakonec také vyrovnala hru. Bílá sice měla pěšce navíc, ale byl to dvojpěšec na h-sloupci.
V nastupující časové tísni se však rozhodla nečekat pasivně na to, co bílá vymyslí, a rozhodla se pro aktivní hru na dámském křídle (29. … b5. Do velkých problémů se černá dostala, když dobrovolně uvěznila svého střelce na b1 (30. … Sb1) a přišla o druhého pěšce.
Kritický moment přišel před časovou kontrolou. Bílá vzala na f7 kvalitu (38. Jxf7) a i když je pozice podle Stockfishe vyhraná, osobně bych dal přednost braní pěšce na g6. Po 38. Vxg6 by černá zůstala buď bez dvou pěšců, nebo by přišla o kvalitu v lepší konstelaci pro bílou.
Koncovka s kvalitou více je za bílou zřejmě vyhraná, ale dokazování u šachovnice není po dlouhé bitvě snadnou záležitostí.
Černá pozici ubránila a s výsledkem může být plně spokojena .
Eliška Richtrová si po celou partii s Lucií Rybáčkovou udržovala mírnou převahu. Černá se však dobře bránila a partie nakonec skončila remízou. V závěru partie však bílá mohla pokoušet osud. V 36. tahu dobrala na f7 jezdcem (36. Jxf7), ale mohla vzít věží, po čemž by získala pěšce. Koncovku by pak bílá určitě neprohrála, ale netroufám si s jistotou tvrdit, že by to stačilo k jejímu vítězství. Bylo by to však hodně „šancovní“ .
Skoky jezdců rozhodly partii Movsesian-Lhotská.
Vlastně až ten poslední špatný skok rozhodl .
V zahájení si špatně „poskočila“ jezdcem bílá (9.Jde2). Ústup jezdce z centrálních pozic bývá málokdy dobrý a nebyl dobrý ani v této partii. Když k tomu bílá neuváženě nastoupila pěšci na královském křídle, zdálo se, že černá má našlápnuto k zisku celého bodu.
Jenže černá nezareagovala správně (17. … exf5) a hra se na chvíli srovnala. Iniciativa bílé na královském křídle nakonec slavila úspěch po dalších dvou skocích jezdců. Skok 28. … Jbc6 je prohrávající chybou, kromě skoku bílého jezdce na d5 (29. Jd5) vyhrávalo i prosté braní věží na f7 (29. Vxf7).
V obou případech se černá kvůli matovým hrozbám musí vzdát materiálu.
Odkazy:
Web Ostravského koníka
Výsledky a tabulky na chess-results
On-line přenos s komentářem IM Lukáše Klímy na YouTube kanálu šachy.cz
Partie na lichess.org
Partie MČRM na chess.com
Partie MČRŽ na chess.com
Partie Ostravského koníka (A) na chess.com
Dnešní kolo má jistě své vítěze, ale patří se ukázat i smolař(ka) kola. Naty Kaňáková nejdřív nenašla vítězné pokračování ve vážné partii a jen zremizovala. Pokud online nelže, tak první partii tie-breaku prohrála na čas v úplné rovině, druhou vyhrála, třetí prohrála na čas ve vyhrané pozici. Čtvrtá partie už moc nepřipomíná šachy, hrála se už v noci a obě hráčky už byly zřejmě fyzicky vyčerpané, protože chyb tam bylo požehnaně. Ale i to je šach, takže Olga Sikorová pokračuje dál.
Další věc, Vašek Finěk dnes v lepší pozici trošku překvapivě pouze opakoval tahy. S hodnocením motoru se mi to mluví, ale oslabení černého krále je natolik děsivé, že se to myslím mělo zkoušet. Bílý myslím nic neriskuje, naopak získává proti silnému soupeři cenné zkušenosti.
Tomáš Kraus má další výhru. Rozhodující byl přitom 24.tah bílého, kdy Jiří Štoček přehlédl nebo nedocenil mezitah pěšcem na f4, po němž přišel o koně…
Luboš si zaslouží absolutorium. Sám hraje open a přesto ještě stíhá napsat každý den parádní článek. Technické problémy přenosu jsou, zdá se, už zažehnány a Lukáš Klíma je, jako obvykle, skvělý Narazil jsem náhodou při hledání MČR na turnaj ve Švédsku, kde se sešla velice pestrá a zajímavá sestava, tak se rád s odkazem podělím
Žádné absolutorium 😀 . Ukazuje se, že se nedá dělat dobře (nebo aspoň průměrně) více věcí najednou. Psaní, daně, turnaj a jiné „opičky“. Vzal jsem si na to dovolenou, ale ráno v šest jsem dobitý jak pes 🙂 a výsledky jsou víc než mizerné.
V turnaji mám už čtyři „knedle“ po sobě 😀 a hraji to jak…. No, tohle je slušný server, takže raději brzdím 🙂 . Že se hraje ve Švédsku, vím. dostanu se k tomu až po Koníkovi.
Když jsem provozoval nejmenovaný zpravodajský šachový server (zhruba 2007 – 2012), ve finále už jsem byl tak vyplivnutý, že jsem prohrál osm partií v řadě. Cítil jsem se jako auto bez motoru. Dnes píšu takovéto pakárny: Šachodlakum …
Váš šachový server 63+1 si pamatuji, byl skvělý.
Bejvávalo, teď je tam přesměrování na sázky… Škoda.
David má, podle mě, výbornou formu (partie čtvrtého kola je krásný šachový zážitek), přesto je normální, že v první partii Petr Neuman v tupém zahájení udržel remis a ve třetí David Navara spadl do přípravy a do přesně odehrané partie Richardovi Stalmachovi.
Není možné očekávat, že David bude mít na MČR pořád 8 a 1/2 z 9 bodů, někdy se prostě stane, že vyhraje tento turnaj, třeba „jen“ o půl bodu.
Víceméně souhlasím. V prvních pěti partiích jsem hrál mírně nebo i výrazněji nad svůj standard. Třetí partie se mi výrazně nepovedla, čtvrtá výrazně povedla, další tři také hodnotím jako vydařené. V roce 2010 jsem ze zahájení dostal přinejmenším tři (téměř) vyhrané pozice, což se stává málokdy. (Samozřejmě v tom sehrála roli i pečlivá a dobře zacílená příprava, ale dnes je něco podobného velmi nepravděpodobné.)
Pokud jde o partii Stalmach – Navara, volba zahájení hrála roli, ale zase ne tak velkou. Předpokládám, že hlavní příprava cílila na 3…g5. Tahem 5…e6 jsem soupeře překvapil, očekával 5…e5. Potíž byla v tom, že jsem nevěděl, jak reagovat na 6.b5. Richard partii hrál velmi dobře strategicky i takticky, mně se naopak nepovedla. Většinou proti mně soupeři hrají spíše hůře než proti ostatním (mj. kvůli mé výše zmíněné přípravě), ale občas to je i naopak. Ve sportu je to běžné, všichni máme lepší i horší dny.