1.a4 nebo 1.h4?

Pokud máte dojem, že jsme u nás v ČR „banda Švejků“, která má za cíl jen trollit ostatní čtenáře (diváky, účastníky atp.), pletete se.
Aktuální stav celosvětové civilizace (kam na to chodím, na tyhle výrazy???) je tristní. Dnes už si člověk nemůže být jist ničím v žádné zemi: v Rusku, USA, Číně atd..

Začnu zmiňovaným nadpisem: tahy 1.a4 nebo 1.h4 mohou být důvodem k zablokování účtu . Přesněji řečeno, stalo se to GM Andrejkinovi, který tak hrál na serveru Crestbook.com . Důvodem však možná není první tah bílého, ale možná spíše politické spory. Vše vysvětluje GM Andrejkin ve svých videích (nechce se mi to sledovat, takže jen spekuluji a vycházím z komentářů k videím; video 1 , video 2).
Btw., jde tam o šachy, důchodovou reformu a politické fandovství   Až budu mít čas (???) a náladu, možná na to jednou mrknu.

Zatímco se někde řeší, zda 1.a4 nebo 1.h4 je znakem opozice proti Putinovi, jinde se řeší jiné věci. Opět se dostal na paškál cheating. Tentokrát na „skvjelém“ Tornelu, kde se hrála akademická mistrovství světa (online) v blickách a rapidu.
Známá ukrajinská hráčka Julia Osmak uhrála ve finálové skupině šesti účastnic 4.5 bodů z pěti partií. Zatímco ukrajinští komentátoři oslavovali při online komentování její vítězství, komise FIDE pro dohled nad fair-play hráčku kontumovala ve všech jejich finálových partiích (soupeřkám bylo připsáno 0.5 bodu za partii s Julií).

Nechci se hráčky zastávat, ale tady se ukazuje jedna věc a možná slabina anticheatingových programů.
Lidé naučili hrát počítače šachy a recipročně se teď učí šachy od počítačů. V mnoha partiích se hrají věci, po kterých by Siegbert Tarrasch musel v hrobě metat kotrmelce.
Pro ortodoxní vyznavače korektního šachu nastává v šachové hře pravý armageddon . Mně to sice připadá zábavné, ale legrace končí, když si uvědomíme, že hra mnoha velmistrů (do slova „velmistr“ vtěsnávám i velmistryně) se často podobá hře počítačů tak hodně, že není možné rozeznat, co hrál člověk a co program. A nemusí jít jen o velmistry.

Názorná ukázka z mé vlastní „tvorby“. Sedět na mém místě nějaký GM, IM či jiný silný hráč, jistě by se jeho tahy shodovaly s programem z více než 90% (v mém případě to bylo kolem 90%).

Ano, i salát může sehrát partii, v níž se hodně tahů shoduje s nejlepšími šachovými programy. Dokáže-li to salát, pak je jasné, že u silných hráčů je pravděpodobnost shody mnohem vyšší. Hrát se ta partie v době „anticheatingové“, kdo ví, za co všechno bych byl označen .
A máme tady problém.
Jak poznat cheatera???
Nevím…a možná to dnes neví nikdo, protože anticheatingové progamy dnes neberou v potaz to, že i lidé mohou hrát šachy jako computer.

V každém případě, Julia Osmak se zapřísahá, že v turnaji nepodváděla a chce to dokázat na detektoru lži. Vypadá to možná jako laciné gesto, ale jak má hráč(ka) dokázat, že nepodváděl(a)???
Partie Julie jsem vůbec neviděl (snad se k tomu dokopu), takže nemohu a nechci posuzovat, kdo má pravdu. Julie je však velmi dobrá hráčka a nedivil bych se velké shodě jejích tahů s šachovým programem.
Na druhou stranu… Pár silných podvádějících hráčů už také známe.

Pro mě je to další z důvodů, proč hrát na internetu šachy jen pro zábavu. Je čím dál těžší rozeznat hru člověka od stroje.

Jako společnost (ve smyslu „civilizace“) klademe stále větší důraz na podezření než na důkazy.
Abychom nakonec neskončili u hesel jako : „Kdo nejde s námi, jde proti nám!“

U šachistů se dá očekávat určitý stupeň inteligence, v daných případech by to mělo znamenat (mělo!) chladnokrevné posouzení situace. To je však v dnešní „podezírací“ době dost těžké.

Zkusme nepodléhat různým „panikám“ a užívejme vlastní rozum i v případech, kdy ani logicky uvažující jedinec není schopen určit, zda jsou některé výroky pravdivé či nikoli.

Nebude to lehké, ale za pokus to stojí.

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme