Causa „Plát“

Tak…a je to tady zase! Nemám na mysli Vojtu Pláta, ale cenu udělovanou svazem. Možná špatně čtu, možná špatně chápu, ale pořád nějak nevím, jaký je smysl ceny Evžena Gonsiora.

Má to být podpora talentů? Má to být nadstandardní prémie pro reprezentanty? Má to být motivační cena pro koho? Nebo je tu jen proto, abychom se stále osočovali a dohadovali?
Opravdu je možné, ba spíše pravděpodobné, že ta cena (finanční) někde definována je a že má své opodstatnění.

Jenže se ukazuje, že takový systém motivace má i své stinné stránky. Už loni otřásla českým šachovým rybníčkem „aféra“ kvůli zápasu dvou hráčů, z nichž jeden měl šanci cenu získat. Už předloni byly pochybnosti o jiném zápasu. Ponechme stranou vinu či nevinu hráčů (podle mě se prostě jen snažili „mírně“ si usnadnit cestu k ceně a nedomnívám se, že šlo o ložený podvod, jak často znělo v diskusích), myslím si, že o obou zápasech bylo řečeno až moc a tímto prosím i případné komentátory, aby se zdrželi poukazování na to, co již bylo jedno vyřešeno (a nekomentuji, jak to bylo vyřešeno).

No a teď je to tady zase. Stejná cena, jiní aktéři, opět problémy a obvinění. Oč jde? To osvětlil na facebookových stránkách Chess Café už jeden z účastníků causy, Vojta Plát. Jednoho svého facebookového kamaráda údajně popichoval, zda mu nepustí výhru v krajském přeboru. Vojta přiznává, že skutečně zprávu v podobném smyslu poslal, ale tvrdí, že šlo jen o žert, hecování.

Názor si může udělat každý sám. Kdo Vojtu zná, ví, že by takto zřejmě nepodváděl. Kdo Vojtu zná, tak taky ví, že je to „nezodpovědný magor“ (za „magora“ se předem omlouvám…to kdyby se náhodou chtěl Vojta domáhat svých práv soudní cestou ), který se často domnívá, že jeho vtípky pochopí každý. (To mi připomíná situaci z jedné karvinské hospody, kdy sotva čtyřicetikilový mužíček seděl u hracího automatu a snažil se jej neúspěšně obelstít. Jeho hospodský kamarád, zhruba stotřicetikilový, pohled na zoufalce nevydržel a když okolo něj procházel, bodře jej „plácl“ po zádech se slovy “Stejně nic nevyhraješ.“ Měl pravdu, chlapík nic nevyhrál, protože po „plácnutí“ prorazil hlavou obrazovku automatu. Marně pak pořízek u soudu vysvětloval, že šlo jen o vtípek.)

Tím chci říct jen jedno: Vojta si za většinu svých problémů může sám a pokud nepochopí, že ne každý je ochoten přistoupit na jeho „hru“ a akceptovat jeho nálady, pak to bude mít v životě hodně, ale opravdu hodně těžké. To by bylo škoda, protože šachově je Vojta určitě na výši a má na to, aby se dostal ještě výš.

Vojta Plát splnil všechny podmínky pro udělení ceny Evžena Gonsiora.
Byl však obviněn, že se pokusil zmanipulovat partii v zápasu, v němž vůbec nenastoupil. Ne, nechci tím říct, že je Vojta z obliga a čistý jako lilie. Jak už jsem napsal výše: může si za to sám. Ale nevěřím, že by se snažil o podvod.

Jedno přísloví říká: „Chyby hledej u sebe.“

Oč by byl svět krásnější, kdyby se tímto mottem řídili všichni
Stejně tak, jako by měl Vojta zpytovat svědomí a zamyslet se nad tím, co (občas) dělá nebo říká, stejně tak by se měli zamyslet svazoví funkcionáři. Čekal jsem (a nebyl jsem sám), že se svaz pokusí jednoznačně formulovat pravidla pro získání motivačních cen. Místo toho je svaz ponechal v téměř nezměněné podobě a na konec dokumentu přidal jeden zajímavý odstavec (Obecné podmínky), v němž stojí:

„Cenu mohou získat pouze řádní členové ŠSČR, kteří jsou k 1. 1. roku vedeni na FRL pod federací CZE jako aktivní. ŠSČR si vyhrazuje právo cenu neudělit v případě, že hráč/ka bude podezřelý z podvádění, ovlivňování výsledků či jiného porušení Stanov ŠSČR. „

De facto…máte-li na někoho „pifku“ a on má dostat cenu, pak se mu podle posledního odstavce „Pravidel motivačních cen“ můžete „pomstít“ a nahlásit jej. Pak už bude záležet jen na svazu, který si vyhrazuje „právo cenu neudělit v případě, že hráč/ka bude podezřelý…“ .

Jednoduše řečeno: stačí podezření a pak si svaz sám rozhodne o ceně. Tohle se mi ani trochu nelíbí.

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme